MARGARETHE HAMPELOVÁ
Na snímku z "Budweiser Treffen" roku 2010 stojí třetí zprava (třetí odleva je na snímku zachycen i syn posledního německého starosty Budějovic do roku 1945 Friedricha Davida, druhý zleva stojí hned vedle něho Hermann Ertl) Repro Sudetenpost, 2010, č. 11, s. 10 |
|
Na schodech někdejšího německého gymnázia v České ulici Repro z daru Antonína Sekyrky |
|
S ředitelem gymnázia v České ulici Antonínem Sekyrkou a někdejšími spolužáky stojí tu třetí zleva na dvoře školy při oslavách 110 let budovy českobudějovického gymnázia v České ulici, jehož byla také studentkou Repro Glaube und Heimat, 2014, č. 5, s. 80 |
|
U pamětního kamene na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie stojí zcela vpravo Repro Glaube und Heimat, 2013, č. 8, s. 27 |
Blahopřání Josefa Sailera k jejím osmdesátinám Repro Glaube und Heimat, 2020, č. 3, s. 74-75 |
Obálka (1897) jubilejní publikace firmy Stegmann a synové |
V galerii zakladatele firmy se ženou a jeho syny je Josef Stegmann jejím dědečkem Repro 50 Jahre Arbeit : ein Rückblick auf die Thätigkeit und Entwickelung des Metallwaren-Gewerbes von Joh. Stegmann Söhne in Budweis von 1847 bis 1897 (1897), obr. příl. |
Dům v Široké ulici byl původním působištěm firmy Stegmann (na snímku z roku 1900 druhý zprava vývěsním štítem Joh. Stegmann Soehne) - zde se narodil v roce 1896 otec Margarethe Hampelové Repro M. Binder - I. Hajn, České Budějovice : město piva a hostinců : 750 let města Českých Budějovic (2015), s. 27 a foto Ivo Kareš |
|
Někdejší a současná podoba někdejšího sídla firmy Stegmann a synové - ulice Linecká je dnes Lidickou a v budově sídlí Krajský úřad, na starším snímku je vidět synagoga, vyhozená do povětří roku 1942 (viz i Heinz Stegmann) Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a foto Ivo Kareš |
|
Na pohlednicích z počátku 20. století je ještě vidět mezera mezi později postavenou budovou s kupolí (tehdy okresní zastupitelstvo) a Stegmannovou firmou, dnes jsou oba domy spojeny |
|
Záznam o narození jejího otce Fritze Stegmanna v českobudějovické křestní matrice Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Jejího otce Fritze Stegmanna připomíná i pasáž o zimních sportech v průvodci Šumavou, Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), s. 33-35, 261 |
|
Tady stojí Fritz Stegmann uprostřed skupiny českobudějovických turnerů na slavnosti Turnfest ve Stuttgartu roku 1933, kdy mu bylo 37 let Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), s. 33-35, 261 |
|
Její rodiče oznámili takto svou svatbu 24. dubna 1938 v Trenčanských Teplicích na stránkách budějovických německých novin Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 34, s. 15 |
Jen toto stručné oznámení o úmrtí otcově se objevilo na stránkách krajanského měsíčníku Repro Hoam!, 1955, č. 6, s. 26 |
Záznam českokrumlovské křestní matriky o narození a křtu Johanna Štěpana (psán ještě s oběma háčky) knížecímu schwarzenberskému mistru bednářskému v Krumlově, synovi knížecího schwarzenberského hajného v Novém Dvoře Johanna Štěpana a jeho ženy Evy, roz. Wagnerové z Vyšného, jehož manželka a matka dítěte Theresia byla dcerou Josefa Peschko, knížecího schwarzenberského hajného v Krumlově, a jeho ženy Johanny, roz. Seltsamové z Boletic Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Záznam v českobudějovické křestní matrice o narození a křtu Clary Marie Taschekové s českým přípisem o její pozdější svatbě "s Janem Stepanem" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Záznam v českobudějovické oddací matrice o svatbě Johanna Stepana, otce Herthy Stepanové, provd. Kosakové, s Clarou Taschekovou - vpravo dole vidíme podpis Josefa Tascheka, otce nevěsty Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Svatební foto Johanna Stepana a Clary, roz. Taschekové, Repro z daru Ing. A. Nikendeye |
