HERWIG WURDAK
Z historie strýčického jazykového ostrova
V roce 1609 nařídil Petr Vok z Rožmberka (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) vyšebrodskému opatu Pavlu Farenschonovi (opatem byl v letech 1608-1620 - pozn. překl.), aby vsadil na 14 dnů do želez vzdorovitého klášterního poddaného Andrease Carbata (snad jde o zkomolené příjmení "Carboch" či "Carba", podle knihy "Naše příjmení" Dobravy Moldanové s významem "nadmuté břicho" - pozn. překl.) z Lipanovic (německy Linden, v originále "in der Linda" - pozn. překl.) a 14 dnů mu dal pracovat v klášteře. Tento nestoudník (v originále "dieser Leckerbub" - pozn. překl.) si dovolil bezostyšně se vyjádřit tak, že když se pánům něco zazdá o robotě, tak se levně seženou sedláci v houfech (v originále "wenn den Herren etwas träume vom Roboten, so laufen die Bauern in Haufen billig zu" - pozn. překl.).
Budweiser Zeitung, 1936, č. 11. s. 3
Doslova takto cituje Alois Milz (rovněž on má samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) z jedné historické práce Dr. Herwiga Wurdaka pasáž, svědčící podle něho o nějaké malé rebelii strýčických a lipanovických sedláků proti rožmberské zvůli vůči zdejším vyšebrodským poddaným, která prý dále žije v selském ústním podání a také ve strýčické vánoční hře, kde se Herodovi, představujícímu vrchnost, netajeně hrozí v dlouhé promluvě jednoho sedláka rebelií (v originále "Rebulation"), neustanou-li dávky, přípřeže a roboty, nařizované navíc ze strany vrchnostenské úřednické vrstvy užívající češtinu, řeč "klášterním" venkovanům nesrozumitelnou. Historická práce nebyla zřejmě Dr. Wurdakovi cizí, poněvadž i archivář František Navrátil uvádí v oddíle "Tělovýchova a sport" své vlastivědné bibliografie okresu Český Krumlov z roku 1970 Wurdakův text "Geschichte des Ballhauses in Krummau/M.", zveřejněný roku 1939 v berlínském periodiku "Leibesübungen und körperliche Erziehung". Jde o historii tzv. "rožmberské míčovny", budovy (Latrán čp. 33 na Dobrkovické ulici) z měšťanské a pak rožmberské sýpky, v roce 1664 zrušené, přestavěné na tělocvičnu pro míčové hry, které tu provozovali mladší členové rodu eggenberského a schwarzenberského. To téma vyhovovalo oboru, kterému se autor profesně věnoval jako učitel tělocviku a nadšený turnerský činovník i aktivní sportovec v době "mezi válkami". Syn učitele a profesora prachatického gymnázia Michaela Wurdaka (zastoupeného rovněž samostatně na webových stranách Kohoutího kříže), od roku 1938 ředitele prachatické "Oberschule", jak bylo nacisty zdejší gymnázium přezváno, narodil se v Prachaticích, kde otec působil počínaje rokem 1906, dne 3. března 1908. Už v nové republice začal v roce 1919 studovat na "otcově" gymnáziu, roku 1934 nastoupil doktor přírodních věd Herwig Wurdak jako pomocný učitel na německé reálce v Českých Budějovicích, rok nato až do konce války působil pak už v Českém Krumlově (za války byl přejmenován na "Krummau an der Moldau"), kde učil na reálném gymnáziu jako "Aushilfslehrer", od roku 1938 už s titulem provizorní státní profesor (ještě 28. října 1937 hovořil na slavnostním školním shromáždění o "významu dne"). Dne 29. července 1939 se už jako "Kreispropagandaleiter" NSDAP na stavovském úřadě už říšského Krumlova dal sezdat se slečnou Lorie Swobodovou (*25. srpna 1914), dcerou správce zdejšího knížecího schwarzenberského pivovaru Karla Swobody. Odsunu se vyhnul útěkem, pracoval nejprve v dolech hornického města Rottenmann v rakouském Štýrsku, od roku 1950 už opět učil na střední škole v dolnorakouském Zwettlu (česky "Světlá", město a klášter, poničené kdysi husitskými nájezdy i stavovskými vojsky za války třicetileté), kde 20. března roku 1967 i zemřel a je pochován v hrobě, na jehož náhrobní desce čteme i jména a data rodičů jeho i ženiných. Jeho syn a jmenovec Herwig Wurdak se svou manželkou Gertraud působí v katolické vídeňské rozhlasové stanici Radio Stephansdom. Čtou tam ranní i večerní modlitby s živou vírou v Boží odpuštění svých i našich vin.
- - - - -
* Prachatice / České Budějovice / Lipanovice, Záboří / Strýčice / Český Krumlov / † † † Zwettl (A)
