ENGELBERT PANNI

Repro z daru Heleny Mrázové

Na tomto skupinovém snímku sedí Engelbert Panni údajně v prvé řadě mezi panem vikářem a starostou Kreussem

Repro z daru Heleny Mrázové

Záznam o jeho narození provází přiznání otcovství, jak je podepsal vlastní rukou Kleophas Panni (akt byl legitimizován teprve rozhodnutím "apoštolského majestátu" v září 1864!), svobodnou matkou byla pak Marianna, dcera †rolníka v Želnavě čp. 4 Thomase Salzera a jeho ženy Marianny, dcery †rolníka v Šenavě (dnes Pěkná) čp. 13 Ignatze Kindermanna

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Křtitelnice památného kostela sv. Jakuba v jeho rodné Želnavě

Repro Sv. Jan Prachatický, 2012, č. 9, s. 22

Desky želnavské matriky se záznamem o jeho zdejším narození v roce 1841

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam kašperskohorské křestní matriky o narození jeho ženy Johanny Kreussové dne 8. října roku 1842

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Ze záznamu kašperskohorské oddací matriky o jeho zdejší svatbě dne 3. února roku 1864 se dovídáme, že ženich Engelbert Panni je adoptivním synem Kleofase Panniho, učitele v Kašperských Horách čp. 2 a adoptivní matky Rosalie, roz. Gabrielové z Horní Plané čp. 25 (adoptován až podle nejvyššího rozhodnutí c.k. majestátu ze dne 24. září 1864), nevěsta Johanna pak že je manželskou dcerou Johanna Kreuße, měšťana v Kašperských Horách čp. 11, a jeho ženy Marie, roz. Gerhartové z Kašperských Hor čp. 17 - jako svědkové se podepsali Franz Woženilek, c.k. okresní přednosta, a měšťan Ignaz Halek

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Domy, které vlastnily rodiny matčiných rodičů, patří v Kašperských Horách k nejstarším: vlevo dům čp. 11, zvaný "Madonka", vpravo čp. 17, který sloužíval jako solnice

Foto Pavel Polák

Jeho otec Kleofas Panni (1816-1875)

Repro z daru Heleny Mrázové

Jeho manželka Johanna, roz. Kreussová (1842-1902)

Repro z daru Heleny Mrázové

Rodokmen Engelberta Panniho podle dopisu, adresovaného Kohoutímu kříži paní Helenou Mrázovou

Dva kameninové hrnky vyrobené v Kysiblu (Giesshübel, dnes Stružná) se jmény Engelberta a Jeanette (Johanny) Panniových, nejspíš dar k jejich svatbě

Repro z daru Heleny Mrázové

Poslední setkání sourozenců Panniových v roce 1938: zleva Rosalie, Kleofas, Sofie, Eduard a Amalie

Repro z daru Heleny Mrázové

Dům rodiny Panniovy je tu na starém snímku zachycen za kašperskohorskou radnicí - je to ta vysoká budova vzadu a Sofie Panniová v ní žila až do vysídlení

Repro z daru Heleny Mrázové

Dva snímky ze hřbitova v Kašperských Horách s náhrobky několika příslušníků rodiny Kreussovy, z níž pocházela jeho žena - naproti tomu místu stával Panniho hrob s prostým dřevěným křížem a tújí vedle něho

Repro z daru Heleny Mrázové

Frontispis a titulní list jeho knihy o Kašperských Horách (1875)

O Kašperských Horách a jejich okolí napsal také 35 stran textu do průvodce Šumavou, který v roce 1888 vydal Deutscher Böhmerwaldbund

Repro Führer durch den Böhmerwald (österrichische und bairische Antheile) und das deutsche Südböhmen (1888), s. 113

Článek k otevření muzea v Kašperských Horách roku 1930

Repro z daru Heleny Mrázové

Hasičská slavnost v Kašperských Horách někdy koncem 19. století

Repro z daru Heleny Mrázové

Kostel v Kašperských Horách před požárem z roku 1863...

Repro z daru Heleny Mrázové

... arciděkanský kostel sv. Markéty dnes (2014)

Foto Pavel Polák

Sedící madona z arciděkanského chrámu v Kašperských Horách

Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 407

Sbor ostrostřelců královského svobodného města Kašperské Hory na snímku z roku 1890

Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 887

Obraz Josefa Navrátila (1798-1896), uchovávaný ve fondu Národní galerie v Praze, je pojmenován U Vydry (Motiv ze Šumavy) a vznikl v letech 1852-1853

Repro kalendář Národního parku Šumava 2009, ze sbírek Národní galerie v Praze

Turnerova chata na starých pohlednicích...

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

... a v zimě 2010

Repro Zuhause in der Šumava, Winter 2010/2011, s. 2

Článek o pozoruhodném viklanu zhruba naproti Turnerově chatě se stejně pozoruhodnou historií pořízeného snímku

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 2007, s. 19, text a foto Jan Kavale

Dvorec Antýgl na snímku z roku 2019

Foto Leona Töröková