JOSEF SCHWARZMEIER
S učitelským sborem českokrumlovské měšťanské školy v roce 1933-1934 (sedící druhý zprava) na snímku z její školní kroniky... Repro Kronika Německé chlapecké obecné a měšťanské školy Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
... a školní budova, kde působil, na snímku z roku 2018 Foto Ivo Kareš |
|
Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Eisendorf (dnes zaniklá Železná) narodil se tu 20. dubna roku 1890 a byl ještě téhož dne ve farním kostele sv. Barbory farářem Johannem Nepomukem Hügelem i pokřtěn - chlapcův otec Georg Schwarzmeier byl domkářem v Železné čp. 78 a manželským synem zdejšího hajného (zde "Holzheger") Sebastiana Schwarzmeiera a Barbary, roz. Wildové ze Železné čp. 30, matka novorozencova Margaretha byla manželskou dcerou domkáře v Železné čp. 50 Johanna Zeuga a Barbary, roz. Schmiedové z rovněž dnes zaniklé osady Walddorf (neměla české jméno) čp. 10 Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Jeho strojopisné poznámky o rodné Železné s mottem: "Bez znalosti domova ho nelze milovat" Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2024, č. 37, s. 11 |
|
Plánek zaniklé vsi Walddorf Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2024, č. 38, s. 15 |
|
Rodná ves Eisendorf na dvou starých pohlednicích Josefa Wolfa Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 2 : Horšovskotýnsko a Český les na nejstarších fotografiích (2011), s. 183 |
Na tomto seznamu členů Henleinovy Sudetoněmecké strany figuruje i on jako katolický kněz vedle svého kolegy Dr. Strasse, který se stal později později pro svůj židovský původ obětí holocaustu a stačil toho léta osudového roku 1938 vydat ještě prohlášení, že je mezi členy SdP uveden omylem Repro Českobudějovické noviny, 1938, č. 33, s. 2 |
Při oslavě čtyřiceti let svého kněžství v Niedergottsau 1954 Repro Glaube und Heimat, 1954, č. 17, s. 529 |
Nekrolog Repro Glaube und Heimat, 1966, č. 13, s. 535 |
Titulní list jím sestaveného zpěvníku, vydaného českokrumlovským nakladatelstvím Eduard Bayands Nachfolger (1933) |
Obálka (1929, Eduard Bayands Nachfolger, Český Krumlov) |
Obálka a frontispis s kresbou Luise Albrecht-Hoffové (1874-1952) jeho textu o sv. Vintíři, vydaného roku 1940 ve Vimperku nákladem a tiskem Steinbrenerovým |
|
Německá informace o vydání jeho knihy o "Vintíři Durynském, národním patronu Šumavy" u Steinbrenerů ve Vimperku Repro Acta curiae episcopalis Budvicensis, 1941, č. 596 |
|
Titulní list (1753) a frontispis jednoho z vydání práce Johanna Adolfa Höffeleho o svatém Vintíři tiskem Franze Carla Hladkyho, velkoknížecího arcibiskupského knihtiskaře v Praze (frontispis pak užil i Pius Gockner) Repro A. Urban - H. Sochor, Grenzüberschreitende Wallfahrten : Unterwegs in Bayern, Böhmen und Europa (2008), s. 67 |
|
Podmalba na skle s podobou poustevníka Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic Repro H. Reischl, Böhmerwald Kulturgeschichte kompakt : von den ersten Siedlungsanfängen bis zu Karl Klostermann (2008), s. 43 |
Svatý Vintíř, plastika z Muzea Šumavy v Sušici Repro E. Oberfalcer, Turistický průvodce Pošumaví (3.) a Povydří. Sušicko, Kašperskohorsko, Klatovsko, Horažďovicko, Vacovsko (2009), s. 80 |
O dvou českých barokních legendách v souvislosti s Vintířovou kanonizací v roce 1634 Repro M. Janečková ... [et al.], V nuznej slávě, v slavnej nouzi : svět Ondřeje Jakuba Františka de Waldta (2011), s. 188-189 |
|
Vintířova smrt na kresbě Johanna Rinta, vlastně návrhu na reliéf pro klášter v Kremsmünster a dlouhá báseň mladičkého Adalberta Stiftera na stejné téma, jak ji veřejně přednesl na konci školního roku 1824 při rozdílení cen žáků tamního gymnázia Repro Johann und Josef Rint : die Bildschnitzer Adalbert Stifters (Adalbert Stifter Institut Vierteljahrschrift, 1968, č. 3, obr. příl.) |
|
Vimperský dům "U jelena", k němuž se váže jím publikovaná pověst Foto Pavel Polák |
|
Cham v prvé půli 18. století Repro Waldheimat, 1925, č. 4, s. 59 |
|
Zámeček Koců z Dobrše u zaniklé Železné byl po roce 1945 rovněž zbořen Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 2 : Horšovskotýnsko a Český les na nejstarších fotografiích (2011), s. 188 |
|
Kaple sv. Floriana na Tillyho šancích, která je vlastnictvím městyse Eslarn blízko Železné Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2021, č. 14-15, s. 15, foto Siegfried Zeug |
|
Škola ve Walddorfu (Valdorf), zaniklé vsi, odkud pocházela babička z matčiny strany, a týž záběr dnes Repro K. Pinkrová - L. Ptáček, Pozor, hranice! : průvodce historií česko-bavorského pohraničí okresů Domažlice a Cham (2020), s. 256 |
|
Ruiny loveckého zámečku u někdejší vsi Walddorf Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, jaro 01/2023, s. 11, foto Miroslav Trégler |
Nález pískovcové formy na bronzovou sekeru z Walddorfu Repro Unser Heimatkreis Bischofteinitz (1967), s. 45 |
Textová část: |