WOLFGANG ZIERHUT

Vazba, frontispis a titulní list (1937) Blauovy knihy s podobiznou poslance Zierhuta a s jeho věnováním Rudolfu Beranovi; knihu vydal Ersten Westböhmischen Druckindustrie v Plzni

Záznam o narození a křtu Wolfganga Zierhuta staršího v matrice farní obce Červené Dřevo

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam nýrské oddací matriky o svatbě Wolfganga Zierhuta s Margarethe Stuiberovou dne 26. října roku 1911 - oddával je farář Roman Balouschek

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam o narození synově v křestní matrice nýrské farnosti

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Hodousice (Holletitz), kde se otec po svatbě usadil, na staré pohlednici

Repro Glaube und Heimat, 1954, č. 4, s. 124

Návesní kaple v Hodousicích

Foto Ivo Kareš

O jeho otci na stránkách publikace o Chudeníně

Repro M. Kříž, Chudenín : historie a současnost obce (2009), s. 27

Ještě jedna poznámka o Wolfgangu Zierhutovi starším z publikace o městě Nýrsku

Repro Nýrsko ve století proměn (2002), s. 9

Na snímku z listopadu roku 1938 je zachycen Wolfgang Zierhut starší už jako aktivista Sudetoněmecké strany (vstoupil pak do NSDAP) při záboru Petrovic nad Úhlavou za jednání s československým policistou

Repro Nýrsko ve století proměn (2002), s. 12

Ve zprávě řezenské ústředny nacistické bezpečnostní služby z července 1940 je podrobeno kritice udělení "sudetské pamětní medaile" Zierhutovi, který je tu hodnocen jako zarytý odpůrce Sudetoněmecké strany, spoluviník rozpuštění národně socialistické dělnické strany "in der Tschechei", věrný člen doprovodu Edvarda Beneše do Ženevy, kde prohlásil, že sudetským Němcům se vede "in der Tschechei" velice dobře a že mají všechno, co jim podle mírové smlouvy náleží, věrný paladin ministerského předsedy Hodži, atd. atd.

Repro W. Ziegler, Die Verhältnisse im bayerischen Sudetenland im Jahr 1940 nach Regensburger SD-Berichten, s. 343
(www stránky Bohemia - Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder)

Posloupnost rodu Zierhutů od 16. století v Blauově kronice

Repro J. Blau, Geschichte der deutschen Siedlungen im Chodenwald besonders der "Zehn deutschen privil. Dorfschaften auf der Herrschaft Kauth und Chodenschloß" (1937), s. 296

Mapa Chodska a deseti privilegovaných německých vsí na panství Kout na Šumavě a Trhanov z Blauovy knihy

Repro J. Blau, Geschichte der deutschen Siedlungen im Chodenwald besonders der "Zehn deutschen privil. Dorfschaften auf der Herrschaft Kauth und Chodenschloß" (1937), s. 236 a 237

Chudenín s "Chodským lesem" (Chodenwald) v pozadí

Repro J. Blau, Geschichte der deutschen Siedlungen im Chodenwald besonders der "Zehn deutschen privil. Dorfschaften auf der Herrschaft Kauth und Chodenschloß" (1937), obr. příl.