JOSEF TASCHEK
 Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), zadní záložka (viz i Ignaz Jakob Wodiczka) |
 Na portrétu ve sbírkách Muzea pašijových her v Hořicích na Šumavě Foto Pavel Polák |
 Plaketa (1912) s jeho reliéfní podobiznou, kterou vytvořil Richard Kristinus (1865-1926), od roku 1913 až do své smrti ředitel budějovického městského muzea Repro J. Chvojka, Medaile Českobudějovicka (2008), s. 70 |
|
 Repro archív Jihočeské vědecké knihovny |
 Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
 Nejstarší rodinný snímek z jeho dětství zachycuje ho s rodiči Antonem a Klarou Taschekovými někdy kolem roku 1860 Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5 |
 S otcem a matkou na fotografické vizitce z roku 1875 Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), s. 46 |
|
Záznam z českobudějovické matriky svědčí o původu otcově z Bernartic u Milevska (jeho matka a chlapcova babička byla rozená Celerýnová), novorozencova matka pocházela z významné budějovické jazykově německé rodiny Knappovy Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Český záznam z matriky pokřtěných městyse Bernardic (dnes Bernartice) svědčí o narození jeho otce dne 4. června 1831, jeho křtu 5. června jménem "Antonín de Padua Jan Nepomucký", jakož i o tom, že otec dítěte Antonín Tassek, kupec z Bernardic, byl synem Josefa Tasseka, šenkýře z Plani (Plané?), matka Františka pak dcerou Ondřeje Cellerina, soukeníka Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Otcova svatba se podle záznamu z budějovické Trauungs-Buch konala 12. srpna roku 1856, jméno ženichovy matky je tady psáno Franciska Cellerin, a český původ jejího syna už není nijak zmíněn Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Otcův český inzerát v časopise Rolník na umělá hnojiva firmy Taschek a syn v Krajinské třídě Repro Rolník, 1884, č. 3, s. 30 |
|
|
Záznam o svatbě Josefa Tascheka dne 11. září roku 1880 s Marií, roz. Pastorovou, jejíž otec Johann Pastor byl ředitelem zdejší vyšší reálky a c.k. okresní školním onspektorem - jako svatební svědkové jsou tu podepsáni August Knapp starší a lékárník Adolf Haas Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Pozoruhodný úryvek z jeho příspěvku do první výroční zprávy sdružení "Kaufmannischer Verein in Budweis", kde cituje ze Shakespearova "Kupce benátského" tyto verše: Repro Erster Jahres-Bericht des Kaufmännischen Vereins in Budweis (1881). s. 22-23 |
|
 Dopis Josefa Tascheka knížeti Adolfu Josefu zu Schwarzenberg Repro z daru Ing. A. Nikendeye |
|
 Na české pohlednici ze Římova poslané v roce 1902 můžeme vidět podpisy Josefa Tascheka, jeho ženy Marie, roz. Pastorové, i jejich dcer Emmy a Klary Repro K. Pletzer, Album starých pohlednic : Českobudějovicko (2001), přídeští |
|
 Starosta Taschek vychází z radnice o procesí v den svátku Božího Těla na českobudějovickém náměstí Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 188 |
|
 Mezi členy německého pěveckého spolku v Českých Budějovicích - na stuze lze číst slova přidané sloky Hartauerovy šumavské hymny: Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien) |
|
 Třetího zleva jej zachytil snímek, pořízený v Hořicích na Šumavě na den přesně 12. června roku 1898 Repro D. Kovář, Muži v čele budějovické radnice (2008), s. 61 |
|
|
Energickou rukou vyplněný arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 21 v Krajinské ulici, kde žil Josef Taschek se svou ženou Marií, narozenou v Trutnově (Trautenau) 18. května 1858, a služkou Luisi Jungschafferovou rodem z Dobré Vody u Českých Budějovic Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
 Dům č. 239/21 v Krajinské ulici na snímku z roku 2022 Foto Ivo Kareš |
 S celou rozvětvenou rodinou na snímku z fotoateliéru Seidel, pořízeném v Mokré 11. září 1930 - nad Taschekovou paní vidíme stát pátera Pauluse Heinricha z Hořic |
 Na dalším skupinovém snímku z téhož dne před kaplí v Mokré |
|
 Zde je Taschek roku 1933 zachycen sedící při hořickém památníku, zobrazujícím na bronzovém reliéfu jeho vlastní podobu, jedna z mladých dívek stojících v popředí je pak Anna Mugrauerová, poslední představitelka Marie v meziválečných insenacích pašijových her, jejichž budova se zvedá za skupinou na snímku Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 1, s. 62 |
|
 Záběr z roku 1965... Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška |
 ... a v roce 2009 - osm metrů vysoký žulový obelisk dosud stojí na svém místě Foto Ivo Kareš |
