ALOIS ZABY
K vlastní kněžské primici
Narodil jsem se dne 11. června roku 1932 ve Frymburku nad Vltavou (Friedberg an der Moldau) v českobudějovické diecézi jako páté z devíti dětí (osm chlapců a jedno děvče) manželů Hedwigy a Ruperta Zabyových. V témže domě jako já přišel na svět učitel hudby na císařském dvoře ve Vídni Simon Sechter, jehož žákem byl i slavný skladatel Anton Bruckner. Otec vlastnil malé hospodářství a po dlouhá léta konal službu kostelníka ve frymburském chrámu Páně sv. Bartoloměje. Po domě se u nás také říkalo "beim Mesner" (tj. "u kostelníka" - pozn. překl.). Ve svém rodišti jsem navštěvoval obecnou i měšťanskou školu, než jsem musil s rodiči a sourozenci starý domov opustit. Po vyhnání jsme se dostali do bavorské obce Ludwigsmoos (dnes místní část Königsmoos v zemském okrese Neuburg-Schrobenhausen v Horním Bavorsku - pozn. překl.) a v roce 1954 odtud do obce Derching (dnes místní část švábské obce Friedberg v bavorském zemském okrese Aichach-Friedberg - pozn. překl.). Už roku 1948 jsem vstoupil do kláštera Sankt Ottilien (patří misijní kongregaci benediktinů a leží blízko jezera Ammersee v hornobavorském zemském okrese Landsberg am Lech, náležejícím k augsburské diecézi - pozn. překl.) a vyučil se tu zámečnickému řemeslu. V roce 1958 se naše rodina přestěhovala do Friedbergu. Při jedné kněžské primici vzklíčilo i ve mně přání stát se knězem. Myšlenek na to vysněné poslání jsem se už od té doby nedokázal zbavit. Odešel jsem ze Sankt Ottilien a můj tehdejší novicmistr mi našel kněžský seminář pro pozdní povolání v tyrolském Stamsu. Ten jsem navštěvoval a v roce 1964 jsem v Innsbrucku složil ve svých dvaatřiceti letech maturitu. Svá filosofická studia jsem následně absolvoval v Königstein/Taunus a v Sankt Stephan v Augsburgu, teologická pak znovu v Innsbrucku, poněvadž moje německá maturita tu nebyla uznána. Během teologických studií jsem bydlil v mezinárodním jezuitském konviktu "Casianeum". Tam jsem získal roku 1968 nižší a v únoru 1970 první vyšší svěcení od pana biskupa Pauluse Rusche. Jako diakon jsem na velikonoční neděli ukončil svou čtyřapůltýdenní pastoraci v Reichetshofen u Ingolstadtu. Ještě před uplynutím posledního semestru jsem směl 20. června roku 1970 přijmout v augsburském dómu od našeho nejdůstojnějšího pana biskupa Dr. Josefa Stimpfleho svátost kněžství. Dne 28. června pak budu ve Friedbergu slavit svou primici.
Glaube und Heimat, 1970, s. 424
"Von Friedberg an der Moldau nach Friedberg bei Augsburg" zní začátek doprovodného textu k dopisu novokněze na stránkách krajanského časopisu vyhnaných Šumavanů někdejší českobudějovické diecéze. Dovídáme se z něho dále, že primiciantův bratr Alfred Zaby (příjmení čti Caby) slavil svou kněžskou primici už roku 1955 v Derchingu a je v roce 1970 už 13 let misionářem ve vikariátu Windhoek v jihozápadní Africe. Alois Zaby vedl v Derchingu před svým vysvěcením na kněze po šest let chrámový sbor a o všech svých prázdninách tam účinkoval jako sbormistr i varhaník. Ujímal se sám i zhudebnění mešních zpěvů a kostelních písní. Ačkoli ho přitahovaly novinky v "pokoncilní" liturgii, nezapřel prý v sobě nikdy benediktinskou výchovu ze Sankt Otilien co do péče o latinské mešní texty a jejich hudební podobu. Navštěvoval kvůli zvýšení své kvalifikace v oboru církevní hudby i konzervatoř v Innsbrucku. Hans Hölzl v citovaném textu na okraj radostné události v životě všech někdejších frymburských farníků připomíná, že z té utěšené farnosti čítající kdysi na 3700 duší vzešlo až dosud 32 kněží, tj. téměř jedna setina "a jeden další už má zase svěcení před sebou". Snad se tenkrát v časech počínající československé "normalizace" modlili i za nás, byť v někdejším druhém zemském jazyce. Sedmdesátiletý kněz na odpočinku Alois Zaby se jím tu na zemi domodlil 24. února 2012, kdy ve Friedbergu skonal a byl pět dní nato na zdejším hřbitově krásným jménem Herrgottsruh, tj. Boží zátiší či Pokoj Páně, i pochován.
- - - - -
* Frymburk / † † † Friedberg (BY)
