ALFRED WATZL

Milí Rožmberští!

Na léto 1971 je naplánováno shromáždění nás Rožmberských (v originále "eine Versammlung der Rosenberger" - pozn. překl.). Má se uskutečnit v rámci setkání vyhnaných Šumavanů o prvním srpnovém víkendu v Linci. Při této příležitosti bude slavnostně vzpomenuto i stoleté jubileum založení našeho pěveckého spolku a dobrovolného hasičského sboru. Je to dobrá příležitost, abychom své děti, narozené daleko od domova, seznámili s historií našeho města a okolí. Pepi Wiltschko (Josef Wiltschko má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení - pozn. překl.) a já jsme už projevili ochotu toto shromáždění organizačně připravit. Potřebujeme k tomu ovšem pomoc Vás všech, těch starších i těch mladších. Sdělte nám, prosím, ihned své adresy. Abychom získali potřebné podklady, prosíme o udání jmen a dat narození dětí, dat úmrtí v rodině s udáním jmen zesnulých (Vaše adresy zašlete Pepimu Wiltschkovi i mně, abychom měli oba potřebné kompletní seznamy). Později, už únorem počínaje, prosím o zasílání informačních rozkladů. Ty by měly obsahovat přehled domovských zvyků a obyčejů, usedlostních jmen (česky se jim říká i označení "po chalupě" - pozn. překl.), příběhů a zážitků všeho druhu, také básně jsou vítány. Dále prosím o zápůjčku listinných dokumentů, plánů, fotografií, starých knih s informacemi o Rožmberku a okolí a o zdejších obyvatelích (v originále "in denen Wissenswertes über Rosenberg und seine Bewohner steht" - pozn. překl.). Tyto věci prosím zaslat výhradně mně. V rakouském Linci a ve Weidenu v Horní Falci hodláme zřídit po jednom finančním kontě odděleně pro ty, kdo žijí v Rakousku, resp. v Německu. Další oznámíme v únorovém čísle. Hotovost lze pak zasílat na naše adresy. Ke všem příspěvkům prosíme přiložit dostatečné zpáteční poštovné. Naši měšťané bývali doma činní v mnoha spolcích. Společenský život byl nesen živou účastí všech. Chceme naše prvé setkání po 25 letech od vyhnání přichystat v tomto duchu.
Adresy Pepiho Wiltschka i moje znějí následovně:
Josef Wiltschko, Linz (Donau), Nietzschestraße 48/3.
Alfred Watzl, D-8481 Altenstadt an der Waldnaab, Heideckerstraße 13.
Předejte tuto výzvu i ústně dál, aby zastihla nás všechny.
Se srdečnými pozdravy Vaši Pepi Wiltschko a Fredi Watzl.

Hoam!, 1971, č. 1, s. 30

Do výzvy zveřejněné v lednovém čísle se dostalo několik věcí v podobě poněkud nejasné. K zápůjčce určené listiny, staré knihy, kalendáře, plány, mapy, zprávy o zvycích a obyčejích, usedlostních jménech a vlastních zážitcích posílejte toliko na následující adresu: Alfred Watzl, D-8481 Altenstadt an der Waldnaab, Heideckerstraße 13. Ručím za úzkostlivé zacházení a pečlivé vrácení po uskutečněném využití. Abyste byli ušetřeni nadměrného psaní, posílejte Vaše adresy a všechny údaje hodné zaznamenání rovněž jen na adresu právě uvedenou. Pepiho Wiltschka v Linci pak vyrozumím. Náš poslední městský tajemník Andreas Brunner (i on je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) mi už napsal a přislíbil svou pomoc. Také poštmistr Franz Kern se chce podílet na spolupráci. Jistě se Vás ohlásí ještě mnoho, kdo přiloží ruku ke společnému dílu. Tady mám hned na všechny jednu otázku: Ve kterých rodinách se provozovalo tkalcovství a dokdy? Ve kterých domech byly tkalcovské stavy? Termín našeho setkání bude ještě jednou přezkoumán. Domovské sdružení (v originále "der Heimatverband" - pozn. překl.) bylo svoláno k Böhmerwäldler Volkstagen v Pasově. Snad byl pro nás byl terním 19. a 20. června příhodný. Po přezkoumání věci včas oznámíme eventuální nový termín. Srdečně zdraví Váš Fredl Watzl.