 Slavnostní pochod "Hoch Böhmerwald", věnovaný Josefu Taschekovi u příležitosti 10. výroční založení DBB v notovém záznamu na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895" Repro Illustr. Budweiser Kalender und Adreß-Buch 1895, s. 80 |
|
 Kniha Františka Rady "Když se psalo T.G.M." zachycuje i starostovo úsilí o záchranu zvonu Bumerin, Repro F. Rada, Když se psalo T.G.M. (1970), s. 280 |
|
 Inzerát DBB v jednom ze šumavských kalendářů Repro Illustr. Krummauer Kalender und Adreß-Buch 1904, s. 98 |
|
 Tady jsou v inzerátu z roku 1929 hned dvě chyby: DBB nebyl založen 1848, nýbrž 1884 (Taschek, předseda od samého vzniku, se narodil v roce 1857), jeho vedení pak za republiky nesídlilo na "Linzerstraße 9", nýbrž na "Wilsonplatz 9", náměstí, pojmenovaném po americkém prezidentovi v lednu 1919 (předtím se nazývalo "náměstím císaře Viléma", poté za druhé světové války "náměstím Hermanna Göringa") Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), inzertní příl., s. 3 |
|
 Doklad z "Úplného policejního seznamu města Českých Budějovic" o adrese čp. 9, patřícího "Městské obci" na Wilsonově náměstí Repro Úplný policejního seznamu města Českých Budějovic (1923) |
|
 Báseň věnovaná mu jako "otci Šumavy" na stránkách českobudějovického německého listu Repro Budweiser Zeitung, 1931, č. 29, s. 4 |
|
 Parte jeho ženy Repro Budweiser Zeitung, 1935, č. 86, s. 16 |
|
|
K jeho osmdesátinám mu věnoval Budweiser Zeitung téměř celou stranu, provázenou přáním opravdu dlouhého, slunečného sklonku života Repro Budweiser Zeitung, 1937, č. 58, s. 5 |
|
 Celkem nenápadná zpráva informuje v květnu roku 1938 o začlenění sdružení Deutscher Böhmerwaldbund do brzy nato rovněž zglajchšaltovaného "Svazu Němců" (Bund der Deutschen), což podle nepodepsaného textu "odpovídá přáním Sudetoněmectva" Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 36, s. 8 |
|
 Oficiální portrét z budějovické radnice, dnes ve sbírkách Jihočeského muzea - olej na plátně formátu 104x83 cm pochází z roku 1905 a namaloval ho vídeňský malíř Emil Czech Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 558 |
 Úvod jeho nekrologu v Budweiser Zeitung ho označuje za liberála Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 9, s. 6 |
 Poděkování za projevy soustrasti (viz i Margarethe Hampelová) Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 10, s. 12 |
|
 Hrobka rodiny Taschekovy na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie... Foto Jan Mareš |
 ... na novějším snímku (2013) jsou doplněna jména Wilhelma Johanneka a jeho manželky Foto Ivo Kareš |
 Wilhelm Johannek píše v článku k 50. výročí úmrtí svého praděda o tom, jak nacisté odstranili pamětní desku Taschekovu z Německého domu Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5 |
 Historie Taschekova domu v Krajinské ulici, jak ji ve své pamětní knize sepsal Wilhelm Johannek Repro W. Johannek, Eine Spurensuche (1988) |
 Takto psal český autor Antonín Hubka v roce 1899 na stránkách knihy "Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu" o budějovických Němcích, Židech, Josefu Taschekovi a Israelu Kohnovi, nazývaných nacionály z německé strany "liberales Gesindel", tj. "liberální ksindl" v českých ústech Repro A. Hubka, Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu (1899), s. 200 |
 Jiný výpad Antonína Hubky proti Josefu Taschekovi v jubilejním spise Národní jednoty pošumavské "Menšinová práce" (1904) se rovněž dovolává antisemitských německých článků z budějovického listu "Deutsche Volkswehr" Repro A. Hubka, menšinová práce (1904), s. 39 |
 Karikatura na satirické pohlednici z počátku 20. století zdůrazňuje nos proti českému Sokolovi stojícího Tascheka, "hrdiny z Bernardic", jako jasnou antisemitskou narážku Repro ze sbírky D. Kováře |
|
|
Titulní (ale nepodepsaný) článek jednoho z čísel krajanského měsíčníku ke 100. výročí Taschekova narození připomíná, že už za protektorátu vinou "malicherné pomstychtivosti jeho politických oponentů" zmizela jeho bysta z prostor Německého domu Repro Hoam!, 1957, č. 8, s. 1-3 |
|
 Lživý článek Jihočeské pravdy z 1. dubna (!) 1948, v jehož závěru se hovoří jedním dechem o tom, jak škodili "Taschkové a Tigridové" českému národu Repro Jihočeská pravda, 1. 4. 1948, s. 4 |
 Vzpomínka Karla Putschögla ze zcela zaniklé dnes vsi Boly nedaleko Omleničky na tzv. "Taschekův smrk" asi na půl cesty mezi Boly a železniční tratí z Českých Budějovic do Lince Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 1, s. 52 |
  Jeho statek v Mokré, zvaný postaru Schoffer-Hof, na snímcích z roku 2023 Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška a foto Ivo Kareš |
|
Textová část: |
|
|
