EGON ERWIN KISCH

V roce 1934 v Melbourne

Repro Wikipedia

Repro Wikipedia

Záznam pražské židovské matriky o jeho narození

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Pražský zapisovací arch z roku 1879 s rodinou Hermanna Kische, kam byl v roce 1885 připsán i on

Repro Archiv hlavního města Prahy, Archivní katalog

Pamětní deska na rodném domě

Repro Wikipedia, foto Faigl.ladislav

Jeho poslední bydlište na pražské Ořechovce, U Laboratoře 22

Repro Wikipedia, foto Dobroš

Téměř neuvěřitelné parte

Repro D. Kozlová - J. Tomáš, Egon Ervín Kisch (1984), s. 133

Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

Repro Wikipedia, foto David Sedlecký

Divadelní program z "Revoluční scény" na hru, kterou napsal Jaroslav Hašek na motivy Kischovy reportáže

Repro D. Kozlová - J. Tomáš, Egon Ervín Kisch (1984), s. 60

Obálka jeho knihy z roku 1930 (Pokrok, Praha, 1930) a 2. vydání z roku 1965 (Nakladatelství politické literatury, Praha, 1965)

Repro www stránky Antikvariáty.cz a Vojenský historický ústav

Odstavec ze sborníku "Repro Co číst z literatur germánských (1935)," zdůrazňuje Kischovu reportáž jako důležižitý pramen k historii první světové války

Repro Repro Co číst z literatur germánských (1935), s. 114

Obálka "normalizační" publikace o něm (Horizont, Praha, 1984)

Poslední setkání s Kischem ze vzpomínek Heleny Weissové-Tomanové (1912-2007), kde se připomíná i André Simone (vl. jm. Otto Katz), rodák z Jistebnice u Tábora (1895-1952), popravený po "procesu" se Slánským a spol.

Repro Kde domov můj : česko-německé literární setkávání (Iniciály 1993), s. 29-30

Zpěvák Josef Laufer v roli E. E. Kische z povídkového filmu "Lovec senzací" v koprodukci Československa a Spolkové republiky Německo (1987)

Repro Novinky.cz, soukromý archív