IDA WINICKI

Ich bin zu Land ausgefahren
über Meere weit

Ich bin zu Land ausgefahren über Meere weit,
heimwärts zu meinen Lieben weit.
Konnte lauschen des Windes Wehn,
schauen der Heimat Berge und Seen.
Gewandelt bin ich im Traum, still in der Nacht
bin oft vom Mondstrahl erwacht.
Hörte Stimmen und Schritte im Wald,
hörte der Heimat Lieder bald.
Ich sah im Wald tief drin Blumen stehn,
konnte die Heimat noch mal sehn.
Der Bäume rauschen, das Murmeln im Fluss,
ja das war es, was ich nochmals erleben musst.
Das war es, ich erhoffte es wohl nie,
unsere alte Heimat,
meinen geliebten Böhmerwald vergesse ich nie.

Přes moře zajela jsem až tam
do daleka k nám

Přes moře zajela jsem až tam do daleka k nám,
domů k mým drahým, k rodným končinám.
Mohla jsem znovu slyšet větru šum,
hledět vstříc horám a jezerům.
Putovala jsem za noci ve snový zemědíl,
paprsek luny mne jasem probudil.
Hlasů a kroků byl náhle plný les,
domov zněl starou písní zase dnes.
Hluboko v lese kvítí vidím stát,
domov smím uzřít ještě jedenkrát.
Stromy zas hovořit a zurčet říční proud
jsem chtěla aspoň jednou ještě zaslechnout.
Snad jsem o tom být doma nesnila už ani,
jak kdysi za mlada,
Šumavo drahá, jak tě moje paměť chrání.

Böhmerwäldler Heimatbrief, 2011, č. 3, s. 38

Narodila se jako Ida Jungwirthová v osadě Seehaid (české označení Svinná Lada vzniklo až v roce 1921 a žilo tu mezi válkami ve 30 domech /dnes z nich zbylo sedm převážně dřevěných stavení/ asi 190 lidí), příslušející k obci Nový Svět (Neugebäu), Wilhelmu Jungwirthovi a jeho ženě Josefě, roz. Eibnerové. S bratrem Willim a se sestrami Marií a Ernou prožila dětství a mládí tady v okolí Chalupské slatě (alespoň to její dnešní jméno uchovává památku někdejších stavení a jejich obyvatel) a Vydřího potoka (Thierbach), než přišla válka a vyhnání. S rodiči a sourozenci našla nový domov v německém Heidelberku a uchytila se tam v oboru hotelových služeb. Další její životní cesta vedla do Velké Británie, kde se provdala za ukrajinského "Landsmanna", tj. krajana v tamním exilu. Narodily se jim tři děti. Ani tady ovšem nebyl život nijak lehký a mladá rodina zvolila v roce 1965 odchod do daleké Austrálie, kde se jí podařilo postavit vlastní dům a založit v Novém Jižním Walesu ve městě Armidale solidní existenci. Ještě v srpnu 2010 připomněl krajanský měsíčník Böhmerwäldler Heimatbrief jednaosmdesáté narozeniny paní Idy mezi vzdálenými protinožci. V březnovém čísle ročníku následujícího pak nekrolog někdejší rodačky z kraje Lad citoval už jen báseň, kterou složila na rozloučenou s domovem po své poslední návštěvě v něm. Co ji vedlo k tomu, aby se rozloučila právě pokusem veršovaným?

- - - - -
* Svinná Lada / † † † Armidale (AUS)