ADOLF WEBINGER
Na olejomalbě Lothara Sperla (viz i Franz Ilg) Repro Hoam!, 1978, č. 3, s. 73 |
V uniformě c.k. armády Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank |
Záznam křestní matriky farní obce Želnava o jeho narození v Horách čp. 15 zdejšímu rolníkovi Josefu Webingerovi (jeho otec Johann Webinger hospodařil na témže čp. 15 se svou manželkou Johannou, roz. Stifterovou z Perneku čp. 23) a jeho ženě Marii, dceři Gottlieba Hartla z Perneku čp. 14 a jeho ženy Johanny, roz. Jungwirthové z téhož stavení - dva přípisy nás zpravují o svatbě Adolfa Webingera a Albinou Evou Trnkovou v Polné na Šumavě 16. února roku 1920 a o jeho "odpadnutí od víry" ke dni 6. prosince 1941 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Záznam křestní matriky farní obce Polná na Šumavě (Stein) o narození jeho ženy Albiny Evy Trnkové dne 9. listopadu roku 1896 v Polné na Šumavě čp. 3 zdejšímu řídícímu učiteli Gottfriedu Trnkovi, synu penzionovaného svého předchůdce v této funkci Johanna Trnky a Evy, roz. Schacherlové z Kuklova (Kugelweit) čp. 14, a jeho ženě Marii, dceři sedláka z Dětochova (Tichtihöfen) čp. 2 Antona Höfera a Anny, roz. Keferové z Bližné (Eggetschlag) čp. 10 - novorozenou dívenku křtil v polenském kostele sv. Martina zdejší farář Sebastian Feyrer a její kmotrou (uměla se podepsat jen třemi křížky) se stala vdova po jejím dědečkovi, tedy babička z otcovy strany Eva Trnková z Polné čp. 4 - pozdější přípis nás navíc zpravuje i o zdejší svatbě Albiny Evy Trnkové s Adolfem Webingerem dne 16. února roku 1920 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Záznam oddací matriky farní obce Polná na Šumavě o zdejší svatbě Adolfa Webingera, tehdy sedmadvacetiletého učitele na obecné škole v Jablonci (Ogfolderhaid), s třiadvacetiletou tehdy učitelkou v Brloze (Berlau) Albinou Evou Trnkovou - oddával je v polenském kostele sv. Martina dne 16. února roku 1920 zdejší farář Wenzel (Václav) Slavík a svatebními svědky, zde i podepsanými, byli Franz Trnka, řídící učitel v.v. z Ktiše (Tisch) čp. 9, a sedlák Albert Webinger z Hor čp. 14 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Jeho žena Albina Eva Trnková v září roku 1916, kdy byl Seidelův snímek pořízen, učitelka v Brlohu, sestra Gottfrieda Trnky |
|
Ve skupině znázorňující na slavnostech sdružení Bund der Deutschen v Českém Krumlově 1926 postavy ze Stifterova Hvozdu můžeme nalevo spatřit i Adolfa Webingera Repro Glaube und Heimat, 1994, č. 9/10, s. 78 |
|
Na snímku z téhož roku je zachycen s vázankou uprostřed příslušníků chlapecké skupiny "Adler und Falken" Repro R. Essl, Der Kreis Krummau an der Moldau (1983), s. 176 |
|
Po propuštění z amerického internačního tábora, kde strávil téměř tři roky a odkud pochází i kresba, na níž je zachycen, začal ještě téhož roku, tj. v říjnu 1948, nejprve na školním pijáku vydávat svůj "Hoam!" Repro Hoam!, 1978, č. 3, s. 91 |
Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1957, č. 7, s. 1 |
Tady figuruje na seznamu učitelů v Horní Plané k roku 1928, Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens, 9. Folge (1928), s. 77 |
|
Obálka (1922) 1. čísla 1. ročníku časopisu Der Waldbrunnen (tj. Lesní pramen), který v Horní Plané redigoval |