Ženich Johann Stepan a družičkami Herthou Almesbergerovou, později provd. Říhovou, a Fanny Stepanovou, později provd. Nikendeyovou, matkou Ing. Antonína Nikendeye Repro z daru Ing. A. Nikendeye |
Nápis "J. Stepan" na kamenném soklu chaty na Kleti, kterou postavil roku 1925 podle projektu Foto Ivo Kareš |
|
Inzerát firmy Johann Stepan v publikaci Johanna Grundla a Hanse Foschuma o novém kostele ve Větřní z dramatického roku 1938 - realizace jeho stavby byla svěřena právě Stepanově firmě Repro Die Pfarrkirche St. Johannes von Nepomuk in Wettern (1938). s. 22 |
|
Parte Josefa Tascheka, na kterém je mezi pozůstalými uvedena i jeho vnučka Ing. Hertha Stepanová, Repro archív Kohoutího kříže |
|
Zpráva o úmrtí její babičky z otcovy strany, vdovy po továrníkovi Josefu Stegmannovi Emmi, roz. Metzeové, v budějovickém tisku Repro Budweiser Zeitung, 1937, č. 81, s. 7 |
Oznámení o svatbě Ceno Kosaka na stránkách českobudějovického německého listu Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 34, s. 15 |
Přestavba divadelní budovy, zejména pak jejího zadního traktu s podloubím obráceným k někdejšímu Německému domu a městskému muzeu, započalo v sezóně 1941-42 (inzerát na kavárnu, restaurant a tančírnu Savoy připomíná, že i on byl majetkem budějovické stavitelské rodiny Stepanových, kam se přiženil architekt divadelní přestavby Ceno Kosak) Repro B. Maříková, Devadesát není sto : připomenutí osobností a dějů dávných i nedávných (2009), s. 28 |
|
V článku k otevření městského divadla je Ceno Kossak, jak je tu psán se dvěma "ss", označen za šéfa přestavby vnější i vnitřní podoby budovy, jejíž historie je tu rovněž popsána Repro Budweiser Zeitung, 1940, č. 74, s. |
|
Na seznamu divadelního personálu budějovického německého divadla figuruje Ceno Kosak v čele technického zajištění jako architekt i scénograf Repro Budweiser Zeitung, 1941, č. 74, s. 17 |
|
Text o přestavbě divadla v Budějovicích je doprovázen i poměrně neznámými snímky (např. vznikajícího baletního sálu, dva z nich jsou v lepší kvalitě uvedeny výše) Repro Budweiser Zeitung, 1941, č. 74, s. 18 |
|
Ceno Kosakovi (1904-1985) se podrobněji na stránkách českobudějovického magazínu věnoval ve svém článku Martin Polák Repro BUDLive, zima 2016, s. 32-33 |
|
Zadní trakt divadla na snímcích z roku 2016 Foto Ivo Kareš |
|
Vídeňský kostel U Dobrého pastýře (1963-1965), jehož projektanty byli Ceno Kosak a jeho žena Herta, roz. Stepanová, o jejímž úmrtí ve Vídni Margarethe Hampelová také referovala Repro www stránky tumblr.com |
|
O Ceno Kosakovi na Wikipedii (klikněte na náhled) Repro Wikipedia |
|
Z jejího nekrologu za synem (viz foto zcela nahoře) nechvalně známého posledního německého starosty budějovického vysvítá, že otec byl po předání klíčů od radnice zastřelen v parku Na Sadech (jiné verze hovoří o Davidově sebevraždě) Repro Hoam!, 2012, č. 2, s. 75 |
Textová část: |