HANS WESTEN
S nacistickým odznakem (viz i Friedrich David) Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 42, s. 6 |
Tady se v říjnu 1940 zdraví s říšským ministrem Wilhelmem Frickem za jeho návštěvy Českých Budějovic Repro České Budějovice pod hákovým křížem (2015), s. 27 |
Záznam o jeho narození v křestní matrice farní obce Sankt Michael in Obersteiermark s přípisy o přestupu do evangelické církve v roce 1914 a návratu do církve římskokatolické v srpnu 1945, tedy právě v době, kdy byl v Haidmühle zatčen a převezen do vazby v Českých Budějovicích Repro Matricula Online |
|
O dožínkové slavnosti ve Strýčicích v roce 1943 stojí před budovou české školy se skloněnou hlavou vpravo za "krajským vedoucím" Gasthuberem, který ho ve funkci vystřídal (viz text Rudolfa Grohmanna Češi na stránkách Kohoutího kříže) Repro Budweiser Zeitung, 1943, č. 78, s, 9 |
|
Arch ze sčítání lidu v roce 1921 zachytil v českobudějovické vile na Doudlebské (dnes Dukelské) ulici čp. 499 data jeho matky a tehdy už vdovy po jeho otci Ernestine Westenové, dívčím příjmením Musina, narozené 25. dubna roku 1868 v istrijské vsi Castelnuovo (dnes Podgrad, část slovinské obce Illirska Bistrica), její neprovdané sestry Olgy Musina, narozené 28. května 1866 v téže istrijské vsi jako ona, dcery Margarete, provd. Hallederové, narozené 3. července 1892 stejně jako rok předtím její bratr Hans Westen v hornoštýrském městysi Sankt Michael in Obersteiermark, část Liesingtal, jakož i kuchařky Aloisie Rajh, slovinské národnosti, jak výslovně zapsáno, narozené v roce 1898 ve kdysi štýrské vsi Sankt Thomas (dnes Sveti Tomaž), okres Friedau (dnes Ormož) na severovýchodě dnešního Slovinska Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Jeho matka Ernestina Westenová, roz. Musina Repro z daru Margarete Sedlmeyerové |
|
Jeho sestra Margarete, provdaná Hallederová, na dvou snímcích z různých období života Repro z daru Margarete Sedlmeyerové |
|
Oznámení o jeho svatbě v srpnu 1919 Repro Budweiser Zeitung, 1919, č. 15, s. 5 |
|
Tady vlastní rukou na archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 499 (Villa Ernestine Westen) zaznamenal data svá a své ženy Elly, narozené 5. října roku 1899 ve Waldmühle, okres Rodaun (od roku 1938 součást "Velké Vídně") - oba byli tehdy domovsky příslušní do štýrského města Knittelfeld, Westen sám se označuje za výrobce smaltovaného nádobí v českobudějovické firmě "Südböhmische Stanz- und Emaillierwerke Franz Westen", nejsou tu ovšem zaznamenáni až později narození synové obou manželů Harald a Hans, z nichž starší Harald byl v roce 1941 sestřelen jako pilot luftwaffe nad sovětským územím Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Westenova výzva k jednotě z března osudného roku 1938 s díkem "kamarádu" Reittererovi, že poskytuje SdP stránky svého listu Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 26, s. 11 |
Nové záhlaví stranické rubriky SdP v listu budějovických Němců z dubna 1938 s pozvánkou na "župní sněm" sdružení Deutscher Kulturverband pro jižní Čechy Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 32, s. 11 |
Tady ještě k "německému jaru 1938" provolává za okresní vedení SdP jen "Heil Henlein!" Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 31, s. 10 |
Tento dopis mu v létě 1938 poslali "Čeští hluchoněmí, sdružení ve spol. Jirsík v Č. Budějovicích" Repro Českobudějovické noviny, 1938, č. 36, s. 2 |
Dne 17. září 1938 mohl ještě vyjít v Jihočeských listech tento článek, adresovaný Westenovi a podepsaný zasvěcenému okruhu dobře známou šifrou -c, kterou se kryl Dr. Bohumír Borkovec (1889-1949) Repro Jihočeské listy, 1938, č. 73, s. 1 |
Takto byla znetvořena českobudějovická radnice k padesátinám Adolfa Hitlera v dubnu 1939 Repro archív Kohoutího kříže |
"Zdar Hitler" a "komisařský krajský vůdce" Repro M. Pecha - S. Šmíd - V. Vondra, Protifašistický odboj 1938-1945 na Českobudějovicku (1986), obr. příl. |
Nálepka s dosud zachovalým lepem na zadní straně ke "krajskému sněmu" NSDAP 4. 6. 1939 v tehdy ještě "Českých" Budějovicích, i protektorátní vlajky však už nacisté tehdy odmítli vyvěsit |
