MARGARETE KNOFOVÁ

Repro Glaube und Heimat, 2016, č. 10, s. 26

Margarete Knofová (uprostřed) se dvěma dosud žijícími herci strýčické vánoční hry na rodáckém setkání

Repro Glaube und Heimat, 2003, č. 12, s. 42

Vazba (2011) rodáckého sborníku, na jehož obsahu má zásadní podíl

Věnování toho rodáckého sborníku starostovi obce Záboří

Podle zápisu v rodovém registru farní obce Strýčice se narodila 16. února roku 1937 jako nejmladší dcera Jakoba Seemanna, sedláka v Dobčicích čp. 13 (jeho otec Jakob Seemann sedlačil ještě v Záboří se ženou Marií, roz. Kimmelovou, z Babic), narozeného v Záboří 4. září roku 1901, a jeho ženy Marie, roz. Schimetschekové, jejíž otec Andreas Schimetschek byl sedlákem v Dobčicích čp. 13, matka Katharina, roz. Reidingerová, byla také z Dobčic, kde se jí dcera Maria, budoucí matka "naší" Walburgy Margarethy, narodila 19. ledna roku 1911

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dědečkovo a babiččino jméno jako donátorů na vitrážových oknech ve strýčickém kostele

Foto Ivo Kareš

Její otec Jakob Seemann na snímku fotoateliéru Seidel na adresu "Dobschitz 13", zachycujícím ho se stranickým odznakem NSDAP na klopě

Repro Fotobanka Fotoateliér Seidel

Rodný dům čp. 13 v Dobčicích

Foto Pavel Polák

Plánek jejích rodných Dobčic s jasně patrným stavením čp. 13 na jejich půvabné návsi

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 192

Její dívčí jméno na seznamu osazenstva vagonu, z něhož všichni "odsunutí" na otázku, kam by si přáli odejít, odpověděli "Bayern"

Repro Hoam!, 2006, č. 1, s. 17

Náves v Dobčicích na obálce (1994) německy
psaného turistického prospektu...

... a v létě 2011

Foto Ivo Kareš

Návesní kaple v rodných Dobčicích...

Foto Ivo Kareš

... a kříž uvnitř

Repro Glaube und Heimat, 2011, č. 3, s. 22

Dobčice na leteckém snímku, vlevo nahoře v lese patrné střechy zdejší, kdysi "vyšebrodské" hájovny (napravo) a myslivny (nalevo)

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 190

Hasiči z Holašovic (Hollschowitz) stojí na snímku z roku 1928 před obecním hostincem a mají jména těch ze seznamu v článku Margarete Knofové

Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 9/10, s. 41

Záznam školní kroniky z Holašovic o tom, jak na "jubilejní" českou školní budovu z roku 1928, sloužící za války jako post německé pohraniční policie, byly roku 1949 pověšeny nové tabule, označující sem umístěnou "národní" a také "mateřskou" školu, obou ovšem působících v duchu přikázaně "stalinském"

Repro Kronika školy Holašovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Česká škola v Holašovicích

Foto Ivo Kareš

Opravená selská stavení v Holašovicích

Foto Ivo Kareš

Holašovický statek čp. 22 a 39 na návsi a detail jeho štítu

Foto Ivo Kareš

Její komentář ke snímku, zachycujícímu usedlost čp. 22 a 39 (Blosla) na severní straně holašovické návsi ozřejmuje letopočty 1872, kdy byl statek přestavěn ve slohu selského baroka, a 1943, kdy se majiteli Franzi Eibelovi a jeho ženě Katharině narodila dcera Walburga a čerstvý otec sám se ujal výzdoby štítu (odvolává se prý na rytinu Albrechta Dürera "Rytíř, smrt a ďábel" z roku 1513 a Dürerův výrok "Kolik jen lidí dokáže uživit jediný sedlák!"), provází nekrolog té, jejíž narození bylo kdysi podnětem obnovy statku

Repro Hoam, 2011, č. 6, s. 81

V seznamu obyvatel Holašovic v roce 1945, který je součástí jeho textu, najdeme na čp. 17 příjmení Mühlpeck - na holašovické návsi připomíná tento obnovený pomník hospodáře, padlého v Srbsku za 1. světové války

Foto Ivo Kareš

Obálka (1939) Milzovy monografie o vánoční hře ze strýčického jazykového ostrova vydané Franzem Krausem v Liberci

Záboří s jedním z vrcholů Blanského lesa Skalkou (687 m n.m.) na snímku z fotoateliéru Seidel - ovšem s chybnou popiskou, že v pozadí je vidět Vysoká Běta

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Kraj pod Blanským lesem - vpředu mezi stromy Záboří, nad ním pod Skalkou prosvítají stavení Holašovic, vlevo Švelhán (721m n.m.) a napravo na obzoru hřeben Kleti

Foto Ivo Kareš

Svatodušní slavnost mezi válkami v Záboří (Saborsch) blízko Holašovic

Repro Hoam!, 1960, č. 6, s. 8

Kaplička se svatým Janem Nepomuckým nad potokem na návsi v Záboří

Foto Ivo Kareš

Náves v Záboří dnes (2009)

Foto Ivo Kareš

Plánek vsi Záboří s velkým Kamenným rybníkem (Steinteich) poblíž a pomístními německými jmény okolních polností

Repro Glaube und Heimat, 1999, č. 1, s. 42

V holašovické školní kronice nacházíme v roce 1950 zakreslený průběh "říšské" hranice v letech 1938-1945, jak se jevil při pohledu asi z Vosího vrchu nad rybníky Posměch a Dehtář směrem k Vysoké Bětě, na vrcholu s jakousi věží

Repro Kronika školy Holašovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

V Plešovicích pod Kletí postavil Jiří Bauer model jihočeské vesnice, inspirovaný selským barokem

Foto Ivo Kareš

Babice, rodná ves její babičky z otcovy strany, na leteckém snímku

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 226

Pamětní deska před nádražím ve Furth im Wald a několik snímků z příjezdu prvního vlaku odsunu, který dorazil 25. ledna roku 1946...

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2021, č. 5, s. 1 (Archiv Chamer Zeitung)

... a slavnost u ní v době pandemie

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2021, č.11, s. 15

Pro nemoc se nemohla 1. července 2023 účastnit slavnosti k obnovení kostela sv. Petra a Pavla, ke kterému přispěli i němečtí rodáci a jejich potomci, ji nevyjímaje

Foto Ivo Kareš