JOSEF DICHTL
 Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 1, s. 8 |
 S rodiči a sourozenci Repro z daru Renaty Merwaldové a Jiřího Novotného |
 Tady jako maturant v Krumlově roku 1928 stojí prvý zprava Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 3, s. 79 |
|
 Jako dvacetiletý klerik stojí se čtyřmi duchovními spolubratřími v Českých Budějovicích v zadní řadě prvý zprava při primici Franze Glimscheho, který je obklopen svými nejbližšími z dnes zaniklého Podvoří (Podwurst) Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 8, s. 5 |
|
 Primice Josefa Dichtla v roce 1933, Hitlerovým nástupem k moci tak osudovém pro Německo i svět, měla podle tohoto snímku věru bohatý, nejen snad rodinný, o budoucím vývoji věcí rozhodně však nic netušící doprovod Repro z daru Renaty Merwaldové a pana Jiřího Novotného |
|
 Od rodného statku v Polečnici vychází slavnostní průvod k jeho primici Repro R. Fink, Zerstörte Böhmerwaldorte (2006), s. 155 |
|
 Pohlednice k 10. výročí "Díla biskupa Neumanna" v Českém Krumlově 1922-1932 Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
|
 Snímek z roku 1938 zachycuje Dichtla se šumavskými studenty "Díla biskupa Neumanna" Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 1, s. 4 |
|
 S učitelským sborem krumlovského gymnázia a maturanty roku 1939, kdy se název ústavu Repro Glaube und Heimat, 1960, č. 13, s. 546 |
|
 Znak rodiny Dichtlů... Repro Hoam!, 1983, s. 213 |
 ... a na básníkově exlibris1 Repro Glaube und Heimat, 1984, č. 6, s. 20 |
|
22. ledna roku 1852 se podle tohoto záznamu křestní matriky farní obce Polná na Šumavě narodilo v Petrově (Peterbach) čp. 6 děvče, pokřtěné téhož dne kaplanem Adalbertem Kurzem jménem Aloisia - jako otec dítěte se až 1. června téhož roku i vlastnoručním podpisem prohlásil sedlák ze vsi Mokrá (Mugrau) čp. 2 Adalbert Bettlmann, syn výminkáře na témže stavení Josefa Bettlmanna a jeho ženy Marie Anny, roz. Bürgsteinové z Mokré čp. 8, nemanželskou matkou Aloisiinou byla Theresia, manželská dcera rolníka v Petrově čp. 6 Laurenze Pechmanna a Agnes, roz. Höpflerové z Černé v Pošumaví (Schwarzbach) čp. 19 - kupodivu nijaký přípis nehovoří tu o svatbě Aloisie Bettlmannové s Josefem Dichtlem, jehož byla prvou ženou a matkou jeho dětí, než 24. ledna roku 1886 zemřela a čerstvý vdovec se už 8. března téhož roku oženil znovu Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Josef Dichtl, sedlák v Polečnici čp. 1, narozený tu 21. ledna roku 1848 jako syn Ignaze Dichtla a Kathariny, roz. Hoferové z Dětochova (Tichtihöfen) čp. 2, vdovec po Aloisii, roz. Bettelmannové z Mokré čp. 2, si podle záznamu oddací matriky farní obce Polná na Šumavě bere ve zdejším kostele sv. Martina 8. března 1886 za ženu Josefu Müllerovou, narozenou 20. ledna 1860 v Polečnici, manželskou dceru sedláka v Polečnici čp. 5 Franze Müllera a Josefy, roz. Schindlerové z Břevniště (Tussetschlag) čp. 3 - oddávajícím knězem byl jak vidno chvalšinský farář Franz Dichtl, rodem rovněž ze statku v Polečnici čp. 1 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Wenzel Dichtl, narozený 8. září 1879 v Polečnici jako manželský syn Josefa Dichtla a Aloisie, roz. Bettelmannové, nadcházející hospodář na svém rodném statku čp. 1, bere si, jak dokládá tento záznam oddací matriky farní obce Polná na Šumavě, ve zdejším kostele sv. Martina za ženu Josefu Heidingerovou, dceru sedláka z Bláta (Benetschlag) Franze Heidingera a Marie, roz. Langové z Mladoňova (Plattetschlag) čp. 4 - oddávajícím knězem byl chvalšinský administrátor Franz Xaver Dichtl, stejně jako ženich rodem z Polečnice čp. 1 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Matčino parte sám psal Repro Glaube und Heimat, 1968, č. 9, s. 395 |
 Chlapec u Olšiny Repro Hoam!, 1972, s. 189 |
 Rybník Olšina probleskující mezi lesy Foto Ivo Kareš |
|
  V úvodu vánočního čísla polského měsíčníku "Sudety" se objevil překlad Dichtlovy básně (do češtiny i polštiny) Repro Sudety, 2009, č. 12, s. 2, 3, 31 |
|
 Parte Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 2, s. 79 |
