JOSEF PSCHEIDL
 "Webersepp" v uniformě wehrmachtu Repro Glaube und Heimat, 1953, č. 2, s. 68 |
 S vlastním umrlčím prknem Repro R. Haller, Totenbretter : Brauchdenkmäler in Niederbayern und der Oberpfalz - neue Funde zu einem alten Thema (1990), s. 274 |
 Se svou ženou Marií, betlémářkou rodem z oblasti polské řeky Varty (za války připojené k nacistické říši jako tzv. Reichsgau Wartheland), kterou si vzal v roce 1952 Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 10, s. 331 |
|
 Jeho žena v letech po svatbě Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 10, s. 331 |
 Maria Pscheidlová, roz. Krysteková, Repro Der Bayerwald-Bote, 30. 4. 2002, s. 23 |
 Dvě parte jeho ženy, zesnulé ještě před velkou povodní roku 2002 Repro Der Bayerwald-Bote, 1. 5. 2002, s. 45 |
|
|
Záznam oddací matriky farní obce Dobrá Voda u Hartmanic o zdejší svatbě Josefa a Marie Pscheidlových necelý rok před jeho narozením dne 26. října roku 1903 v kostele sv. Vintíře - jedenatřicetiletý ženich Josef Pscheidl, domkář ze zdejšího stavení čp. 45, se narodil ve zcela dnes zaniklé samotě Bošov (Boschau) čp. 18 jako syn Johanna Pscheidla a Theresie, roz. Janko ze zaniklých dnes rovněž Zadních Chalup (Hinterhäusern) čp. 31, pětadvacetiletá nevěsta Maria Löfflmannová se narodila v také dnes zcela zaniklé osadě Skelná (Glaserwald) čp. 204 jako dcera tamního podkováře Wenzla Löfflmanna a jeho ženy Thekly, roz. Filzmannové z Krušce (Körnsalz) čp. 6 Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
 O něm jako "novém šumavském básníkovi" na stránkách meziválečného Repro Glaube und Heimat, 1932, č. 8, s. 8 |
|
 O rodu Pscheidlových a Karlovu, z části s použitím informací z Kohoutího kříže Repro P. Kopp, Kochánov : místa a lidé (2012), s. 102 |
|
 Obálka (1932) knihy jeho nářečních veršů vydané |
 >Obálka (1979) knihy v nakladatelství Morsak, Grafenau |
 Pscheidlovy jesličky v Regenu... Repro 100 Besonderheiten aus dem Bayerischen Wald (1988), s. 77 |
 ...a dílčí instalace v muzeu po povodních 2002, na střeše Repro Der Bayerwald-Bote, 3. 12. 2003, s. 25 |
 ... figurky manželů Pscheidlových ještě jednou v detailu Repro Schöner Bayerischer Wald, 2017č. 1, s. 34-35 |
|
 Dům u mostu Ludwigsbrücke v Regenu, kde byly Repro Der Bayerwald-Bote, 21. 10. 2003, s. 21 |
 Oltář farního kostela sv. Kateřiny v Hartmanicích Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 11, obálka |
 Z někdejšího Glaserwaldu (dnes zaniklá Skelná), zachyceném jako pozadí rozpravy tří sběraček brusin, Repro Hoam!, 1957, č. 9, s. 23 |
|
|
Skelná (Glaserwald) kdysi a dnes na snímcích doprovázejících článek Hany Voděrové v časopise, který rediguje Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, léto 02/2009, s. 18 |
|
 V roce 2015 byla Skelná takto připomenuta informační tabulí v rámci projektu "Album Šumavy" Foto Leona Töröková |
|
 Poutní obrázek Panny Marie Strašínské Repro SOkA České Budějovice |
|
 Na pouti do šumavského Strašína se scházela česká i německá procesí (snímek pochází z roku 1939, Repro M. Pokorná, Poutní tradice Šumavy (Sušicko) (2002), s. 53 |
|
 Stejný pohled na poutní kostel Narození Panny Marie z roku 2012 Foto Pavel Polák |
 Průčelí kostela v roce 2022 po částečné opravě Foto Pavel Polák |
 Na strašínském hřbitově najdeme obnovený Merthův náhrobek Foto Pavel Polák |
|
  Kaplička u poutního kostela Narození Panny Marie ve Strašíně Foto Pavel Polák |
|
 Kapucínský klášter v Sušici na staré pohlednici Repro SOkA České Budějovice |
  Kostel sv. Felixe při kapucínském klášteře v Sušici Foto Pavel Polák |
  Poutní kaple Andělů Strážců nad řekou Otavou, ještě s vory, na staré kolorované a černobílé pohlednici |
 Tisk vydaný (1883) ke 200. výročí založení kaple Andělů strážců v Sušici Repro Hoam!, 1969, č. 5, s. 129 |
  Sušická pouť u "Anděla Strážce" ve třicátých letech dvacátého století, ještě "za republiky" Repro R. Rebstöck, Sušice objektivem 20. století (2003), s. 80 a 81 |
|
  Poutní kaple Svatých Andělů Strážců nad Sušicí Foto Pavel Polák |
|
  Na svátek sv. Václava 28. září 1933 byla na prostranství před sušiskou měšťanskou školou na dohled poutní kaple Andělů Strážců odhalena socha TGM, nacistickou mocí později odstraněná, tvořící součást tzv. Pomníku odboje a padlých ve světové válce (tehdy se jí ještě neříkalo "první")... Repro R. Rebstöck, Sušice objektivem 20. století (2003), s. 56 |
|
 ... mj. za účasti generála Syrového (sedící první zleva) a zástupců strany lidové Šrámka a Petra (třetí a druhý zprava) - Šrámek byl za druhé z obou světových válek předsedou exilové vlády v Londýně a Petr po "Únoru" spolu s Josefem Plojharem podřídil stranu komunistům Repro R. Rebstöck, Sušice objektivem 20. století (2003), s. 57 |
|
 Pomník odboje a padlým byl po druhé světové válce takto doplněn Repro Foto.mapy.cz, foto hansh |
 Socha TGM (podle sdělení Muzea Šumavy od téhož autora jako monument prvý /Masarykova bronzová socha z něho byla údajně zlikvidována za druhé světové války/, tj. od Otakara Švece /1892-1955/, vedle mnoha jiných hodnotnějších prací i tvůrce pražského Stalinova pomníku, předaného veřejnosti na den 1. máje 1955 ani ne měsíc poté, co sochař spáchal 4. dubna toho roku v Praze sebevraždu), odhalená roku 1968, přežila následná léta "normalizace" Repro Foto.mapy.cz, foto hansh |
Textová část: |
|
|
