logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIE WLČEKOVÁ

Tři sestry z Prachatic

Paní učitelka Marie Urychová byla po 4 letech působení zbavena služby na obecné škole chlapecké a přidělena obecné škole dívčí.


Schulchronik der Knaben-Volksschule in Prachatitz

Toto je poslední věta, podepsaná "provizorní řídící učitelkou" (číslem příslušného výnosu okresní školní rady větu doplnil vlastnoručně už její nástupce Josef Weber, jmenovaný v roce 1937), vedoucí německou kroniku chlapecké obecné školy od konce roku 1934 po tři léta. Ta žena se jmenovala Marie Wlček, jak se dočítáme z jejího německy psaného křestního záznamu v křišťanovské matrice, ale poněvadž byla až do konce života vedena mezi prachatickými krajany, nemohl jsem si dát ujít ten titul "Tři sestry z Prachatic" proto, že dvě sestry Urychovy (Urichovy) byly jejími učitelskými kolegyněmi na prachatických německých školách, zakládajících si kdysi zejména ve výchově dívek značně na svém renomé. Už titul "Oberlehrerin" u příjmení Wlček navozuje cosi i za Československé republiky poměrně neobvyklého. Narodila se jako dcera hostinského v Arnoštově (Ernstbrunn) Antona Wlčka (píšu to příjmení u vědomí toho, že se narodil podle česky, byť ještě starým pravopisem uloženého záznamu v netolické křestní matrice jako Antonjn Wlček), syna měšťana a mistra pekařského v Netolicích čp. 88 Františka Wlčka (jeho otec Ján Wlček byl netolickým měšťanem a kolářem, matka, roz. Dolegschj /tj. Dolejší/ byla netolickou měšťanskou dcerou) a Marie, dcery Josefa Michálka, měšťana a mistra řeznického v Netolicích čp. 16, a Barbory, dcery Wogtěcha (tj. Vojtěcha) Lešetického, netolického měšťana. Dodatečný přípis nás zpravuje o tom, že Antonínův křestní list byl "dán 3. června 1879 k ženění", tj. k svatbě, kterou jsem v Netolicích nedohledal, po níž se "naše" Marie narodila. Ta svatba se totiž konala dne 1. července 1879 už v křišťanovském kostele Jména Ježíš a arnoštovský už hostinský Anton Vlček (příjmení je tak v matrice psáno) si tu bral za ženu dvacetiletou slečnu Berthu Katharinu Pohlovou, narozenou v bavorském městě Zwiesel, dceru Heinricha Pohla, skláře ve vsi Scheiba (dnes Okrouhlá), okr. Haida (dnes Nový Bor), a jeho ženy Marie, roz. Kroissové z Arnoštova čp. 6. Vlčkových dcera Marie, narozená v Arnoštově čp. 5 22. března 1886, jak to zaznamenává křišťanovská křestní matrika, absolvovala v roce 1905 německý učitelský ústav v Českých Budějovicích (Budweis). O osudu prachatické řídící učitelky (předtím už řídila německou obecnou školu v Záblatí /Sablat/) za časů odsunu najdeme naštěstí doklad v záslužné digitálně přístupné diplomové práci Anety Čadové na Filosofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích z roku 2016, kde se na příkladu města Prachatice dokumentuje odchod jednotlivých jeho německých obyvatel "heim ins Reich", jak se tehdy násilné "humánní" vysídlení označovalo, ačkoli nijaká Třetí říše už fakticky neexistovala. Dovídáme se odtud, že z domu čp. 190 v Lázeňské ulici (dodnes ho tam nacházíme) odešla sama do transportu šedesátiletá učitelka Marie Wlček (též Vlček), která do té doby bydlela ve společné domácnosti jednoho z tamních bytů se svou osmadevadesátiletou matkou Bertou, která do "odsunu" nenastoupila a její další osud není znám. Z domu čp. 60 ve Věžní ulici (také tam dosud stojí) požádaly samy o vysídlení (tzv, dobrovolný odsun) dosud tam ve společné domácnosti bydlící tři sestry, dvaašedesátiletá Therese Urich (též Urych), ještě ne šestapadesátiletá učitelka Anna Urich a o dva roky mladší Marie, rovněž učitelka. Všechny nastoupily do transportu č. 3 z 12. dubna 1946. Narodily se všechny v Praze, ta nejstarší 31. ledna 1884, prostřední 26. května 1890 a nejmladší Marie 6. září 1892. Český záznam o narození jejich otce, psaného na pražské policejní přihlášce jako Thomas Urich, Schmied (tj. kovář), jsem našel až v křestní matrice farní obce Horní Záhoří na Písecku. Narodil se tam jako Tomáš Urych ve vsi Držov čp. 13 "domkáři "Jozefu Urychovi a Marii, roz. Málové rovněž z Držova. Jeho budoucí žena a matka 3 sester se narodila 7. října 1856 jako Theresia Zaunmüllerová v Prachaticích čp. 105 mlynářskému mistru Franzi Zaunmüllerovi a jeho ženě Evě, roz. Hopfingerové ze Starých Prachatic čp. 2. Dalo by se o těch rodech najít i víc, ale ty "naše" tři sestry učitelky mají ještě svou historii v poválečném Německu. Marii Urychovou jsem našel hned v červnu 1950 v jednom z prvních adresářů vysídlených Prachatičanů na adrese Haidmühle čp. 1 hned za českou hranicí. Dál jsem pátral už jen po Marii Wlčekové, psané po vysídlení příjmením Wltschek. Ocitla se v bádensko-württemberském městě Bad Mergentheim, podrobila se v americké zóně "výslechu" rozhodčí komise (celá akce měla označení "Spruchkammer"), aby mohla být uznána jako pouhý "souběžce" ("Mitläufer") nacistického režimu schopnou další učitelské služby. Podle zprávy krajanského měsíčníku "Böhmerwäldler Heimatbrief" ze září 1955 získala toho roku vyznamenání za celkem 40 let školské služby. V zářijovém čísle téhož časopisu se 13 let nato objevila zpráva o úmrtí dvaaosmdesátileté Marie Wlčekové (Marie Wltschek) dne 1. srpna 1968 v městském domově seniorů v Bad Mergentheim a o tamním pohřbu tři dny nato. Srpen 1968 se stal i pro komunistické Československo měsícem osudovým. "Rusové", jak jim tu říkají, opět přišli. Čechov věděl, proč jsou ty sestry nejen z jeho hry, ale tady i z Čech, právě tři. Viďte, Antone Pavloviči, dvě by byly málo...

- - - - -
* Arnoštov / Křišťanov / České Budějovice / Prachatice / † † † Bad Mergentheim (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Arnoštov na pohlednici Josefa Seidela
Zpráva o vloupání v Arnoštově, jehož obětí byl její otec - zpravodaj sídlil v dnes zaníklé nedaleké Květné
Její poslední zápis ve školní kronice
Dům čp. 190 v Lázenské ulici na snímku z okna prachatického gymnázia

zobrazit všechny přílohy

TOPlist