JOHANN WEYDE

Podle krumlovské matriky byl pokřtěn den po narození 26. května 1870 Johann Nepomuk Franz příjmením Weyde, otcem byl Franz Weyde, matkou Emilia, roz. Proschko, dcera krumlovského "ranhojiče" ("Wundarzt")

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Kandidát filozofie Hans Weyde je tu podepsán mezi členy sdružení Deutscher Böhmerwaldbund v návštěvní knize rozhledny na Kleti s dubnovým datem roku 1893 (nahoře vpravo)

Repro J. Bárta, Kleť : milovaná hora (2011), s. 37

Vyšší reálka v Kašperských Horách, jejímž se stal roku 1907 prvým ředitelem

Repro M. Franková, Schulen im mittleren Böhmerwald (1997), obálka

Záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity

Repro Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 2, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1892-1904), s. 229 (projekt "Studenti pražských univerzit 1882-1945")

Figuruje tu na samém čele seznamu německého učitelstva v Čechách k roku 1928 jako ředitel učitelského ústavu v Ústí nad Labem

Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens, 9. Folge (1928), s. 21

Obálka (1906) s razítkem Josefa Tascheka a inventárním
číslem fondu Šumavského muzea v Horní Plané

Obálka (1907) nového vydání téže přednášky

Recenze jiné jeho práce, vydané v edici "Sammlung Gemeinnützige Vorträge" v roce 1904 - na stránkách revue "Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen" ji podepsal Dr. Adalbert Horcicka

Repro Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen (1906), s. 83-84

O něm a jeho otci v Lexikonu sudetoněmeckých spisovatelů a jejich prací za roky 1900-1929, který vydal v Liberci Friedrich Jaksch

Repro F. Jaksch, Lexikon sudetendeutschen Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900-1929 (1929), s. 291

Jeho "desatero přikázání" sudetských Němců se netají bojovným revanšismem a zaštiťuje se citátem ze Schillera

Repro Hoam!, 1952, č. 5, s. 28

Pohlednice ze starých Budějovic podle originálu Gustava Braunera zachycuje barevný prapor na Černé věži, ohlašující podle otcových prognóz zdejší počasí

Repro z archívu LT

Tady vysvětluje na stránkách krajanského měsíčníku, co značily barvy praporů, zvaných "Wetterfahne", vyvěšovaných na Černé věži: bílá ohlašovala krásné počasí, červenobílá bouřky, modrá proměnlivo a červená déšť

Repro Hoam!, 1955, č. 6, s. 26-27

Blahopřání k jeho osmdesátinám na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1950, č. 5, s. 31

Článek k jeho 85. narozeninám na stránkách téhož periodika

Repro Hoam!, 1955, č. 8, s. 22

Jeho text v Budějovicích jako "hlavě" německé Šumavy (neopomněl v něm zmínit, že zdejší muzeum uchovávalo autorský rukopis Stifterova románu "Pozdní léto" /"Nachsommer"/) vyšel jako titulní článek jednoho z čísel krajanského měsíčníku tři roky předtím, než Weyde ve Vídni skonal

Repro Hoam!, 1957, č. 7, s. 1-2

Dachstein z Boubína

Repro V. Hošek, Šumava v proměnách (2005), s. 20, foto Vladislav Hošek

Pohled na Kleť od Štěkře u Zlaté Koruny, od Kravského vrchu nad Hořicemi a od Červeného Dvora

Foto Ivo Kareš

Úryvek z článku Vojtěcha Novotného-Kolenského o Kleti v Jihočeských listech ze září roku 1909, zmiňující i český román o krásách Kleti, který napsal "spisovatel Dvorský", dnes neznámý, stejně jako mnohá německá místní jména v textu výstřižku, Afferberk (Opičí vrch), Gahet (?), Hödlwald (Hejdlov), Kokovastl (Kokotín), Krenau (Křenov), Losnitz (Lazec), Mistelholz (Borová)

Repro archív Kohoutího kříže

V dubnu 1953 zemřel v Triftern, Dolní Bavorsko, schwarzenberský nadhajný Franz Schönauer, "Kohlerheger" z Uhlířské hájovny na úbočí Kletě, nad jehož hrobem zazněla prý i slova o Adalbertu Stifterovi

Repro Hoam!, 1953, č. 5, s. 14

Pozdravný dopis prvého mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Rudolfa Lodgmana von Auen k Weydeovým pětaosmdesátinám roku 1955

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 22, s. 32 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Profesionální úspěchy jeho dcery Edith, významné německé chemičky, zaznamenal v únoru 1953 ústřední list vyhnaných krajanů i s připomínkou toho, že právě v roce její maturity (1919) byl otec propuštěn ze zaměstnání a nemohl ji už finančně podporovat

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 9, s. 4 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)