logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HUGO JOHANN NEPOMUK KARLIK

Repro M. Hlinomaz, Klášter premonstrátů Teplá : přehled dějin duchovního fenoménu Tepelska (2003), s. 213

Repro K. Tisotová Významné osobnosti německých škol v Plzni (diplomová práce 2019), s. 92

Jeho heslo v německém biografickém slovníku pro dějiny českých zemí

Jeho heslo v německém biografickém slovníku pro dějiny českých zemí

Repro H. Sturm, Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder. 1., I - K (1984), s. 108-109

O něm na stránkách přílohy diplomové práce o významných osobnostech německých škol v Plzni, podané na tamní Západočeské univerzitě roku 2019 Klárou Tisotovou

O něm na stránkách přílohy diplomové práce o významných osobnostech německých škol v Plzni, podané na tamní Západočeské univerzitě roku 2019 Klárou Tisotovou

Repro K. Tisotová Významné osobnosti německých škol v Plzni (diplomová práce 2019), s. 92

Německy psaný záznam o jeho narození v Soběslavi 25. června roku 1807 v rodině krupaře Adalberta Karlika (jeho otec Wenzl Karlik byl ze Stádlce, matka Barbara z Ústrašic) a jeho ženy Františky, psané tu kupodivu s českou podobou svého křestního jména, rodné příjmení však má být Hradil, nikoli "Radil", "aus Srdilin" znamená pak ze Srlína (dnes okres Písek), je doplněn pozdějším českým přípisem "převor premonstr. kláštera v Teplé, spisovatel"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Josefská vojenská mapa z roku 1768 zachycuje jeho rodnou Soběslav s "Andělskými mlýny" (Engelsmühlen)

Josefská vojenská mapa z roku 1768 zachycuje jeho rodnou Soběslav s "Andělskými mlýny" (Engelsmühlen)

Repro P. Lintner, Pohledy soběslavské. Díl první. Soběslav (2008), s. 126

O jeho rodném "Andělů mlýně" v Soběslavi, pojmenovaném po Beneši Andělovi z Třebonína blízko Zlaté Koruny

O jeho rodném "Andělů mlýně" v Soběslavi, pojmenovaném po Beneši Andělovi z Třebonína blízko Zlaté Koruny

Repro A. Sassmann, Kořeny 1 (2007), s. 83

Soběslavské náměstí

Soběslavské náměstí

Soběslavské náměstí

Foto Ivo Kareš

V jeho a mé rodné Soběslavi docházelo v květnu 1945 v lokalitě Soliny k ohavnému týrání zajatých vojáků wehrmachtu a k jejich následnému utopení v bahně, čemuž přihlížel početný dav včetně dětí (jedna z žen podle vyprávění pamětníka /viz Soběslavská hláska, květen 2010, s. 11/ na vojáky šlapala, část incidentu byla zachycena amatérským filmařem, viz i Anton Skočdopole)V jeho a mé rodné Soběslavi docházelo v květnu 1945 v lokalitě Soliny k ohavnému týrání zajatých vojáků wehrmachtu a k jejich následnému utopení v bahně, čemuž přihlížel početný dav včetně dětí (jedna z žen podle vyprávění pamětníka /viz Soběslavská hláska, květen 2010, s. 11/ na vojáky šlapala, část incidentu byla zachycena amatérským filmařem, viz i Anton Skočdopole)

V jeho a mé rodné Soběslavi docházelo v květnu 1945 v lokalitě Soliny k ohavnému týrání zajatých vojáků wehrmachtu a k jejich následnému utopení v bahně, čemuž přihlížel početný dav včetně dětí (jedna z žen podle vyprávění pamětníka /viz Soběslavská hláska, květen 2010, s. 11/ na vojáky šlapala, část incidentu byla zachycena amatérským filmařem, viz i Anton Skočdopole)

Repro www stránky Severní Budějovicko, archív Jana Ciglbauera

Tzv. Hroznatova závěť z března 1197, pokládaná za zakládací listinu tepelského kláštera

Tzv. Hroznatova závěť z března 1197, pokládaná za zakládací listinu tepelského kláštera

Repro M. Hlinomaz, Klášter premonstrátů Teplá : přehled dějin duchovního fenoménu Tepelska (2003), s. 174

Tepelský klášter po barokní přestavbě na anonymním dřevorytu z roku 1735

Tepelský klášter po barokní přestavbě na anonymním dřevorytu z roku 1735

Repro M. Hlinomaz, Klášter premonstrátů Teplá : přehled dějin duchovního fenoménu Tepelska (2003), s. 118

Crigingerova mapa Čech, vytištěná v Praze roku 1568, zachycuje také pramen říčky Teplé
 a Teplou samu nad "šumavskými" lesy - pozoruhodné je označení Boh. Cheb kus vlevo

Crigingerova mapa Čech, vytištěná v Praze roku 1568, zachycuje také pramen říčky Teplé
a Teplou samu nad "šumavskými" lesy - pozoruhodné je označení Boh. Cheb kus vlevo

Repro M. Hlinomaz, Klášter premonstrátů Teplá : přehled dějin duchovního fenoménu Tepelska (2003), s. 36

Byl "pochovávajícím knězem" Josefa Kajetána Tyla (Tilla) v Plzni roku 1856

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam o jeho skonu v úmrtní matrice tepelského kláštera

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Klášter v Teplé dnes (2020)Klášter v Teplé dnes (2020)

Klášter v Teplé dnes (2020)

Foto Pavel Polák

Štítary, kde také farářoval, na kresbě Ladislava Stehlíka z knihy Země zamyšlená, kterou si Stehlík jako její autor i sám ilustroval

Štítary, kde také farářoval, na kresbě Ladislava Stehlíka z knihy Země zamyšlená, kterou si Stehlík jako její autor i sám ilustroval

Repro L. Stehlík, Země zamyšlená 3, Šumava (1970), s. 9

O faře ve Štítarech se Ladislav Stehlík rozepsal i v souvislosti s bratry Mánesovými

O faře ve Štítarech se Ladislav Stehlík rozepsal i v souvislosti s bratry Mánesovými

Repro L. Stehlík, Země zamyšlená 3, Šumava (1970), s. 9-10

Obraz Quido Mánesa "Křesťanské cvičení na vsi" (někdy se uvádí i jméno "Křesťanské cvičení na Domažlicku") z roku 1869

Obraz Quido Mánesa "Křesťanské cvičení na vsi" (někdy se uvádí i jméno "Křesťanské cvičení na Domažlicku") z roku 1869

Repro e-shop Pofil.cz

Loreta a křížová cesta ve Starém HrozňatověLoreta a křížová cesta ve Starém Hrozňatově

Loreta a křížová cesta ve Starém Hrozňatově

Foto Pavel Polák

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist