ALOIS WEISSTHANNER
Začátek Všerub
Gutštejn nechal kolem roku 1569 postavit několik domů na tzv. Hopfenwiese, položené na dostřel od bavorské hranice. Kolem roku 1524 byla stržena hráz někdejšího rybníka a kolem roku 1561 založil Jiřík z Gutštejna rybník nový. Když v roce 1557 získal Gutštejn tzv. řezenským kompromisem do držení polovinu Hopfenwiese, dal na ní stavět chalupy jednu za druhou. To byl začátek dnešních Všerub. V roce 1576 patřilo ke Všerubům 22 usedlostí, ale jen tři, položené u hranice, byly v dědičném držení sedláků. Pouze jeden z těchto domů však platil daň ve výši 31/2 zlatého, ostatním byla prozatím prominuta, protože neměly vyklučené pozemky.
Takto, nevím nakolik doslova, cituje v překladu mezi poznámkami ke své knize Všeruby a Všerubsko (1570-2014) z roku 2014, vydané ke 444. výročí povýšení Všerub (české místní jméno Všeruby je ovšem doloženo až od roku 1789) na městečko (roku 1570 tak učinil císař Maxmilian II. a osada dostala jméno Neumarkt /česky Nový Trh/), z práce Aloise Weissthannera "Der Kampf um die bayerisch-böhmische Grenze von Furth bis Eisenstein von den Hussitenkriegen bis zum Dreißigjährigen Kriege mit besonderer Berücksichtigung siedlungsgeschichtlicher Verhältnisse" (tj. "Boj o bavorsko-českou hranici od Furthu po Železnou Rudu od husitských válek po válku třicetiletou se zvláštním ohledem na osídlenecko-historické poměry"). Ta vyšla v roce 1939 o 174 stranách jako 89. svazek edice Verhandlungen des Historischen Vereins von Oberpfalz nákladem onoho hornofalckého historického sdružení. O autorovi vím zatím jen to, že žil v letech 1909-1967 a užíval v bavorském Mnichově titulu Oberregierungsarchivrat, tj. vrchní vládní archivní rada. Doba kolem vydání jeho titulu byla jistě dramatická zejména právě ohledně změn hranice. Gutštejnové z Gutštejna erbu trojice černých parohů na zlatém pozadí, který měli společný se spřízněným rodem pánů z Vrtby, patřili rovněž spolu s nimi k Hroznatovcům, odvozujícím svůj původ od blahoslaveného Hroznaty (†1217), zakladatele tepelského kláštera (německy Stift Tepl /bei Marienbad/). Bratři Linhart († asi 1487) a Burian († asi 1474) z Gutštejna povýšili už roku 1460 na městečko Všeruby u Plzně (německy Wscherau), které pak ovládali až do roku 1520. Albrecht z Gutštejna (†1550), který získal roku 1526 panství Poběžovice (Ronsberg), se stal poručníkem Viléma z Rožmberka (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže), jemuž věnoval vlastnoručně psaný traktát O lásce k Bohu a bližním, s napomenutím, aby se vzdělával v rodném českém jazyce. Gutštejnové se na rozdíl od jiných západočeských rodů také nikdy neponěmčili a Jiří z Gutštejna (†1597), hejtman Plzeňského kraje, ustanovil ve svém městečku Hostouň (Hostau), že se tam členem městské rady může stát jen Čech a že na radnici se smějí právní záležitosti projednávat jen česky. To jen, že měl Alois Weissthanner ohledně boje o hranici věru o čem psát.
- - - - -
* Mnichov (BY) / Všeruby / † † † Mnichov (BY)
