KARL WOLF
Z chudenínské školní kroniky
Škola (rozuměj německá škola - pozn. překl.) v Chudeníně (Chudiwa) byla otevřena v roce 1819. Byla to tehdy jen expozitura obecné školy v Červeném Dřevě (Rothenbaum). Pod tamní farnost spadala i obec Chudenín, která přispívala na učitele v Červeném Dřevě částkou 12 zlatých ročně. Teprve v roce 1848 byla expozitura přeměněna v samostatnou školu s celoročním vyučováním. V roce 1853 byla do Chudenína přiškolena také nedaleká Hadrava (Hadruwa). Škola byla umístěna v soukromém domě. Žáků však přibývalo a tak tehdejší zastupitelstvo rozhodlo o postavení nové školní budovy čp. 40. Slavnostně byla otevřena o pouti 19. srpna 1861. Zpočátku byla jen jednotřídní, následně byla povolena dvoutřídka a časem bylo nutné přistoupit ke stavbě nové a větší školní budovy. Ta byla slavnostně otevřena 19. září 1915. Dosavadní školní budova byla přeměněna na obytné stavení.
Novou školu navštěvovalo v průměru 80 žáků. Ke konci druhé světové války sloužila jako ubytovna německých uprchlíků a po jejich vystěhování byla až do roku 1946 uzavřena. Německé děti zatím do školy nechodily, protože čekaly na odsun.
M. Kříž, Chudenín : historie a současnost obce (2009)
Jde v tomto případě o překlad, převzatý z publikace Martina Kříže Chudenín - Historie a současnost obce, která se ve výčtu pramenů odvolává i na Kohoutí kříž a také na "Schulchronik von Chudiwa 1819/98-1937", přepsanou v roce 2003 Johannou Eisenovou. Poněvadž v závěru pasáže o škole v obci se publikace dotýká osudu posledního německého učitele, troufám si mu připsat autorství originálního německého textu školní kroniky, jakkoli je to ovšem spíše moje "zbožné přání". I ta se někdy plní, zejména pokud jde o propojení lidských osudů. Ten spjatý se jménem Karla Wolfa je natolik příznačný pro celou jednu učitelskou generaci německy hovořící Šumavy, že školní kronika promlouvá za ni i její svěřence. Karl Wolf se narodil dne 3. února 1892 ve Staré Lhotě (Freihöls) u Nýrska (Neuern), dnes jen jedné nýrské městské části, v početné učitelské rodině Wolfových v Nýrsku a v Dešenicích (Deschenitz). Po maturitě na učitelském ústavu v Chebu (Eger) roku 1911 působil na rozličných školách Chebska (Egerland) a Šumavy, nejdéle pak na obecné a měšťanské škole v Nýrsku a jako řídící učitel v Chudeníně až do odsunu. Jeho manželkou byla Magdalena (1891-1962), dcera Heinricha Tschida, který je rovněž zastoupen mezi osobnostmi Kohoutího kžíže. Bydlil v učitelském bytě ještě v prosinci 1945, kdy se 22. toho měsíce ujal vedení odtud české školy český ředitel Havlík. Během vánočních prázdnin se Wolf odstěhoval na Přední Fleky (Vorderflecken) a později odešel do Německa. První čas ve vyhnanství trávila rodina Wolfova v Dottenheimu, okres Neustadt an der Aischa, než došlo roku 1947 k znovunabytí učitelského místa, a to na obecné škole v Odelzhausenu u Dachau. Tady Karl Wolf působil až ke svému odchodu do penze. Věnoval se ve starém i novém domově nejen snad pedagogické práci, nýbrž i činnosti ve spolcích a v komunální správě. Tak si získal zásluhy při vytvoření nýrského konzumního družstva a místní pobočky Kreditanstalt der Deutschen, jako jednatel a kronikář turnerského sdružení "Eiche" v Nýrsku, jako činovník nýrské služebny zemské komise ochrany dětí a péče o mládež, jako dlouholetý pokladník učitelského sdružení okresu Nýrsko a jako civilní úředník (Standesbeamter) obce Chudenín. Nezapomínal ani na své koníčky, jakými bylo zejména včelaření, filatelie, vlastivěda a rodopis. Když tři roky po skonu své dcery Liesl a dva roky po ztrátě manželky zemřel 21. července 1964 v nemocnici Červeného kříže v bavorské metropoli Mnichově na selhání srdce následkem vleklého průduškového a plicního astmatu a byl tři dny nato po boku ženině v Odelzhausenu i pochován, zdůraznil starosta bavorské obce nejen jeho kladné osobní vlastnosti, nýbrž i Wolfův podnět k založení obecní pamětní knihy. Poněvadž na paměť nebudeme ani nikdo z nás tady dost bohatý ve svém Chudeníně.
- - - - -
* Stará Lhota, Nýrsko / Nýrsko / Chudenín / † Mnichov (BY) / † † Odelzhausen (BY)
