JOSEF RAMMEL

Josef Rammel a jeho žena Marie Susanne, roz. Mendeová (*21. ledna 1876 ve Vídní, †18. února 1938 ve Vimperku) - měli spolu 7 dětí: dcery Elisabeth (1899-1899), Marii (1904-1992) a druhou Elisabeth (1907-1980), jakož i syny Josefa (1900-1951), Johanna (1905-1988), Ernsta (1909-2000) a Karla (1911-1984)

Repro www stránky MyHeritage.de

Jako jeden z mála šumavských německých autorů má heslo i v I. ročníku Kulturního adresáře ČSR

Repro Kulturní adresář ČSR (1934), s. 368

Záznam o jeho narození v křestní matrice města Sankt Pölten s přípisem o úmrtí ve vídeňské čtvrti Lainz

Repro Matricula Online

Obec Böheimkirchenu Sankt Pölten, kde žil a provozoval živnost před odchodem do Čech, na staré pohlednici

Repro Wikipedia

Záhlaví jeho ročního přehledu v šumavském kalendáři křesťansko-sociálního listu Landbote na rok 1923

Repro Landbotekalender für das Jahr 1923, s. 33

Odřená obálka jednoho z vimperských kalendářů a záhlaví jeho povídky v něm
i s jednou z ilustrací

Repro Christlicher Neujahrs-Bote. Kalender für das Jahr 1928, s. 41, 46

Obálky dvou pamětních knih města Vimperka, které vedl v letech 1922-1943 s velikou důkladností

Repro Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Winterberg I. a II. (SOA v Třeboni - digitální archív)

Záhlaví (1922) pamětní knihy města Vimperka s jeho podpisem - jako povolání kronikářovo uvedl "spisovatel"

Repro Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Winterberg I. (SOA v Třeboni - digitální archív)

Novinový výstřižek ve vimperské městské kronice o zdejší oslavě 11. výročí Hitlerova nástupu k moci s Rammelovou autorskou šifrou na konci - odkud jen všichni známe toho démona souhlasu?

Repro Gedenkbuch der Stadt Winterberg II. (SOA v Třeboni - digitální archív)

Stranou 665 jeho zápisy v pamětní knize města končí: závěrem vlepil na další dvě strany (666 a další) šumavské proroctví "Stormbergerovo", známější jako "Mühlhiaslovo", z počátku 19. století, které se 1945 hrůzně vyplnilo ("Stormberger" měl žít někde kolem Zwieselu a ve Zwieselu měl být někdy kolem roku 1806 i pohřben)

Repro Gedenkbuch der Stadt Winterberg II. (SOA v Třeboni - digitální archív)

Nejcennějším jeho textem kromě samotné kroniky města Vimperka zůstává bezpochyby tento příspěvek o dějinách Židů ve Vimperku a okolí, pojatý do dvojjazyčné knihy Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti, jejíž 1. díl vydal roku 1934 v Židovském nakladatelství Brno-Praha Hugo Gold (1895-1974)

Repro J. Rannel, Geschichte der Juden in Winterberg und Umgebung, H. Gold, Die Juden und Judengemeinden Boehmens in Vergangenheit und Gegenwart (1934), s. 691-697

Oznámení o úmrtí synově

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1999, č. 5, s. 244

Tady mu Franz Eduard Hrabe věnuje svou práci o Dr. Gustavu Jungbauerovi

Na snímku vnitřku vimperského děkanského kostela z přelomu 19. a 20. století jsou vidět i obě Quastova okna

Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 222

Postava Krista na jednom z oken, podrobeném v roce 2003 poprvé od své instalace restaurátorskému zásahu

Repro Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea (2004), s. 225

Detail Kristovy hlavy z okna vimperského kostela

Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 87

Quastův autoportrét z doby před rokem 1840

Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 17

Jan Zachariáš Quast (1814-1891) - obraz Autoportrét hledící doprava (1889) je zřejmě malován podle fotografie

Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 32

Vzácný snímek, pořízený někdy kolem roku 1880, zachycuje tu Jana Zachariáše Quasta malujícího Kristovu hlavu na skleněnou desku

Repro J. Hořava, Velmi křehké obrazy : život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891 (2014), s. 37

Současný (2012) snímek interiéru i s Quastovými okny

Foto Pavel Polák

Videozáznam z Vimperka zachycuje i okna kostela, jako hudební doprovod v závěrečné části zazní i "Wuldalied" Wallnera a Milze

Videozáznam vystavený na YouTube

Malovaná váza od Jana Zachariáše Quasta, která patrně reprezentovala české sklo na světové výstavě v Paříži roku 1867

Repro J. Lněničková, Sklářský příběh ze Šumavy : 1772-1996 : (o firmě založené Josefem Meyrem roku 1772), katalog výstavy (1997), s. 16

Vánoční úprava hlavního oltáře děkanského kostela na snímku z roku 1904 figuruje tu na obálce prosincového čísla krajanského měsíčníku

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1977, č. 12, obálka

Tato Quastova podmalba na skle má název "Schutzengel", tj. "Anděl strážný"

Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2020, č. 6, s. 12