FERDINAND BŘETISLAV MIKOVEC
Podle tohoto záznamu v německy psané "sloupské" matrice se narodil dne 23. prosince roku 1826 ve zdejším čp. 1 (starý hospodářský dvůr, z něhož zbylo právě jen obydlí panského správce /dnes na adrese Mikovcova ulice čp. 181/ s pamětní deskou slavného rodáka z roku 1936) a následujícího dne (byl to Štědrý den toho roku) ho děkan Franz Klein ve zdejším kostele sv. Kateřiny i pokřtil jménem Ferdinand Daniel Emanuel Mikowetz - novorozencův otec, justiciár a správce zdejšího statku knížat Kinských Ferdinand Mikowetz, byl synem měštana v Rokycanech čp. 90 jménem Joseph Mikowetz, jehož žena Magdalena byla roz. Lorenzová z Loun (Laun), chlapcova matka Theresia byla pak dcerou Daniela Zwerziny, penzionovaného vrchního mýtníka (Obermaut) rychmburského panství hraběte Filipa Kinského, a Theresie, roz. Morgensternové z Prahy čp. 51 |
|
Titulní list matriky farní obce Sloup v Čechách |
Na kresbě Jana Vilímka Repro Wikimedia Commons |
Rodný dům ve Sloupu v Čechách a detail pamětní desky Foto Květa Cempírková |
|
Skalní hrad nad rodným domem Foto Pavel Polák |
|
Parte v časopisu Lumír Repro Lumír, 1862, č. 39, s. 77 |
Jeho hrob na hřbitově za obcí Sloup v Čechách Foto Květa Cempírková |
Pasáž z pamětí Josefa Václava Friče připomíná autorovy styky s Mikovcem, Alfredem Meissnerem i Moritzem Hartmannem Repro J. V. Frič, Paměti. I. (1957), s. 331 |
|
Potrét opata Franze rytíře von Wendschuha z kláštera ve Vyšším Brodě Foto Milan Hlinomaz |
Náhrobek opata Wendschuha ve Vyšším Brodě, o němž je řeč v Mikovcově textu Foto Milan Hlinomaz |
Titulní list svázaného prvního ročníku časopisu Lumír Repro Google Books |
|
Znak a hraniční kámen kláštera ve Wilheringu Foto Pavel Polák |
|
Scénický návrh Karla Svolinského pro jubilejní uvedení poslední Smetanovy opery "Čertova stěna" roku 1942, 60 let od její premiéry, se zobrazením "hradu na horní Vltavě", od roku 1938 přitom v "říšském záboru" Repro Smetanův operní epilog : k novým dramaturgickým úpravám Čertovy stěny : zpovědi a úvah (1942), s. 125 |
Působí až neuvěřitelně, že protektorátní cenzuře toho roku nevadily tyto řádky, věnované scenerii libreta "Čertovy stěny" Repro Smetanův operní epilog : k novým dramaturgickým úpravám Čertovy stěny : zpovědi a úvah (1942), s. 129-130 |
Textová část: |