IGNAZ HAFENBRÄDL
Záznam hůrecké matriky o jeho skonu dne 18. června roku 1792 ho sice tituluje jako "sklářského mistra a zakladatele kostela, zaopatřeného všemi svátostmi", jeho příjmení je tu však kupodivu psáno Hafengrätl - jako příčina smrti pětasedmdesátiletého muže uvádí se voda na plicích Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Náhrobek rodiny Hafenbrädlovy v železnorudském kostele Repro V. Kudrlička - J. Záloha, Umění šumavských sklářů (1987), obr. příl. |
Marie Alžběta Hafenbrädlová, paní na Debrníku, na podobizně z roku 1814 Repro J. Lněničková, Příběhy šumavských sklářů (2011), s. 69 a H.-J. Häupler, Das Drama von Ludwigsthal : wie die Glasherren Abele und Hafenbrädl um ihr Vermögen kamen (1982) |
Pro kapli v Debrníku i pro kostel v Železné Rudě, kde byli tradičně pochováváni příslušníci rodiny Hafenbrädelů, nechala Marie Elisabetha zhotovit kolem roku 1790 kříže zdobené vyzlacovanou rytinou podloženou červeným a zeleným lakem Repro (foto i text) J. Lněničková, Příběhy šumavských sklářů (2011), s. 71 |
Rodový erb Repro Der Bayerwald, 1995, č. 2, s. 19 |
Heslo věnované jeho vnučce Elisabeth (její sebevraždu otrávením roku 1856 konstatoval MUDr. Josef Klostermann, barončin domácí lékař) na webových stránkách RegioWiki Niederbayern (klikněte na náhled) Repro RegioWiki Niederbayern |
|
Pečetidlo vrchního králováckého "waldhwozdského" rychtáře, kteroužto funkci zastával Repro J. Steiner, Šumava - Královský Hvozd, území svobodných Králováckých rychet I (2001), s. 23 |
|
Otisky pečetidel králováckých rychtářů - z archivu Adolfa Heidlera Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 51 |
|
Mapka podílu Johanna Georga Hafenbrädla (1759-1807) na zboží hůrecké sklárny z roku 1794, "kreslená ručně" Johannem Michlem, "vrchním lovčím a zkoušeným inženýrem" - území "Glashüttengut Hurkenthal" sousedilo na západě s územím deskového statku Debrník a Hafenbrädl je prodal roku 1800 Christianu Ferdinandu Abele (1742-1801) Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 110 (Státní oblastní archiv Plzeň) |
|
Moritz Willkomm vysvětluje v části proslulého německého průvodce Šumavou (vydal ho roku 1888 v Budějovicích Deutscher Böhmerwaldbund v nakladatelství L.E. Hansen) vznik příjmení Hafenbrädl z toho, že jeden člen rodu (Johann Georg von Hafenbrädl) byl nalezencem a místo, kde novorozence našli, byla horní deska (poklop) kamnovce na ohřívání vody při plotně, zvaného na Železnorudsku "Hafen" Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Antheil) und das deutsche Südböhmen (1888), s. 41 |
|
Zaniklý zámek v Debrníku na staré pohlednici... Repro archiv M. Předoty |
... a těsně před zánikem při "čáře" Repro Šumava, zima '96/'97, s. 23 |
Interiér zámku v Debrníku kdysi Repro R. Podhola, Odkaz staré Šumavy (2017), s. 8 |
|
Přední fronta zámku v Debrníku, kde kdysi sídlil i hohenzollernský knížecí lesní úřad Repro A. Jelineková - F. Pfaffl, Die Chronik der Familie Abele : Glasfabrikanten im Böhmerwald (2010), s. 60 |
Vzácný snímek interiéru zámecké kaple v Debrníku s benátskými lustry a ostatky sv. Konstantina z Říma Repro A. Jelineková - F. Pfaffl, Die Chronik der Familie Abele : Glasfabrikanten im Böhmerwald (2010), s. 61 |
Celkový pohled na areál zámku v Debrníku Repro archív Kohoutího kříže |
|
Ještě jednou zámek v Debrníku, netradičně z druhé strany s pohledem na Velký Javor Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 332 |
|
Skleněná skříň s římskými ostatky sv. Konstantina Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 150, foto Franz Wudy |
|
Zámek v Debrníku na leteckém snímku z roku 1959 a stejné místo v roce 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
Dnes připomíná zámek v Debrníku a historii skláren turistická informační tabule a rozcestník Foto Leona Töröková |
Textová část: |