logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RICHARD ERNST

Repro J. Weinmann, Egerländer biographisches Lexikon, Band 1 (1985), s. 121

Repro F.E. Wischin, Die Krummauer Madonna im Reigen der Schönen Madonnen (1988), s. 101

Záznam o narození jeho matky Anny Magdaleny, roz. Frankové, v chebské křestní matrice

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

ZPodle tohoto záznamu chebské křestní matriky ho tady v děkanském kostele sv. Mikuláše pokřtil tři dny poté, co na chebské adrese čp. "508 Marktplatz 7" spatřil světlo světa, kaplan Franz Talmáček jménem Johann Nikolaus Richard Ernst - otec dítěte Josef Gustav Ernst, narozený v Chebu dne 11. srpna 1852 jako syn Johanna Niklase Ernsta a jeho ženy Barbary, byl zdejším obchodníkem, chlapcova matka Anna Magdalena, narozená v Chebu 1. března 1861, byla dcerou Georga Franka a jeho manželky Anny Margarethy, roz. Heinlové ze zcela zaniklé dnes samoty Boden (neměla nikdy české jméno) při rovněž zcela dnes zaniklém poutním kostele sv. Anny (nacisté tu v okolí zřídili už roku 1939 vojenské cvičiště) - pozdější přípis nás zpravuje o tom, že Richard Ernst se v roce 1905 prohlásil za bezkonfesijního, čtyři roky nato se však do katolické církve vrátil

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Chebský kostel sv. Mikuláše

Chebský kostel sv. Mikuláše

Foto Pavel Polák

Jeho pražská policejní přihláška z roku 1910

Jeho pražská policejní přihláška z roku 1910

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 110, obraz 614
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Titulní list (1912) jeho knihy o gotické deskové malbě v Čechách

Titulní list (1912) jeho knihy o gotické deskové malbě v Čechách

Detail a celek obrazu Zvěstování Panny Marie z cyklu Mistra vyšebrodského, jehož na svou dobu dokonalé černobílé reprodukce byly rovněž součástí Ernstovy knihy z roku 1912 - snad stojí za zmínku, že Matka Boží je na nich světlovlasáDetail a celek obrazu Zvěstování Panny Marie z cyklu Mistra vyšebrodského, jehož na svou dobu dokonalé černobílé reprodukce byly rovněž součástí Ernstovy knihy z roku 1912 - snad stojí za zmínku, že Matka Boží je na nich světlovlasá

Detail a celek obrazu Zvěstování Panny Marie z cyklu Mistra vyšebrodského, jehož na svou dobu dokonalé černobílé reprodukce byly rovněž součástí Ernstovy knihy z roku 1912 - snad stojí za zmínku, že Matka Boží je na nich světlovlasá

Repro J. Pešina, Der Hohenfurther Meister (1982), obr. příl.

Osmnáctiletá Maria Tucho, provdaná Wolfová, oboustranný sirotek, poslední vlastnice Madony krumlovské v roce prodeje sošky Uměleckohistorickému muzeu ve Vídni roku 1913 (alespoň dle knihy Franze Wischina, podle záznamu ve fotobance Musea Fotoateliér Seidel snímek vznikl o 3 roky dříve, viz i Max Polak)

Osmnáctiletá Maria Tucho, provdaná Wolfová, oboustranný sirotek, poslední vlastnice Madony krumlovské v roce prodeje sošky Uměleckohistorickému muzeu ve Vídni roku 1913 (alespoň dle knihy Franze Wischina, podle záznamu ve fotobance Musea Fotoateliér Seidel snímek vznikl o 3 roky dříve, viz i Max Polak)

Repro F.E. Wischin, Die Krummauer Madonna im Reigen der Schönen Madonnen (1988), s. 67

Tato báseň Ladislava Stehlíka o Madoně krumlovské vyšla v roce 1944(!), kdy Krumlov náležel k "Říši", v jeho sbírce "Madoně" u nakladatele Františka Borového, provázena kresbou Aloise Moravce

Tato báseň Ladislava Stehlíka o Madoně krumlovské vyšla v roce 1944(!), kdy Krumlov náležel k "Říši", v jeho sbírce "Madoně" u nakladatele Františka Borového, provázena kresbou Aloise Moravce

Repro L. Stehlík, Madoně (1944), s. 9 a 11

Tady se ocitla Madona krumlovská na prvé stránce ústředního listu vyhnaných krajanů roku 1953 hned vedle úvodníku Rudolfa Lodgmana von Auen o devátých Vánocích mimo domov...Tady se ocitla Madona krumlovská na prvé stránce ústředního listu vyhnaných krajanů roku 1953 hned vedle úvodníku Rudolfa Lodgmana von Auen o devátých Vánocích mimo domov...

Tady se ocitla Madona krumlovská na prvé stránce ústředního listu vyhnaných krajanů roku 1953 hned vedle úvodníku Rudolfa Lodgmana von Auen o devátých Vánocích mimo domov...

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 51/52, s. 1 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

... provázena i textem Rudolfa Scholze (jde o chybu tisku, autorem
textu je zřejmě Robert Scholz) na sváteční kulturní stránce

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 51/52, s. 5 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist