IGNAZ JAKOB WODICZKA

Repro archív Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Podle záznamu v českobudějovické matrice se narodil v Nádražní třídě čp. 16 otci Janu Vodičkovi, který však projevil přání psát své i synovo příjmení Wodičzka, nechybí ani přípis o Ignazově už svatbě 9. května 1915 s Paulou, roz. Böttnerovou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam o jeho svatbě v českobudějovické "Knize oddaných" je už psán jen německy, otec Johann Wodiczka se podepisuje již s titulem "Museumverwalter", tj. správce muzea, nevěstin otec byl c.k. "Oberleutnant", tj. nadporučík, toho času v dalmatském Šibeniku, její matka, roz. Rešová z Písku, zřejmě přivedla druhého ze svědků, českobudějovického lékárníka Jindřicha Reše, který se ovšem píše Heinrich Resch

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Vlastní rukou tu na archu sčítání lidu z roku 1921 zaznamenal v českobudějovickém domě čp. 506 na Doudlebské (dnes Dukelské) ulici data svá (označil se německy jako poručík /Leutnant/, česky jako kapitán čekatel při čs. pěším pluku č. 1), své ženy Pauly, narozené 26. července 1894 v Plzni, dcery Ingeborg, narozené 23. dubna 1917 v Českých Budějovicích, syna Kurta, narozeného 13. září 1918 v Českých Budějovicích, i služky Therese Červinkové, narozené roku 1901 ve Vídni

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Zpráva českobudějovického německého listu o svatbě jeho dcery s Helmutem Forrest-Epsteinem z Berlína, s nímž byla v roce 1942 rozvedena zřejmě z "rasových" důvodů

Repro Budweiser Zeitung, 1935, č. 52, s. 5

Josef Taschek na Wodiczkově podobizně

Repro Výběr : časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2007, č. 3, s. 238

Stuha "šumavského" c.k. regimentu jednadevadesátníků

Obálka časopisu, který vydával

Takto prezentoval jeho časopisy "Der Münzensammler" a "Böhmerwald's Söhne im Feld" meziválečný "Lexikon německých nakladatelství"

Repro Lexikon der deutschen Verlage (1929), s. 340

Český podpis Ignácův na jedné z knih Wodiczkovy rodiny,
které jsou i ve fondu Jihočeské vědecké knihovny, má humorný, "budweiserovský" ráz

Inzerát na jím vydávaný numismatický měsíčník "Der Münzensammler" (1928-1936)

Repro Böhmerwald's Söhne im Felde, 1928, č. 16, 3. s. obálky

Tabló s oceněními firmy Hardtmuth

Repro archív Kohoutího kříže

Znak Hardtmuthů s heslem "Beharrlich vorwärts", tj. Vytrvale vpřed!

Repro www stránkyNová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii

Na této budějovické pohlednici figurují Hardtmuthovy továrny "na tužky a hliněné zboží" na opravdu čelném ještě místě

Císař František Josef I. při návštěvě firmy Hardtmuthových v Českých Budějovicích roku 1895

Repro M. Vosátka - Z. Žánová, Čtyři století jedním tahem (2015), s. 46

Pohled na podnik L.&C. Hardtmuth a za ním město Budějovice na přelomu 19. a 20. století
zachycuje i Lamezanovu vilu zvanou "Lischoli" a židovskou synagogu

Repro archív Ivo Hajna

Vstup do továrny na snímku z roku 2018

Foto Pavel Polák

Carl Hardmuth vedle Václava Havla ve streetartové "galerii" v českobudějovickém "kulturně-kreativním prostoru Žižkárna", někdejších kasárnách 28. pluku

Foto Ivo Kareš

Vily majitelů firmy L.&C. Hardtmuth na starých pohlednicích: nahoře Lamezanova vila z roku 1900,
dole Hardtmuthova z roku 1912 (vpravo za ní vidíme věže synagogy)

Repro archív Kohoutího kříže