Obálka slavnostního tisku ke krajskému sněmu NSDAP v Českých Budějovicích v červnu 1939, kde měl Westen hlavní článek pod názvem "Budějovice - osud města na hranici" a byl v titulku uveden jako komisařský "krajský vůdce" a "člen říšského sněmu" Repro Kreistag NSDAP Budweis am 3. und 4. Juni 1939 |
|
Tribuna krajského sněmu NSDAP na budějovickém náměstí v červnu 1939, Repro Státní okresní archiv České Budějovice, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu, |
|
Slavobrána na vyústění Lannovy třídy do Nádražní ulice vítala účastníky Repro Státní okresní archiv České Budějovice, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu, služeb |
|
Franz Gibian, narozený 23. května roku 1885 v Praze, od 10. dubna 1937 jediný majitel českobudějovické smaltovny ve Vrátě, které se za války Westen zmocnil (Gibian zahynul roku 1942 v koncentračním táboře), tu v domě čp. 520 na Doudlebské (dnes Dukelské) ulici zaznameanl na arch sčítání lidu z roku 1921 data svá (jako své tehdejší povolání uvádí "Ingenieur Chemiker" a "Fabrikdirektor" v "Emailfabrik Moritz Ullmann & Sohn" ve Vrátě - po válce Sfinx, provoz Vráto /výroba na export/), své ženy Else, narozené 18. června 1895 v Českých Budějovicích, dcery Marianne, narozené 6. listopadu 1919 v Českých Budějovicích, jakož i opatrovnice (Pflegerin) Emilie Kolbové, narozené roku 1893 v Novém Sedle (Neusattel), okr. Loket (dnes okr. Sokolov), a kuchařky Kateřiny Křenkové, narozené roku 1884 v Malovicích, okr. Netolice (dnes okr. Prachatice) Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Hitlerjugend před slavnostní tribunou jedné z nacistických přehlídek Repro Státní okresní archiv České Budějovice, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu, služeb |
|
I Češi měli svůj fašismus: tady zdraví "šedé košile" na českobudějovickém náměstí ještě Repro M. Nakonečný, Český fašismus (2006), obr. příl. |
|
Situační plán spojeneckého náletu na Budějovice v březnu 1945, Repro Českobudějovické listy, 23.3. 2005, s. 10 |
|
Na rozhraní časů cosi, co je spojuje: pošta adresovala tento výtisk "krajského orgánu československé sociální demokracie" v červnu 1945 i s protektorátní známkou na adresu čítárny na českobudějovickém hlavním "náměstí Adolfa Hitlera" |
|
Zpráva o zatčení Westenově v Haidmühle "na Šumavě" Repro Jihočeská pravda, 16. 8. 1945, s. 1 |
|
Článek Jihočeské pravdy z listopadu roku 1946 o dokončení oprav českobudějovické budovy krajského soudu ke svátku 28. října, na nichž se prací podílel i Westen, který tu měl být sice souzen jako první, byl však pořevezen do Prahy Repro Jihočeská pravda, 21. 11. 1946, s. 3 |
|
Jihočeská pravda rozviřuje v prosinci 1946 případ smaltovny "Bohemia", která připadla Westenovi jako konfiskát po židovské rodině Ullmannů, autorem článku silně očerňované (po roce 1989 získali firmu v restituci potomci inženýra Gibiana) Repro Jihočeská pravda, 12. 12. 1946, s. 5 |
|
Z rozsudku Mimořádného lidového soudu v Praze Repro ze sbírek Krajské vědecké knihovny v Liberci |
|
Dne 14. února 1947 byli na základě téhož ortelu popraveni spolu s ním (odleva): Hans Krebs, Franz Schreiber, Georg Böhm, Franz Werner a Ernst Kundt - zcela napravo je zachycena jeho tvář před výkonem trestu, jak snímky zveřejnil deník Právo lidu den poté, co byl vykonán Repro Sudetenpost, 2007, č. 9, s. 9 |
|
Vánoce 1948: dosud ještě Masarykovo náměstí v Českých Budějovicích Repro J. Schinko, České Budějovice 1948-1989 : když se psalo, co se smělo (2006), s. 17 |
|
Westenova vila v Českých Budějovicích podle projektu Repro Výběr : časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1999, č. 4, s. 256 |
|
Několik záběrů Westenovy vily zevně i uvnitř Repro E. Urbanová - M. Šilhan - R. Švácha, Slavné vily Jihočeského kraje (2007), s. 82-83, foto Hugo Moc |
|
Článek Milana Šilhana o proslulé vile v Českých Budějovicích ozřejmuje i rodové kořeny Westenových Repro Výběr : časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1999, č. 4, s. 252-255 |
|
Z historie Českých Budějovic na příkladu Dukelské ulice, kde vila stojí Repro D. Kovář - P. Koblasa, Ulicemi města Českých Budějovic (1998), s. 133 |
Obálka (1998) knihy v nakladatelství Jelmo, Rudolfov |
Na rodinné hrobce na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie najdeme pouze jméno jeho otce Foto Ivo Kareš |
Textová část: |