ADOLF WEBINGER

Na olejomalbě Lothara Sperla (viz i Franz Ilg)

Repro Hoam!, 1978, č. 3, s. 73

V uniformě c.k. armády

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírek Regionálního muzea v Českém Krumlově)

Záznam křestní matriky farní obce Želnava o jeho narození v Horách čp. 15 zdejšímu rolníkovi Josefu Webingerovi (jeho otec Johann Webinger hospodařil na témže čp. 15 se svou manželkou Johannou, roz. Stifterovou z Perneku čp. 23) a jeho ženě Marii, dceři Gottlieba Hartla z Perneku čp. 14 a jeho ženy Johanny, roz. Jungwirthové z téhož stavení - dva přípisy nás zpravují o svatbě Adolfa Webingera a Albinou Evou Trnkovou v Polné na Šumavě 16. února roku 1920 a o jeho "odpadnutí od víry" ke dni 6. prosince 1941

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam křestní matriky farní obce Polná na Šumavě (Stein) o narození jeho ženy Albiny Evy Trnkové dne 9. listopadu roku 1896 v Polné na Šumavě čp. 3 zdejšímu řídícímu učiteli Gottfriedu Trnkovi, synu penzionovaného svého předchůdce v této funkci Johanna Trnky a Evy, roz. Schacherlové z Kuklova (Kugelweit) čp. 14, a jeho ženě Marii, dceři sedláka z Dětochova (Tichtihöfen) čp. 2 Antona Höfera a Anny, roz. Keferové z Bližné (Eggetschlag) čp. 10 - novorozenou dívenku křtil v polenském kostele sv. Martina zdejší farář Sebastian Feyrer a její kmotrou (uměla se podepsat jen třemi křížky) se stala vdova po jejím dědečkovi, tedy babička z otcovy strany Eva Trnková z Polné čp. 4 - pozdější přípis nás navíc zpravuje i o zdejší svatbě Albiny Evy Trnkové s Adolfem Webingerem dne 16. února roku 1920

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam oddací matriky farní obce Polná na Šumavě o zdejší svatbě Adolfa Webingera, tehdy sedmadvacetiletého učitele na obecné škole v Jablonci (Ogfolderhaid), s třiadvacetiletou tehdy učitelkou v Brloze (Berlau) Albinou Evou Trnkovou - oddával je v polenském kostele sv. Martina dne 16. února roku 1920 zdejší farář Wenzel (Václav) Slavík a svatebními svědky, zde i podepsanými, byli Franz Trnka, řídící učitel v.v. z Ktiše (Tisch) čp. 9, a sedlák Albert Webinger z Hor čp. 14

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Jeho žena Albina Eva Trnková v září roku 1916, kdy byl Seidelův snímek pořízen, učitelka v Brlohu, sestra Gottfrieda Trnky

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Ve skupině znázorňující na slavnostech sdružení Bund der Deutschen v Českém Krumlově 1926 postavy ze Stifterova Hvozdu můžeme nalevo spatřit i Adolfa Webingera

Repro Glaube und Heimat, 1994, č. 9/10, s. 78

Na snímku z téhož roku je zachycen s vázankou uprostřed příslušníků chlapecké skupiny "Adler und Falken"

Repro R. Essl, Der Kreis Krummau an der Moldau (1983), s. 176

Po propuštění z amerického internačního tábora, kde strávil téměř tři roky a odkud pochází i kresba, na níž je zachycen, začal ještě téhož roku, tj. v říjnu 1948, nejprve na školním pijáku vydávat svůj "Hoam!"

Repro Hoam!, 1978, č. 3, s. 91

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1957, č. 7, s. 1

Tady figuruje na seznamu učitelů v Horní Plané k roku 1928,
kdy se stal školním radou pro celý krumlovský okres

Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens, 9. Folge (1928), s. 77

Obálka (1922) 1. čísla 1. ročníku časopisu Der Waldbrunnen (tj. Lesní pramen), který v Horní Plané redigoval

Vedl od roku 1925 kroniku obce Parkfried (dnes Bělá)...

