THEODOR HERZL
Jako gymnazista se šumavskou "kulisou" Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl. |
Mezi členy vídeňského studentského spolku "Wiener akademische Burschenschaft Albia", horlivě německy nacionálně cítícími, jako tehdy i on Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl. |
Na snímku z roku 1896, kdy mu bylo 36 let Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl. |
|
Jeho žena, "zlatovlasá a modrooká" Julie, roz. Nasehauerová, byla po předcích původem z Čech, trpěla psychickou labilitou a zemřela v roce 1907, tři roky po jeho skonu Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl. |
Jeho děti na snímku z roku 1897, vlevo syn Hans, jehož léčil Sigmund Freud a který se roku 1930 zastřelil, vpravo dcera Paulina, zemřelá v témže roce na předávkování heroinem, posléze uprostřed dcera Trude (Margarete), která zahynula v Terezíně roku 1943 Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl. |
Záhlaví vídeňského "raníku" s jeho fejetonem Repro Neue Freie Presse, 24. 9. 1899, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) |
|
O jeho fejetonu v "Neue Freie Presse" na stránkách českobudějovického německého listu Repro Budweiser Zeitung, 1899, č. 75, s. 4 |
Vazba (1920) knihy o něm |
Obsáhlá jinak vzpomínka Stefana Zweiga začíná prezentaci Herzla jako fejetonisty Neue Freie Presse Repro S. Zweig, Svět včerejška (1994), s. 91 |
|
V roce 1949 byly jeho ostatky přeneseny z Vídně do Jeruzaléma a pochovány na Herzlově hoře Repro Wikipedia |
Jeho souhrnná životní data na Wikipedii Repro Wikipedia |
Z článku českého deníku k 70 letům státu Izrael a 100 letům Československé republiky Repro Lidové noviny, 14. 4. 2018, s. 20 |
|
Tři odstavce z článku Jana Fingerlanda, připomínajícího kromě srovnání s TGM i Herzlův vztah k českým zemím Repro Lidové noviny, 7. 3. 2020, s. 18-19 |
|
Staré nádraží v Českých Budějovicích Repro Fotohistorie.cz |
Textová část: |