WENZL WOLF
Ze zprávy o přepadení myslivny v Březníku pytláky roku 1869
Syn dřevorubce Josefa Schlechty z Dlouhé Vsi (Neulangendorf) byl 28. srpna (1869) za nákupem životních potřeb v Bavorsku - a při zpáteční cestě potkal muže, který mu uložil vyřídit podepsanému, že v neděli ráno 29. srpna dostaví se muži za účelem vzájemné výměny kulí (v originále "zum Kugelaustauschen") do lesního oddílu Studená (Kaltstauden); podepsaný se měl na uvedené místo dostavit. Ráno 29. srpna přišli zmínění pytláci do bezprostřední blízkosti myslivny (až k deputátní louce) a lákali všemi možnými způsoby podepsaného (napodobením srnčího pískání, voláním, že jsou již tady, apod.), aby vyšel ven. Nebude-li velmi brzy lesní personál posílen četnictvem, nebude podepsaný jist, že pytláci nevniknou do myslivny - a prosí vážený lesní úřad, aby potřebné co nejdříve zařídil.
Naše Šumava, 1969, č. 1, s. 8
Citace německy psaného podání revírního lesního (Revierförster) Wolfa nadřízenému lesnímu úřadu v Prášilech (Stubenbach) pochází z prvního a také posledního čísla časopisu Naše Šumava, který začalo vydávat Muzeum Šumavy v Sušici za redakce svého ředitele Vladimíra Holého (žil v letech 1921-1982 a skončil po svém odvolání za "normalizace" jako topič v sušické nemocnici).) O rodině dřevorubce Josefa Schlechty (v citaci je příjmení uváděno v podobě Šlechta"), zmíněného počátkem Wolfova dopisu, nacházíme kupodivu některá data na webu Dirka Kolba. O samotném lesníku Wolfovi a jeho pobytu na Březníku se pak lze leccos dočíst i na webových stránkách Sdružení Karla Klostermanna, kde je citován i text Wolfovy zprávy, jak ji přetiskujeme ze zmíněného už časopisu Naše Šumava, kde byla součástí článku Josefa Ministra pod titulem "Lesy a lesníci. Ze světa lesních samot - Román a skutečnost". Vlastním podnětem zájmu o Wolfovu osobu byl totiž fakt, že připomíná postavu revírníka Kořána z proslulého románu Karla Klostermanna, jinak i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže. Tím ovšem do značné míry podobnost Klostermannovy fabulace s děním na Prášilsku končí (zejména pokud jde o bitky s pytláky) a článek uzavírá věta: "Značnou odchylku od skutečnosti dlužno v tomto případě připsat spíše spisovatelovým informátorům nežli jemu samotnému, neboť neměl možnost v líčeném údobí události přímo sledovat." Zásluhou vzácného přítele Dr. Raimunda Paleczeka a jeho fenomenálních znalostí schwarzenberského lesnického personálu a údajů z digitálních matrik se dá nyní osoba Václava (Wenzla) Wolfa popsat do značné míry přesněji. Narodil se podle zápisu matriky farní obce Ševětín dne 23. srpna roku 1831 (den nato byl pak v ševětínském kostele sv. Mikuláše i pokřtěn farářem Františkem Reymannem) ve Velechvíně (Welechwin) Václavu Wolfovi, zdejšímu revírnímu myslivci, dne 4. září 1782 v v Dobevi (v letech 1700-1848 byla obec součástí schwarzenberského panství Protivín, dnešní okres Písek) narozenému synu šafáře Matěje Wolfa a Marie, roz. Veselé ze Svachova (Swachohof) na panství Nové Hrady (Gratzen) vedle Sedlce (Selze, dnešní části obce Svatý Jan nad Malší /Johannesberg/), kde byl její otec šafářem, a jeho ženě Anně, dceři Karla Bohdaneckého z Velechvína čp. 1 na schwarzenberském panství Hluboká nad Vltavou a Terezie, roz. Šmídové z Prachatic. Václav Wolf starší sloužil v letech 1822-1853 jako revírník ve Velechvíně, pak odešel do výslužby a zemřel 8. listopadu roku 1866 v Českých Budějovicích. Na Březník (i v Klostermannově románě místo označováno jen původním německým