Hoam!, 1971, č. 2, s. 62

Tady je nám dáno trochu nahlédnout do ne právě snadné krajanské komunikace na stránkách vyhnaneckých periodik. Nejenže se svolává shromáždění rodáků z Rožmberka nad Vltavou až čtvrt století po neblahém "odsunu", ale svolávají ho tu dva aktivisté poměrně daleko od sebe, jeden z Lince a ten druhý z obce Altenstadtz an der Waldnaab v bavorské Horní Falci, tj. ze dvou poválečných států (i politicky odlišných: neutrální Rakousko vstoupilo do Evropské unie až roku 1995, zatímco SRN bylo už v roce 1951 zakladatelskou zemí tzv. Montánní unie, jakési předchůdkyně EU), ve spojení toliko korespondenčním. To byl právě význam konkrétních setkání lidí, kteří se v dětství a mládí dobře znali, tváří v tvář po letech. Ovšemže dorazili i starší, těch ale 25 let po opuštění domova výrazně ubylo. Josef Wiltschko, který tu s Alfredem Watzlem shromáždění Rožmberských svolává, svého západoněmeckého přítele přežil o 15 let. My se tu chceme věnovat příběhu toho dříve zemřelého. Narodil se v Rožmberku nad Vltavou dne 16. března roku 1923 jako nemanželský syn Marie Steineckerové, "legitimizován" byl teprve sňatkem Friedricha Watzla s Marií dne 15. února roku 1926, odříkavé mládí prožil jako nezaměstnaný a v internátním učilišti. Za války byl těžce raněn a jako poručík (Leutnant) prošel se svou jednotkou do zajateckého tábora u Větrné (Nesselbach). Tak to alespoň stojí psáno v jeho nekrologu na stránkách krajanského časopisu "Hoam!", označeném šifrou W. (zřejmě Josef Wiltschko). Následovalo brutální vyhnání a existenčně nejisté začátky v novém domově v Německu, které Watzl vyřešil vstupem (nekrolog označuje tento akt za "Wiedereintritt") do bundeswehru, vzniklého roku 1955 deset let po válce (na penzi z něho odešel jako kapitán /Hauptmann/ a velitel roty /Kompaniechef/). Se svou věrnou ženou Friedl, jež se s ním stala matkou 5 dětí, si dokázal vybudovat i pěkný rodinný domek. Fredl, jak mu říkali přátelé, neúnavně působil v krajanské komunitě, kterou se navzdory územnímu rozptýlení snažil dát dohromady. Vybudoval rodácký archiv, který je svým rozsahem příkladný. Zemřel 12. července 1992 v hornofalckém Ilsenbachu, který je od roku 1972 součástí obce Püchersreuth, a je tam i pochován.

P.S. Až o něco později jsem v souboru dokumentů, který shromáždil, našel i jeho verše a podávám je tu spolu se svým pokusem o české přetlumočení:

An meine Heimat

Ich hab' ein Liedl mir erdacht,
Es ist für keinen Preis gemacht,
Nur einfach, schlicht und bieder,
Es singt von meiner Heimat Glut,
Von meines Volkes Kern und Blut,
Wie eben Heimatlieder.

Hab' manchem Sange einst gelauscht
Und mich an seinen Klange berauscht
Bei fremden, stolzen Söhnen;
Doch meiner Seele Glück und Leid
Fühl' ich seit meiner Jugendzeit
Im Heimatliede tönen.

Und meine Sehnsucht fand nie Rast,
Sah Meereswog' der Sonne Glast
Im Firnenzauber liegen;
Doch ward ich müd', o selige Lust,
An meines Böhmerwaldes Brust
Wollt' ich zur süßen Ruh' mich schmiegen.

Píseň domova

Písničku jsem si vymyslel,
aniž bych tržit za ni chtěl,
je prostá jen taková,
otčinu chci v ní cítit žhnout,
té naší krve horký proud,
jak v ostatních z domova.

Slyšel jsem mnohý už zpěv jiný
opojně spustit cizí syny,
hrdou si notu ladí;
já mám jen pro tu naši sluch,
mé duše je v ní cit a vzruch
a tón našeho mládí.

A moje touha nemá klid,
mořem ji nelze utišit,
zář firnu nic nespraví;
jen jedno čiré blaho znám,
kéž v sladkém snění spočívám
zas tam na prsou mé Šumavy.

Mediathek Mühlviertel Südböhmen

- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / † † † Ilsenbach, Püchersreuth (BY)