KATHARINA GROHMANNOVÁ

Tady stojí ve druhé řadě studentek učitelského ústavu v Českých Budějovicích mezi před ní sedícími profesory Leberlem a Strassem (jsou tu v prvé řadě zachyceni i Constanze Sedlmeyerová, Laurenz Niescher a ředitel Hoschek) na snímku ze školního roku 1929-1930

Repro Glaube und Heimat, 1983, č. 12, s. 19

Její otec Adalbert Gubo, hostinský v Radošovicích, syn Johanna Gubo, domkáře v Radošovicích a Theresie, roz. Woratschekové, také z Radošovic, měl dvě ženy: s tou prvou, Rosalií Gubo (dcerou radošovického sedláka Martina Gubo a Kathariny, roz. Reitingerové, ze Záboří), vyženil nemanželského syna Franze a měl dceru Theresii, s tou druhou, byla to Maria Türk z Dobčic, dcera Mathiase Türka a jeho ženy Elisabeth, roz. Blahuschové, měl pak tři dcery a tři syny (jeden z nich padl roku 1942 v Rusku), mezi nimi i Katharinu, narozenou v Radošovicích, jak vidíme v zápisu rodového registru strýčické fary, 14. dubna 1911

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Její otec Adalbert Gubo na snímku z fotoateliéru Seidel, datovaném 30. listopadu 1940 a zadaného na adresu "Roschowitz 9"

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Franz Gubo, hostinský v Radošovicích a její nevlastní bratr, na snímku z téhož fotoateliéru, datovaném 24. února roku 1939

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Radošovický hostinec je v čp. 36 i dnes, rodičovský statek čp. 26 už ale nestojí

Foto Ivo Kareš

O někdejším putování pěti děvčat z Prachatic po Šumavě psala ještě z Weichstetten u Lince jen pod svým dívčím jménem

Repro Hoam!, 1950, č. 8, s. 6-7

Tento její příspěvek do krajanského měsíčníku o dětských svatodušních říkadlech z kraje kolem Strýčic je už podepsán z Lince nejen jejím dívčím jménem

Repro Hoam!, 1952, č. 5, s. 5-6

Prvé otištění jejích textů ve vánočním čísle krajanského měsíčníku v roce 1953

Repro Hoam!, 1953, č. 12, s. 4

Zpráva o setkání krajanů ze strýčického jazykového ostrova při Sudetoněmeckém sněmu v Norimberku, kde prý měla tu čest hovořit s generálem Lvem Prchalou, přítelem sudetstkých Němců

Repro Hoam!, 1955, č. 6, s. 23

K Dušičkám v roce 1955 uveřejnila v Hoam! tento text

Repro Hoam!, 1955, č. 11, s. 9

Nekrolog v krajanském měsíčníku

Repro Glaube und Heimat, 2000, č. 7, s. 41

Na hřbitově v Röhrnbachu je pohřbena s manželem Rudolfem a sestrou Rosalií

Foto Pavel Polák

Radošovice na mapě stabilního katastru z roku 1827

Repro J. Pešta, Encyklopedie českých vesnic. Díl II., Jižní Čechy (2004), s. 385

Její rodné Radošovice si dodnes celkem zachovaly původní půdorys

Repro D. Kovář, Českobudějovickem s nadhledem (2008), s. 229

Kaple Panny Marie a gotizující boží muka (morový památník) na radošovické návsi...

Foto Ivo Kareš

... u nichž jsou dnes umístěny tyto pamětní desky

Foto Pavel Polák

Německý selský kroj ze strýčického jazykového ostrova zde na snímku z roku 1908 prezentuje sedlák ze Záboří (Saborsch) Jakob Seemann (1859-1931) se svou ženou Marií, roz. Kimmelovou (1873-1917) z Babic (Bowitz)

Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 444

Německý selský živel jazykového ostrova kolem Budějovic tu zaplňuje Masnou ulici (Fleischgasse), jak se tehdy nazývala část dnešní Hroznové ulice před Masnými krámy, naproti kterým ještě nestála budova Městské spořitelny (otevřena 1913) a za nimiž jen hospoda "U tří sedláků" svým názvem připomíná ty, kdo jsou na spořitelně v německém kroji vyobrazeni (pohlednice z přelomu 19.-20. stol., viz i Fritz Huyer)

Vývěsní štít hospody "U třech českéch Sedláku" z počátku 19. století

Repro P. Matlas, Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? : hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.-18. století (2011), obr. příl. (ze sbírek Jihočeského muzea)

Letniční "koupání krále", mladí na koních nikoli na Strýčicku, ale u Hořic na Šumavě

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

O šumavském "dušičkovém pečivu" z jejího textu psal v listopadu 1952 na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení i Josef Blau, který je už roku 1897 zaznamenal podle vyprávění sedláka ze Sternhofu (Šternova) u Nýrska

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1952, č. 44, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)