Repro Gemeinde Gedenkbuch Parkfried 1925-1938, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

... do níž vyhotovil tento vzácný plánek jejího katastru s výčtem pomístních jmen

Repro Gemeinde Gedenkbuch Parkfried 1925-1938, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

O německých příslovích napsal do budějovického kalendáře nakladatelství "Moldavia" na rok 1943

Repro Handwerker-Kalender für das Jahr 1943, titulní list a s. 181

"Všechno začíná vírou!" zní titulek prvního textu prvního čísla "jeho" Hoam!

Repro Hoam!, 2008, č. 7, s. 10

Prvé kreslené záhlaví časopisu s údajem o autorství a motivaci kresby:
je jím stará chalupa u Vimperka (Městská Lada)

Repro Hoam!, 2002, č. 9, s. 17

Na stránkách krajanského měsíčníku, který založil a řídil, vzpomněl v roce 1953 zajímavými podrobnostmi 30. výročí založení muzea Šumavy v Horní Plané

Repro Hoam!, 1953, č. 7, s. 22-23 a č. 9, s. 22-24

Téhož roku vyšlo v říjnovém čísle časopisu Hoam! parte jeho švagrové Bibiany Trnkové ze Suchého Vrbného

Repro Hoam!, 1953, č. 10, s. 32

Ve vánočním čísle Hoam! zveřejnil roku 1953 přeloženou citaci článku z londýnského listu československých legionářů v exilu, který se zasazuje o právo sudetských Němců na návrat domů a Benešovu expatriaci označuje za "spálené kaštany", s nimiž už nechtějí mít nic společného ani "bolševici"

Repro Hoam!, 1953, č. 12, s. 29

K svátku Dušiček roku 1957 se takto rozepsal o svém otci a zejména matce,
která svého muže přežila o více než 41 let

Repro Hoam!, 1957, č. 11, s. 3-4

Nepodepsaný článek v krajanském měsíčníku, který redigoval, upozorňuje v roce 1957, že i Šumava se stává odpalovací rampou pro sovětské rakety a "naše krásná domovina se tím stala hracím míčem světového komunismu"

Repro Hoam!, 1957, č. 5, s. 24-25

Tady vyzývá všechny krajany, kterí by měli nějakou povědomost o měčových tancích na Šumavě,
aby zodpověděli 7 otázek, které jim klade

Repro Hoam!, 1958, č. 2, s. 28-29

Parte manželky jeho bratra Josefa...

Repro Hoam!, 1966, č. 12, s. 384

... a jeho manželky Albine

Repro Hoam!, 1975, č. 1, s. 36

Plánek vsi Hory před částečným zatopením přehradním jezerem,
rodný Hausbauerhof, stržený roku 1954, má čp. 14

Repro R. Essl, Der Kreis Krummau an der Moldau (1983), s. 697

Rodná chalupa v Horách (zbořená v roce 1954)...

Repro E. Hans, Der Böhmerwald (1964), s. 99

... a mlýn Zaunmühle, rovněž patřící Webingerům (bratru Josefovi se
"po chalupě" říkalo Zaunmüllner Sepp), na starém snímku ještě při řece Vltavě
(viz i Rosa Horaková)

Repro Hoam!, 2004, č. 9, s. 20

Dnešní jen zčásti zachovaná osada Hory na leteckých snímcích
z let 1947 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Co zůstalo z původní osady Hory (viz i Johanna Raschko)

Foto Pavel Polák

Adolf-Webinger-Haus na úpatí Třístoličníku, zvaný také "Dům Šumavanů", napodobuje vlastně dispozici rodného statku

Repro Vom "Schullandheim Lackenhäuser" zum "Haus der Böhmerwäldler" : 20 Jahre Verantwortung für ein Haus an der Grenze (1997), obálka a s. 16

Kresba rodného domu Stifterova v Horní Plané zdobí jím podepsaný doklad o příspěvku
na stavbu Domu Šumavanů v Lackenhäuser, který byl později nazván právě po něm

Repro F. K. Walter - G. Kindermann, Die Stadt Wallern im Böhmerwald (2004), s. 29

Stifterovu bystu ve Wallhalle tu vidíme vlevo dole (viz i Otto Herbert Hajek)

Repro Wikipedia, foto Michael J. Zirbes