JOSEF RAMMEL
Josef Rammel a jeho žena Marie Susanne, roz. Mendeová (*21. ledna 1876 ve Vídní, †18. února 1938 ve Vimperku) - měli spolu 7 dětí: dcery Elisabeth (1899-1899), Marii (1904-1992) a druhou Elisabeth (1907-1980), jakož i syny Josefa (1900-1951), Johanna (1905-1988), Ernsta (1909-2000) a Karla (1911-1984) Repro www stránky MyHeritage.de |
Jako jeden z mála šumavských německých autorů má heslo i v I. ročníku Kulturního adresáře ČSR Repro Kulturní adresář ČSR (1934), s. 368 |
Záznam o jeho narození v křestní matrice města Sankt Pölten s přípisem o úmrtí ve vídeňské čtvrti Lainz Repro Matricula Online |
|
Obec Böheimkirchenu Sankt Pölten, kde žil a provozoval živnost před odchodem do Čech, na staré pohlednici Repro Wikipedia |
|
Záhlaví jeho ročního přehledu v šumavském kalendáři křesťansko-sociálního listu Landbote na rok 1923 Repro Landbotekalender für das Jahr 1923, s. 33 |
|
Odřená obálka jednoho z vimperských kalendářů a záhlaví jeho povídky v něm Repro Christlicher Neujahrs-Bote. Kalender für das Jahr 1928, s. 41, 46 |
|
Obálky dvou pamětních knih města Vimperka, které vedl v letech 1922-1943 s velikou důkladností Repro Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Winterberg I. a II. (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Záhlaví (1922) pamětní knihy města Vimperka s jeho podpisem - jako povolání kronikářovo uvedl "spisovatel" Repro Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Winterberg I. (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Novinový výstřižek ve vimperské městské kronice o zdejší oslavě 11. výročí Hitlerova nástupu k moci s Rammelovou autorskou šifrou na konci - odkud jen všichni známe toho démona souhlasu? Repro Gedenkbuch der Stadt Winterberg II. (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Stranou 665 jeho zápisy v pamětní knize města končí: závěrem vlepil na další dvě strany (666 a další) šumavské proroctví "Stormbergerovo", známější jako "Mühlhiaslovo", z počátku 19. století, které se 1945 hrůzně vyplnilo ("Stormberger" měl žít někde kolem Zwieselu a ve Zwieselu měl být někdy kolem roku 1806 i pohřben) Repro Gedenkbuch der Stadt Winterberg II. (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Nejcennějším jeho textem kromě samotné kroniky města Vimperka zůstává bezpochyby tento příspěvek o dějinách Židů ve Vimperku a okolí, pojatý do dvojjazyčné knihy Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti, jejíž 1. díl vydal roku 1934 v Židovském nakladatelství Brno-Praha Hugo Gold (1895-1974) Repro J. Rannel, Geschichte der Juden in Winterberg und Umgebung, H. Gold, Die Juden und Judengemeinden Boehmens in Vergangenheit und Gegenwart (1934), s. 691-697 |
|
Oznámení o úmrtí synově Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1999, č. 5, s. 244 |
|
Tady mu Franz Eduard Hrabe věnuje svou práci o Dr. Gustavu Jungbauerovi |
|
Na snímku vnitřku vimperského děkanského kostela z přelomu 19. a 20. století jsou vidět i obě Quastova okna Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 222 |
|
Postava Krista na jednom z oken, podrobeném v roce 2003 poprvé od své instalace restaurátorskému zásahu Repro Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea (2004), s. 225 |
Detail Kristovy hlavy z okna vimperského kostela Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 87 |
Quastův autoportrét z doby před rokem 1840 Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 17 |
Jan Zachariáš Quast (1814-1891) - obraz Autoportrét hledící doprava (1889) je zřejmě malován podle fotografie Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 32 |
Vzácný snímek, pořízený někdy kolem roku 1880, zachycuje tu Jana Zachariáše Quasta malujícího Kristovu hlavu na skleněnou desku Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 37 |
Současný (2012) snímek interiéru i s Quastovými okny Foto Pavel Polák |
Videozáznam z Vimperka zachycuje i okna kostela, jako hudební doprovod v závěrečné části zazní i "Wuldalied" Wallnera a Milze Videozáznam vystavený na YouTube |
|
Malovaná váza od Jana Zachariáše Quasta, která patrně reprezentovala české sklo na světové výstavě v Paříži roku 1867 Repro J. Lněničková, Sklářský příběh ze Šumavy : 1772-1996 : (o firmě založené Josefem Meyrem roku 1772), katalog výstavy (1997), s. 16 |
Vánoční úprava hlavního oltáře děkanského kostela na snímku z roku 1904 figuruje tu na obálce prosincového čísla krajanského měsíčníku Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1977, č. 12, obálka |
Tato Quastova podmalba na skle má název "Schutzengel", tj. "Anděl strážný" Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2020, č. 6, s. 12 |
Textová část: |