RAIMUND ANTON PALECZEK
Repro archív Kohoutího kříže |
Setkání rozvětveného rodu Paleczků v Chlumci (Raimund Paleczek první zprava v první řadě) Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 12, s. 20 |
U řečnického pultu při oslavě 10. výročí "Akademie Střední Evropa", jejímž je zastupujícím předsedou - zcela vpravo sedící před ním je tu zachycen Peter Becher Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2013, č. 46, s. 1, foto Gustav Binder |
|
Tady představuje v Sudetoněmeckém institutu jako jeho ředitel v roce 2015 vydanou knihu o dvou maltézských "frontových sestrách" v první světové válce, z nichž jednou byla Therese hraběnka Buquoy (teta Margarete von Buquoyové); na společné fotografii je se šlechtickými příbuznými obou hrdinek a s Berndem Posseltem Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2015, č. 11, s. 11, foto Markus Bauer a Jaroslav Šonka |
|
S historiky z Pekingu, kteří v roce 2015 navštívili Sudetoněmecký dům v Mnichově Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2015, č. 40, s. 2 |
|
Na snímku "od Seidelů", který doprovázel článek k osmdesátinám Jana Mareše v ústředním krajanském listu Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2020, č. 44, s. 6 |
|
S Annou Knechtelovou a Janem Marešem v srpnu 2024 v Dobré na Šumavě při odhalení pamětní desky Rosy Tahedlové Foto Ivo Kareš |
|
Dr. Otto Paleczek, jeho otec Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1996, č. 25, s. 8 |
Svatební oznámení Raimundových rodičů Repro Hoam!, 1959, č. 10, s. 32 |
Otcova zpráva o setkání v Chlumci prvního říjnového víkendu roku 1996 Repro Hoam!, 1996, č. 12, s. 1016 |
|
Připomínka otcových devadesátin na stránkách ústředního krajanského listu Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2021, č. 24, s. 6 |
|
Foto otcovo o jeho devadesátých narozeninách Repro z daru Raimunda Paleczka |
Praprastrýc Paul (*30. června 1867 ve Stožci, †11. ledna 1945 v Jaroníně) na snímku, pořízeném kolem roku 1915 fotoateliérem Seidel Repro z daru Raimunda Paleczka |
Ještě jednou praprastrýc Paul Paleczek se svým nejmladším synem Gustavem (*30. července 1917 v Údraži), který padl vs březnu 1945 blízko Saarbrückenu Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2024, č. 6, s. 32 |
Praděd Raimundův Karl Paleczek mladší (1859-1937) se svým bratrem Johannem (1855-1950), oba ve schwarzenberských službách Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 4, s. 24 |
Deset vnuků Karla (1859-1937) a Karoliny (1864-1931) Paleczekových na říjnovém setkání roku 2014 v Horní Plané Repro Hoam!, 2014, č. 12, s. 23 |
|
Přísaha věrnosti, kterou složil 6. září roku 1814 v Českém Krumlově Raimundův předek Paul Paleczek, podepsaný zde třemi křížky se jménem, které dopsal úřední sluha Jakob Lederer a potvrdil aktuál Franz Pursch Repro z daru Raimunda Paleczka |
|
Českokrumlovský hrob jeho praděda a prabáby, na kterém si zakládá Foto Raimund Paleczek |
|
Hrob schwarzenberského hajného Adolfa Paleczeka (1837-1910) na hřbitově v Kájově... Foto Ivo Kareš |
... a hrob hajného Aloise Palečka ve stejných službách v Novém Údolí na hřbitově v Českých Žlebech Foto Ivo Kareš |
Logo Ackermann-Gemeinde... |
|
... a sešitek (2002) k praktické pracovní pomoci při obnově kostelů v Čechách, mj. i ve Svatém Kříži (Institutum Bohemicum der Ackermann-Gemeinde) |
Obálka (2006) jeho doktorské disertace na Ludwig-Maximilian-Universität v Mnichově, věnované jihočeskému působení schwarzenberského rodu |
