BURGHARD LANG

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1979,
č. 6, s. 209

Repro F. Hudler, Eleonorenhain : der aus wilder Wurzel entstandene Glasmacherort im Böhmerwald (2002), s. 182

Skupinka mladých v Lenoře v máji 1919 (Burghard Lang šestý zleva)

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1968, č. 5, s. 157

Snímek Josefa Seidela z června téhož roku 1919 ho zachycuje mezi dřevorubci

Repro Mysterium Šumava - Josef & František Seidel, katalog výstavy Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov 2015, s. 70

Na snímku z roku 1920

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Novostavba jeho domu blízko nádraží v Lenoře na snímku z března 1926

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Tady je někdy v půli dvacátých let zachycen na turnerské slavnosti ve Volarech
v popředí průvodu hned vlevo v prvé řadě za svým otcem (tím s plnovousem)

Repro F. Hudler, Eleonorenhain : der aus wilder Wurzel
entstandene Glasmacherort im Böhmerwald (2002), s. 188

Syn zřejmě někdy kolem prvého svého svatého přijímání v roce 1931

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

S rodinou na snímku datovaném dnem 4. července roku 1931

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Pozdrav k jeho sedmdesátinám provází snímek s dcerou Annemarií, pořízený o Vánocích rok 1965

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 6, s. 199-200

Záznam v matrice farní obce Horní Vltavice o tamní svatbě jeho rodičů v říjnu roku 1881 dosvědčuje, že otec byl synem chalupníka Aloise Langa a Antonie, roz. Grablové, obou z Dobré na Šumavě, matka Pauline byla pak dcerou skláře Philippa Goernera a Franzisky, roz. Diemové, obou z Lenory - oddávající kněz se jmenoval Wenzl Železný

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

"Jeho" řádka v indexu matriky farní obce Horní Vltavice prozrazuje jak křestní jména rodičů, tak číslo popisné rodného domu a datum jeho narození 29. června 1899 i svatby 20. prosince roku 1926

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodný dům v Lenoře, zvaný "Die alte Schmiede",
tj. "stará kovárna"

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1995, č. 2, s. 65

"Stará kovárna" na snímku ze zimy roku 2005

Repro Neoficiální stránky obce Lenora

Vlevo při cestě k nádraží v Lenoře je vidět zářivou střechu domu, který si postavil
v letech 1925-1926, v pozadí osada Houžná a vrch Chlustov

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 4, s. 22

Památník německé obecné školy v Lenoře, uchovávaný v prachatickém archívu, obsahuje i pozvánku k odhalení místního pomníku padlých v srpnu 1923 a také k šumavské slavnosti v červenci 1937 při příležitosti odhalení Hartauerova památníku (viz Andreas Hartauer), kde byl slavnostním řečníkem Dr. Rudolf Kubitschek

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2004, č. 11, s. 18

Turneři z Lenory se v roce 1928 vydali takto na župní slavnost do Kašperských Hor, k níž byl vydán i zvláštní odznak, a podle připojeného článku, který o výpravě napsal do krajanského měsíčníku Fritz Hudler, byli cestou v Rejštejně zasypáni místními Čechy kamením

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 7, s. 12

Lenorská tělocvična zvaná Turnhalle na dobové pohlednici

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2004, č. 2, s. 15

Emblém jubilejní slavnosti k 70. výročí založení turnerské jednoty v Lenoře zdejšími skláři roku 1864 nese na březovém dřevě čtyři F (tj. "Frisch, Fromm, Fröhlich, Frei" - rozuměj "svěže, zbožně, radostně a svobodně"), připomínají v roce 1934 sice ještě dost nevinně, avšak o to nápadněji národně socialistickou svastiku

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2012, č. 8, s. 4