 Záhlaví "svatební smlouvy". kterou se Dichtlův prapraděd přiženil roku 1783 z Jablonce na Josefmhaus do Polečnice Repro Glaube und Heimat, 1984, č. 3, s. 20 |
 Podle tohoto záznamu z matriky oddaných v Polné na Šumavě se 22. září 1783 přiženil jeho prapraděd Joannes Gregori Dichtl z Jablonce na statek své ženy Sophie, roz. Gayerové, v Polečnici (Neustift) Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
  Rodná Polečnice na leteckých snímcích z let 1947 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
 Polečnice dnes - tady stávaly dva největší statky (viz i Franz Dichtl) Foto Ivo Kareš |
 Kříž u Polečnice Foto Pavel Polák |
 "Schwaomer (Almer) Konrad", poslední šumavský poustevník Repro Hoam!, 2009, č. 4, s. 62 |
 Někdejší Dieblský sirotčinec v Českém Krumlově, od roku 1922 první německý chlapecký seminář českobudějovické diecéze pod patronací "Bischof-Neumann-Werk" Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 4, s. 3 |
 Zde je "Diebel'sche Waisenhaus" na staré pohlednici zachycen při Kájovském mostě (dnes most Dr. Edvarda Beneše) i s "domácím oltářem" uvnitř Repro R. Fink, Gruß aus Krummau : alte Ansichtskarten erzählen (2000), s. 33 |
|
 Budova na snímku z roku 2013 Foto Ivo Kareš |
|
 Klášter Pivoň v dobách své slávy na olejomalbě z roku 1710 Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2014, č. 47, s. 18 |
|
 Ždánov a jeho kostel blahoslaveného Kolomana, zbořený v roce 1963 Repro P. Kokaisl - P. Kokaislová, Kostely a kaple v domažlickém okrese : po stopách současných |
|
 Novostavba Kolomanovy kaple ve Ždánově na snímku z roku 2018 Repro www stránky Zničené kostely |
|
 Rezidence augustiniánů z Pivoně ve Ždánově, zbudovaná v roce 1730, na fotografii Josefa Taubera z roku 1875 Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 1 : Domažlicko, Chodsko a Kdyňsko na nejstarších fotografiích (2010), s. 206 |
|
 Zpodobení svatého poustevníka Kolomana na oltáři jemu zasvěcené kaple v bavorském Exenbachu při obci Grainet Repro A. Urban - H. Sochor, Grenzüberschreitende Wallfahrten : Unterwegs in Bayern, Böhmen und Europa (2008), s. 139 |
 Svatý pramen u Chrobol na snímku z roku 2006... Foto Jan Mareš |
  ... a o 10 let později po úpravě odtoku vody, které se přičítají léčivé účinky Foto Pavel Polák |
|
 Poutní kaple Panny Marie Lurdské u Chrobol nad Zlatým potokem v lednu 1905... Repro Hoam!, 1983, s. 213 |
 ... a před opravou, která začala téměř přesně 100 let po zbudování v letech 1902-1903... Repro M. Anděra a P. Zavřel za kol., Šumava : příroda, historie, život (2003), s. 469, foto Michal Valenčík |
  ... a na snímcích z roku 2020 Foto Pavel Polák |
|
 V Pavlově Studenci se kostel v padesátých letech proměnil na hlásku Pohraniční stráže Repro Proměny sudetské krajiny (2006), s. 87 |
 Kostel v zaniklé dnes Lučině kdysi, když se obec nazývala Grafenried (viz i Hans Hölzl) Repro P. Kokaisl - P. Kokaislová, Kostely a kaple v domažlickém okrese : po stopách současných i zaniklých církevních památek (2009), s. 50 |
 |
 Obraz Madony ze zaniklého Grafenriedu a zbytky tamního kostela dnes Repro Z. Procházka, Putování po zaniklých místech Českého lesa : osudy 50 zaniklých obcí, vsí a samot. I., Domažlicko (2007), s. 54 |
 Nově vyzděná "lučinská" oltářní menza s replikou obrazu "krásné madony z Grafenriedu" Repro Schöner Bayerischer Wald, 2015, č. 3, s. 16, foto M. Zens |
|
  Wozelkovu přádelnu v Českém Krumlově koupil v roce 1926 Alois Sonnberger rodem Repro R. Fink, Gruß aus Krummau : alte Ansichtskarten erzählen (2000), s. 50 a Erinnerung an Kapellen im Böhmerwald (1996), s. 72 |
|
 Tady vidíme Wozelkovu přádelnu u jezu na řece Vltavě, jak ji zachytila stará kolorovaná pohlednice z druhé strany a shora - mostu v pozadí se říkalo Střelnický (Schießstattbrücke) podle budovy měšťanské střelnice při něm Repro R. Fink, Gruß aus Krummau : alte Ansichtskarten erzählen (2000), s. 50 |
|
 Inzerát krumlovské firmy bratří Wozelků v šumavském kalendáři na rok 1915 prozrazuje, jak bohatým odběratelem byla především církev Repro Krummauer Adreß-Kalender für Südböhmen für das Jahr 1915, inzertní příloha a titulní list |
 |
 Budova bývalé přádelny v roce 2015 Foto Ivo Kareš |
|
Textová část: |
|
|