Obálka (2009) knižního vydání (nakladatelství Elwert v Marburgu) jeho doktorské disertace v ediční řadě komise pro německý a východoevropský národopis, provázeného předmluvou Karla Schwarzenberga, s Heberovou litografií Krumlova a v "šumavských" barvách |
|
Obrazovou přílohou jeho knihy o Schwarzenbercích jsou i dvě mapové přílohy, znázorňující rozsah rodového panství v 19. století v rámci jižních Čech i celé české kotliny (viz i mapa Schwarzenberského panství Český Krumlov Repro R. Paleczek, Die Modernisierung des Großgrundbesitzes des Fürsten Johann Adolph II. zu Schwarzenberg (2006), obr. příl. |
|
Záhlaví kapitoly o sv. Prokopovi, kterou přispěl do sborníku o českých zemských patronech a v níž připomněl i patrocinium světcovo v šumavských Prášilech (Stubenbach) Repro Die Landespatrone der böhmischen Länder : Geschichte - Verehrung - Gegenwart (2009), s. 213 |
V létě roku 2009 stanul Raimund Paleczek v čele Sudetoněmeckého archivu, přejmenovaného nyní na Sudetoněmecký institut - Šumava má v něm opravdu skvělého zástupce Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2009, č. 31, s. 3 |
Jako sedmý svazek významné edice pramenů a studií k dějinám a kultuře sudetských Němců, kterou vydává Sudetendeutsche Institut v Mnichově, vyšla roku 2017 jeho publikace o internaci a nucené práci sudetských Němců v letech 1945-1946, psaná s důkladnou znalostí českých podkladů |
|
Úvodní článek jednoho z čísel oficiálního orgánu krajanského sdružení v únoru roku 1992 pochází od jeho otce Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1992, č. 7, s. 1 |
|
Recenze jeho knihy o internaci a nucených pracích sudetských Němců v letech 1945-1946 na stránkách ústředního krajanského listu, pod níž je podepsán Jaroslav Šonka Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2018, č. 11, s. 2 |
Je spoluautorem textu ke stručnému průvodci po Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově |
Zleva Ilse Aignerová, předsedkyně bavorského zemského sněmu, bavorský premiér Markus Söder, ministryně sociálních věcí bavorské vlády Carolina Trautnerová a Bernd Posselt otvírají v roce 2020 Sudetoněmecké muzeum v Mnichově Repro Der Böhmerwald, 2020, č. 12, s. 5 |
|
Ačkoli rodák z Bonnu, stal se jako potomek "schwarzenberských" Šumavanů neodolatelným českým "zváčem" a průvodcem expozicemi krajanského muzea v Mnichově jak autorům Kohoutího kříže, tak pracovníkům českokrumlovského fotoateliéru Seidel (zde při tamním vstupním citátu z Václava Havla) Foto Museum Fotoatelier Seidel |
|
Záznam želnavské matriky o narození Josefa Schrödera, jednoho z budovatelů Stifterova památníku nad Plešným jezerem, u něhož Raimund Paleczek dohledal i datum úmrtí v Chicagu Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Soutok Polečnice a Chvalšinského potoka - tady se snad odehrál v roce 1814 příběh záchrany knížete Josefa Schwarzenberga Paulem Paleczekem Foto Pavel Polák |
Obnovený křížek, označující revír Hučina (Hutschenbach) Foto Pavel Polák |
Na výřezu pohlednice Josefa Seidela z roku 1912 je hostinec Paleczek v Černém kříži, založený Franzem Paleczkem - jako penzion s občerstvením pro turisty slouží i dnes Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a foto Ivo Kareš |
Stifterův památník u Benešova nad Černou na snímku z roku 2007 Repro J. Marek a kol., Mizející tvář Novohradských hor (2020), s. 89, foto Michal Brožek |
Textová část: |