JOSEF WINDSCHÜTTL

Z obecní kroniky

Pokračování pamětní knihy (rozuměj kroniky tehdy ještě samostatné farní obce Mělnice /Melmitz/, dnes jen části obce Hostouň - pozn. překl.) rukou řídícího učitele Windschüttela.

Zima 1928/1929
Zima 1928/1929 byla nadmíru krutá a velice mrazivá, takže zejména na ovocných stromech způsobila veliké škody. Pomrzly i starší a jindy odolné jabloně a hrušně. Ještě větší byly školy na švestkách.

Červci
To, co nestačila poničit zima, dokonali červci (blíže viz Wikipedia - pozn. překl.), kteří řádili zejména na blumách a švestkách, takže mnoho majitelů přišlo o své nejlepší stromy. Od té doby se začalo s těmito škůdci systematicky bojovat přípravkem "Arberol". Prostředek se osvědčil výtečně a vyvolal u stromů i vyšší plodnost.

Zemědělské sčítání
Dne 27. května roku 1930 bylo ve všech obcích republiky provedeno zemědělské sčítání ke statistickému účelu. V naší obci bylo napočteno:¨
52 zemědělských závodů s následujícími užitkovými zvířaty: 2 ani ne roční hříbata, 4 klisničky přes 1 rok staré, 6 valachů přes 2 roky starých, 3 chovné klisny, 5 jiných a 3 valaši, celkem 23 koní; 62 ani ne ročních telat, 48 chovných jalovic, 18 masných jalovic, 74 mléčných krav, 54 tažných krav, 8 mladých volků (česky se jim říkalo i "junci" - pozn. překl.), dohromady 264 kusů skotu. Dále bylo napočteno 13 koz, 120 prasat, 556 mladých kusů kura domácího, 1277 starších kusů kura domácího, 294 mladých husí, 153 starších husí, 104 mladých kachen, 64 starších kachen.

Pěstební plochy
Z celkové pozemkové výměry obce Mělnice (621 hektarů, 79 arů) bylo 267 hektarů 74 arů polí, 5752 arů stálých luk, 2126 arů pastvin, 9731 hektarů lesa, 360 arů rybníků a vodních ploch, 618 arů dvorských ploch, 274 arů.
Pěstováno bylo: 2139 arů pšenice, 7894 arů ozimého žita, 28 arů ozimého ječmene, 3157 arů jarního ječmene, 5033 arů ovsa, 10 arů lnu, 3232 arů brambor, 151 arů krmné řepy, 24 arů tuřínu, 162 arů zelí, 4826 arů jetele, 98 arů zeleného krmení.
K těmto plochám třeba připočíst 14 156 arů pozemků, obhospodařovaných vlastníky z jiných osad a 663 arů pozemků, nenáležejících zemědělskému provozu, jako jsou hřbitovy, silnice a cesty.

Učitelské síly
V dubnu roku 1930 odešel pan řídící učitel Josef Neid na zdravotní dovolenou. K 1. červenci nastoupil na bohatě zasloužený důchod poté, co po 26 let působil ve své ředitelské funkci na zdejší škole, a přesídlil do Hostouně (v originále "nach Hostau" - pozn. překl.).
Provizorně byl vedením školy pověřen Franz Goblírsch, rodák z Rájova (v originále "aus Rail" - pozn. překl.). Druhou učitelskou silou byl Franz Haas z Drahotína (v originále "aus Trohatin" - pozn. překl.).

Sčítání lidu
S konečným termínem 31. prosince 1930 bylo v republice uskutečněno sčítání lidu. V naší farní obci bylo napočteno: v Mělnici 288, v Hřešíně (v originále "Gerassen" - pozn. překl.) 38, v Holubči (v originále "Holubschen" - pozn. překl.), v Libosvárech (v originále "Liebeswar" - pozn. překl.) 129, v Přesu (v originále "Press" - pozn. překl.) 119, ve Vidlicích (v originále "Wiedlitz" - pozn. překl.) 230 obyvatel, dohromady tedy v celé farnosti 984 obyvatel. Všichni se prohlásili jako národnosti německé a vyznání římsko-katolického. Od posledního sčítání lidu v roce 1920, kdy bylo ve farnosti zaznamenáno 1015 duší, došlo tedy k poklesu celkového čísla.

Kronika obce Mělnice 1925-1938

Jde o první řádky, psané vlastní rukou řídícího učitele v Mělnici Josefa Windschüttla poté, co skončily záznamy jeho předchůdce v téže funkci Josefa Neida. Jak patrno, předpokládala se u kronikáře znalost zemědělské a ovocnářské problematiky, které se ostatně jistě věnovalo i školní vyučování. Česká místní jména, která v překladu uvádíme, jsou vzhledem k národnostnímu složení obyvatel před válkou a během ní často až poválečná. Josef Windschüttl přišel na svět v Drahotíně čp. 65 (nepodařilo se to stavení na leteckém snímku najít), farnost Hora Svatého Václava (německy "Berg"), 28. října roku 1890 a ještě téhož dne byl v kostele, zasvěceném zemskému patronovi, pokřtěn zdejším farářem Karlem Lavičkou (narozen 11. září 1842 v Hradešicích blízko Nalžovských Hor, zemřel v 65 letech věku 19. ledna 1908 v Křakově, pochován je však ve Staňkově). Josef byl nemanželským synem Margarety Zieglerové (*3. května 1874 v Drahotíně čp. 28), dcery Josefa Zieglera, rolníka z Drahotína čp. 28, a Margarety, roz. Weidnerové z Vlkanova (Wilkenau) čp. 36, "legalizovaným" teprve po necelých sedmi letech matčiným sňatkem 9. února 1897 s jeho tělesným otcem Georgem Windschüttlem (*30. září 1871 v Šibanově /Schiefernau/ čp. 8), synem Johanna Windschüttla ze Šibanova čp. 8, (dnes je Šibanov částí Poběžovic /německy Ronsberg, kdysi i česky Ronšperk/) a Kathariny, roz. Heinlové z Drahotína čp. 1. Byl jako učitel po 12 let činný v Mělnici, kde v místním kostele sv. Jiljí (St. Ägidi) hrával i na varhany, po vypuknutí druhé světové války musel podle vlastního svědectví opustit úřad varhaníka a v roce 1943 byl přeložen na Horu Svatého Václava, kde musel po porážce "třetí říše" čelit 9 měsíců českému teroru. Po odsunu našel nový domov v Mannheimu, ale bez syna, který je pohřešován od bitvy o Stalingrad, si osamělý muž najal domek v Kleebergu, části obce Treffelstein (zemský okres Cham) v bavorské Horní Falci při samé české hranici a tam podle zprávy krajanského časopisu "Glaube und Heimat"¨v červnu (přesné datum chybí) roku 1970 ve věku nedožitých 80 let i skonal. Chtěl být na sklonku života blízko rodných míst.

- - - - -
* Drahotín / Mělnice / Hora Svatého Václava / † Kleeberg, Treffelstein (BY) / † † Treffelstein (BY)