FRANZ GRILLPARZER

Na litografii Josefa Kriehubera (1800–1876) z roku 1841

Repro Wikipedia, Sammlung Peter Geymayer

Repro Wikipedia

Záznam o jeho narození v křestní matrice při vídeňském farním kostele sv. Petra

Repro Matricula Online

Záznam o jeho skonu v úmrtní matrice vídeňského kostela sv. Augustina

Repro Matricula Online

Nekrolog ve vídeňských novinách

Repro Neue Freie Presse, 22. 1. 1872, s. 10 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Hrob na hřbitově v Hietzingu

Repro Wikipedia, foto I, Kierano

Vídeňská socha od Carla Kundmanna (1838-1919) vznikla v roce 1889

Repro Wikipedia, foto I, Kierano

Plakát slavnostního uvedení Grillparzerovy hry roku 1955, v němž země nad Dunajem znovuzískala nezávislost, ve vídeňském Burgtheatru

Repro databáze Theatermuseum: Online Sammlung

Z bohatého "grillparzerovského" fondu regionálního oddělení Jihočeské vědecké knihovny lze poukázat i na tento sborník studií, připravený institutem "für Österreichkunde" (tedy "pro vlastivědu o Rakousku")

Obálka nedávného berlínského vydání jeho hry (Contumax-Hofenberg, 2015)

Repro www stránky Bücher.de

Obálka překladu jeho hry pro její uvedení v Městských divadlech pražských (2019)

Upoutávka na webu Městských divadel pražských (2022)

Repro www stránky městská divadla pražská

Pohřební insignie Přemysla Otakara II. při svém vystavení v Českých Budějovicích roku 2015

Repro www stránky Statutární město České Budějovice, foto Milan Binder

Kaple Andělů Strážných v klášteře Zlatá Koruna vznikla v době vlády Přemysla Otakara II.

Foto Ivo Kareš

Jednou z postav Grillparzerovy hry byla Otakarova manželka Markéta Babenberská (asi 1204-1266), svatba se konala 11. února 1252 v Hainburgu na Dunaji (vlastní obřad v hradní kapli na pravém snímku)

Foto Ivo Kareš

Po anulování manželství Markéta dožila v Krumlově nad Kampem (Krumau am Kamp), zimy trávila v paláci Gozzoburg v Křemži (Krems)

Foto Ivo Kareš

21. srpna 2024 byla za krále Přemysla Otakara II. sloužena v bratislavském františkánském kostele Zvestovania Pána mše, kterou celebroval bývalý trnavský arcibiskup Róbert Bezák, doprovázena byla duchovní hudbou Petra Ebena

Foto Ivo Kareš a Martin Petrik