ERNA BLAASOVÁ
 Repro www stránky Antiquariat Inlibris |
 Repro www stránky StifterHaus |
 Repro www stránky forum oö geschichte |
 Repro Die Prominenz der Republik Österreich im Bild (1962), |
|
Záznam křestní matriky hornorakouské farní obce Kirchdorf an der Krems, kde se narodila a byla pokřtěna jako Ernestine Maria Schremsová - otec Ignaz Schrems, syn rolníka Josefa Schremse v Sankt Martin im Innkreise a Kathariny, roz. Winterové, byl v Kirchdorfu an der Krems čp. 19 zdejším stavitelem (Baumeister), matka Caecilia byla dcerou zednického mistra (Maurermeister) a majitele domu v Kirchdorfu an der Krems čp. 19 a jeho ženy Kathariny, roz. Schernbergerové Repro Matricula Online |
|
 Kostel sv. Řehoře v Kirchdorf an der Krems, kde byla pokřtěna Repro Wikipedia |
 Obálka (1942) jednoho svazku jejích básní |
 23. prosince roku 1969 převzala z rukou zemského hejtmana Heinricha Gleißnera cenu Adalberta Stiftera za literaturu, udělovanou spolkovou zemí Horní Rakousko Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1970, č. 1/2, s. 121 |
 Z hesla jí věnovaného v renomovaném slovníku německé literatury 20. století (svazek Blaas - Braunfels) vyplývá jak její národně socialistické angažmá, tak ocenění literárními cenami Georga Trakla a Adalberta Stiftera v letech pozdějších Repro Deutsches Literatur-Lexikon : das 20. Jahrhundert : biographisches-bibliographisches Handbuch. Dritter Band, Blaas - Braunfels (2002), obálka a s. 1 |
 |
 Některé její verše zhudebnil Christian Lahusen (1886-1975), rodák z Buenos Aires, autor zejména vokálních a liturgických skladeb (je zastoupen i v německém evangelickém zpěvníku), pochovaný v německé Kostnici (Konstanz) u Bodamského jezera, kde žil až do své smrti v městě Überlingen Repro Naxos Music Library |
 Šumavská architektura Repro Šumava bez hranic (2000), s. 44-45 |
|
 Čtyřstranný selský dvorec v Grünbachu blízko Freistadtu na snímku Maxe Kislingera z roku 1932 Repro Das Mühlviertel : Natur . Kultur . Leben : Beiträge (1988), s. 353 |
|
 Domy pro šumavské dřevorubce, postavené za časů "národního socialismu", které měly být "v souladu se staršími místními stavbami", jejichž majitelé však buď padli ve válce nebo se stali obětí odsunu po ní či nouze v poválečném Německu a Rakousku Repro Die neue Heimat : vom Werden der nationalsozialistischen Kulturlandschaft (1940), s. 61 |
|
Textová část: |
|
|
