WILHELM VON ROSENBERG (Vilém z Rožmberka)
      ![]() V jinošském věku na potrétu Mistra pánů z Rožmberka z doby kolem roku 1552 Repro J. Pánek, Vilém z Rožmberka : politik smíru (2011), obr. příl. (Lobkowiczké sbírky, zámek Nelahozeves a Lobkowiczký palác, Pražský hrad)  | 
    
      ![]() Na počátku politické kariéry na olejomalbě Jakoba Seiseneggera z roku 1560 Repro J. Pánek, Vilém z Rožmberka : politik smíru (2011), obr. příl. (Lobkowiczké sbírky, zámek Nelahozeves a Lobkowiczký palác, Pražský hrad)  | 
  
      ![]() Jako stárnoucí velmož s Řádem Zlatého rouna na olejomalbě z roku 1589 Repro J. Pánek, Vilém z Rožmberka : politik smíru (2011), obr. příl. (Lobkowiczké sbírky, zámek Nelahozeves a Lobkowiczký palác, Pražský hrad)  | 
    
      ![]() Autorem tohoto jeho "portrétu" z roku 1846 byl Charles Louis Philippot (1801-1859) a byl zřejmě inspirován právě portrétem vedle Repro V. Bůžek - P. Král (ed.), Paměť urozenosti (2008), obr. příl. XXXII  | 
  
      ![]() Detail portrétu s Řádem Zlatého rouna, tentokrát ovšem podle pramenů v inventáři hradu a zámku v Českém Krumlově Repro T. Hunčovský - D. Kovář, Probošti augustiniánské kanonie v Borovanech (2024), s. 57 (foto NPÚ, Státní hrad a zámek Český Krumlov)  | 
    
      ![]() Na rytině Oldřicha Kulhánka k poštovní známce vydané k "Rožmberskému roku" 2011 Repro J. Pánek, Vilém z Rožmberka : politik smíru (2011), obr. příl.  | 
  
      ![]() Takto je zpodoben u vimperského zámku (2017) Foto Pavel Polák  | 
    
      ![]() Vilémova sestra Bohunka z Rožmberka, která se roku 1556 provdala za Jana Popela mladšího z Lobkowic, čímž stvrdila bratrovo politické spojenectví s majitelem Horšovského Týna Repro V. Bůžek a kol., Světy posledních Rožmberků (2011), s. 535 (Lobkowiczké sbírky, Lobkowiczký palác, Pražský hrad)  | 
  
      ![]() Poznámky Vilémovy v exempláři Nového zákona z roku 1541, který získal po příchodu na studia do Pasova v roce 1545 a pilně si v něm, jak vidno, čítal Repro V. Bůžek a kol., Světy posledních Rožmberků (2011), s. 521, foto archiv Lenky Veselé  | 
    
      ![]() Exlibris Viléma z Rožmberk s jeho heslem "Festina lente" Repro K. Schiltzová, Rosen, Lilien und Kanons: Die Anthologie Suavissimae et iucundissimae harmoniae (Nürnberg, 1567). The Musical Heritage of the Jagiellonian Era (2012), s. 114  | 
  
      ![]() Náhrobek Viléma z Rožmberka v kostele sv. Víta v Českém Krumlově... Foto Pavel Polák  | 
    
      ![]() ... poblíž je pak náhrobek jeho třetí ženy, Anny Marie Bádenské Foto Pavel Polák  | 
  
| 
     Erby Viléma z Rožmberka a Anny Marie Bádenské na spojovacím můstku mezi českokrumlovským zámkem a minoritským klášterem Foto Pavel Polák  | 
  |
| 
     Rožmberský jezdec na renesančních domech v Prachaticích (Velké náměstí 184), Českém Krumlově (Latrán 39)... Foto Pavel Polák  | 
  |
| 
     ... a na někdejší českokrumlovské jezuitské koleji (Horní 154), na které najdeme i erb Pernštejnů, z jejichž rodu pocházela Vilémova čtvrtá a poslední manželka Polyxena Foto Pavel Polák  | 
  |
    ![]() Předsádka aventinského vydání (1946) románu Vestonie od Věry Studené zachycuje na kresbě Vojtěcha Kubašty vedle úmrtního data Elizabeth Jane Westonové, jejímž otčímem byl alchymista Edward Kelley i ve službách Vilémových, právě pod štítkem se zmíněným datem areál Rožmberského paláce na Hradčanech, jehož byl Vilém stavebníkem Repro V. Studená, Vestonie (1946), předsádka  | 
  |
| 
      
         Příspěvek PhDr. Milana Hlinomaze k osobě jazykově německého sekretáře obou posledních Rožmberků Martina Schürera z Waldheimu, jehož rod proslavil i šumavské sklářství (viz i text Franze Stangla v Kohoutím kříži) Repro z daru Milana Hlinomaze  | 
    
      ![]() Titulní list (1924) knihy o rodu Schürerů z Waldheimu, vydané v Praze nákladem Spolku pro dějiny Němců v Čechách (Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen /VGDB/)  | 
  
      ![]() O rodu Schürerových z Waldheimu s vyobrazením rodového erbu Repro M. Mysliveček, Velký erbovník : encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. Svazek 2 (2006), s. 198  | 
    
      ![]() Tento odstavec k rodové historii Schürerů zmiňuje i českobudějovické působení jednoho z nich Repro P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II, N-Ž (2010), s. 262  | 
  
| 
    
         O "Schürerových hutích" na Šumavě i s kresbou jedné z nich Repro V. Kudrlička - J. Záloha, Umění šumavských sklářů (1987), s. 195-199  | 
  |
        Textová část: | 
        
                             





