jménem Pürstling) přichází Václav Wolf mladší, tehdy už šestatřicetiletý svobodný revírní lesní, počátkem dubna roku 1868. Předtím, jak se dočítáme v už zmíněném Ministrově článku, působil v polesí Jaronín u Jánského Údolí (Johannesthal), kde byl příručím (adjunktem). V knížecích službách byl od svých 16 let, nejprve jako jako praktikant na Krumlovsku, poté jako adjunkt na panství Protivín a opět jako adjunkt na panství Krumlov. Při svém přeložení byl přeřazen ze XII., hned do X. platové stupnice, což svědčí buď o jeho mimořádné profesní zdatnosti, anebo o protekci. Neměl přitom nijaké speciální lesnické školení, pouze tzv. hlavní školu a lesnickou zkoušku před krajským examinátorem. Vedoucím polesí Březník zůstal Wolf do září roku 1870, kdy odchází nazpět na krumlovské panství jako vedoucí polesí Černý les (Schwarzwald) u Hintrink (Hintring, dnes Záhvozdí). Snad je dobré ještě dodat, že Wolfovým předchůdcem v Březníku byl roklanský lesní Jan Kolář, který v roce 1868 odešel ve svých 48 letech věku jako revírní lesní do polesí Schätzův les (Schätzenwald, dnes Rokyta), nástupcem Wolfovým pak v roce 1870 devětačtyřicetiletý Matyáš Říha, který sem byl přeložen z hlubockého panství, kde sloužil jako příručí. Větrná kalamita, tj. orkán, který se Šumavou přehnal v noci z 26. na 27. říjen, tvořící kulisu konce Klostermannova románu "Ze světa lesních samot" a počátku druhého součásti autorovy volné "šumavské trilogie", tj. románu "V ráji šumavském", tedy Wolfa těsně minula. Stejně tak ušel přímé srážce s bavorskými pytláky, poněvadž jeho dopis, citovaný jako naše textová ukázka, měl opravdu za následek vyslání četnické hlídky na Březník. V Černém lese působil Wolf od 1. října 1870 do července roku 1883, načež nastoupil službu na polesí Ratibořské Hory (Bergstädtl). Umírá 23. října 1888 v Českém Krumlově, Kájovská ulice (Gojauergasse) čp. 54 jako "Wenzl Wolf, geb. aus Welechwin, pens. fürstl. Sch. Revierförster, Gatte der Maria geb. Peterka" (tady se dovídáme jméno Wolfovy manželky, datum jeho svatby však neznáme), na "Nierenabartung", tj. degeneraci ledvin, ve věku 57 let a byl pochován na hřbitově u sv. Martina. Dne 19. března roku 1890 ho ve smrti následuje "Maria Wolf geb. Peterka aus Krenauhof, Witwe nach Wenzl Wolf, fürstl. Revierförster", bytem na českokrumlovském Latráně (Latron) čp. 76, ve věku 44 let. Narodila se podle kájovské křestní matriky dne 18. listopadu 1845 na Křenovském Dvoře čp. 1 jako nemanželská dcera Kathariny Hödlové, dcery tamního šafáře Andrease Hödla a jeho choti Dorothey, dcery Sebastina Bayera z Kladného (v matrice "Gladen"!) čp. 12. Otcovství Katharininy dcery stvrdil Franz Peterka. knížecí schwarzenberský úředník v Českém Krumlově, až svatbou s její matkou 27. listopadu 1849. Wenzl Wolf se s Marií Peterkovou, jejíž otec je tu už psán jako šafář v Novém Dvoře (Neuhof) čp. 5 a ona sama bytem v Libějovicích u Vodňan, nový zámek (Libiejitz, Neuschloss) čp. 30 oženil v Kájově po 3 ohláškách 6., 8. a 13. září dne 21. září roku 1868. Na Březník nastoupil tedy opravdu ještě svobodný, lesní příručí se totiž bez nejvyššího a zcela mimořádně udělovaného povolení na schwarzenberských panstvích ženit nesměli. Jak píše Klostermann, Kořán si také přivedl na Pürstlink svou mladou ženu Zdeničku až druhým rokem služby a jejím příjezdem teprve vše ožilo. Skutečnost by ovšem stačila oživit hned několik dalších i německy psaných šumavských románů.
- - - - -
* Velechvín, Lišov /Březník / Černý les / † † † Český Krumlov