|
Vedl od roku 1925 kroniku obce Parkfried (dnes Bělá)... Repro Gemeinde Gedenkbuch Parkfried 1925-1938, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
... do níž vyhotovil tento vzácný plánek jejího katastru s výčtem pomístních jmen Repro Gemeinde Gedenkbuch Parkfried 1925-1938, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
O německých příslovích napsal do budějovického kalendáře nakladatelství "Moldavia" na rok 1943 Repro Handwerker-Kalender für das Jahr 1943, titulní list a s. 181 |
|
"Všechno začíná vírou!" zní titulek prvního textu prvního čísla "jeho" Hoam! Repro Hoam!, 2008, č. 7, s. 10 |
Prvé kreslené záhlaví časopisu s údajem o autorství a motivaci kresby: Repro Hoam!, 2002, č. 9, s. 17 |
Na stránkách krajanského měsíčníku, který založil a řídil, vzpomněl v roce 1953 zajímavými podrobnostmi 30. výročí založení muzea Šumavy v Horní Plané Repro Hoam!, 1953, č. 7, s. 22-23 a č. 9, s. 22-24 |
|
Téhož roku vyšlo v říjnovém čísle časopisu Hoam! parte jeho švagrové Bibiany Trnkové ze Suchého Vrbného Repro Hoam!, 1953, č. 10, s. 32 |
Ve vánočním čísle Hoam! zveřejnil roku 1953 přeloženou citaci článku z londýnského listu československých legionářů v exilu, který se zasazuje o právo sudetských Němců na návrat domů a Benešovu expatriaci označuje za "spálené kaštany", s nimiž už nechtějí mít nic společného ani "bolševici" Repro Hoam!, 1953, č. 12, s. 29 |
K svátku Dušiček roku 1957 se takto rozepsal o svém otci a zejména matce, Repro Hoam!, 1957, č. 11, s. 3-4 |
|
Nepodepsaný článek v krajanském měsíčníku, který redigoval, upozorňuje v roce 1957, že i Šumava se stává odpalovací rampou pro sovětské rakety a "naše krásná domovina se tím stala hracím míčem světového komunismu" Repro Hoam!, 1957, č. 5, s. 24-25 |
|
Tady vyzývá všechny krajany, kterí by měli nějakou povědomost o měčových tancích na Šumavě, Repro Hoam!, 1958, č. 2, s. 28-29 |
|
Parte manželky jeho bratra Josefa... Repro Hoam!, 1966, č. 12, s. 384 |
... a jeho manželky Albine Repro Hoam!, 1975, č. 1, s. 36 |
Plánek vsi Hory před částečným zatopením přehradním jezerem, Repro R. Essl, Der Kreis Krummau an der Moldau (1983), s. 697 |
|
Rodná chalupa v Horách (zbořená v roce 1954)... Repro E. Hans, Der Böhmerwald (1964), s. 99 |
|
... a mlýn Zaunmühle, rovněž patřící Webingerům (bratru Josefovi se Repro Hoam!, 2004, č. 9, s. 20 |
|
Dnešní jen zčásti zachovaná osada Hory na leteckých snímcích Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
Co zůstalo z původní osady Hory (viz i Johanna Raschko) Foto Pavel Polák |
|
Adolf-Webinger-Haus na úpatí Třístoličníku, zvaný také "Dům Šumavanů", napodobuje vlastně dispozici rodného statku Repro Vom "Schullandheim Lackenhäuser" zum "Haus der Böhmerwäldler" : 20 Jahre Verantwortung für ein Haus an der Grenze (1997), obálka a s. 16 |
|
Kresba rodného domu Stifterova v Horní Plané zdobí jím podepsaný doklad o příspěvku Repro F. K. Walter - G. Kindermann, Die Stadt Wallern im Böhmerwald (2004), s. 29 |
|
Stifterovu bystu ve Wallhalle tu vidíme vlevo dole (viz i Otto Herbert Hajek) Repro Wikipedia, foto Michael J. Zirbes |
Textová část: |