logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ROBERT T. ALTMANN

Dvě svatby na svátek sv. Valentina


Jahr, Monat und Tag:1855, 14. Februar
Ort:Fechterhof N. 6 / Kreikerhof N. 57
Brautleute: Johann Bayerl, ehel. Sohn des Johann Bayerl, Grundbesitzers aus Fechterhof N. 6 und dessen Ehegattin Katharina, geb. Baumann aus Lindlhof N. 8, beide Pilsener Kreises, Bezkshptmschaft Klattau, Gerichts Neuern.
Anna Maria Altmann, ehel. Tochter des Josef Altmann, Tischlermeisters aus Kreikerhof N. 57 und dessen Ehegattin Anna, geb. Bayerl aus Weberhof N. 2, beide Pilsener Kreises Bezkshptmschaft Klattau, Gerichts Neuern.


Jahr, Monat und Tag:1855, 14. Februar
Ort: Kreikerhof N. 57 /Kohlheim N. 25
Brautleute: Josef Altmann, ehel. Sohn des Josef Altmann, Tischlermeisters aus Kreikerhof N. 57 und dessen Ehegattin Anna, geb. Bayerl aus Weberhof N. 2, beide Pilsener Kreises Bezkshptmschaft Klattau, Gerichts Neuern.
Anna Zierhut, ehel. Tochter des † Franz Zierhut, Häuslers aus Kohlheim N. 25 und dessen Ehegattin Barbara, geb. Graßl aus Kohlheim, Pilsener Kreises Bezkshptmschaft Klattau, Gerichts Neuern.

Česky by se to dalo říci asi takto: dne 14. února roku 1855, tj. na svátek sv. Valentina se v kostele sv. Kateřiny v obci nazvané po téže světici Svatá Kateřina (Sankt Katharina) konaly dvě svatby: ženich Johann Bayerl, manželský syn majitele usedlosti z Fechterhofu čp. 6 a jeho choti Kathariny, roz. Baumannové z Lindlhofu čp. 8, obou (a i v případě všech následujících) z Plzeňského kraje, okresní hejtmanství Klatovy, úřední soud Nýrsko, si v té první bral za ženu Annu Marii Altmannovou, manželskou dceru Josefa Altmanna z Kreikerhofu čp. 57 a jeho choti Anny, roz. Bayerlové z Weberhofu čp. 2, v té druhé pak Josef Altmann, bratr nevěsty z prvé ze svateb (tedy i syn týchž rodičů jako ona), bral za ženu Annu Zierhutovou, dceru zesnulého už Franze Zierhuta, chalupníka z Uhliště (Kohlheim) čp. 25 a jeho choti Barbary, roz. Graßlové rovněž z Uhliště. Není asi třeba dodávat, že Fechterhof, Lindlhof, Kreikerhof a Weberhof jsou označení dvorů, resp. samot v okolí Svaté Kateřiny, dnes s těmi jmény zaniklých. Z anglicky psaného textu Andy (Andrew) Bayerla "The Life and Family Johann and Anna Maria Bayerl", opravdu poutavého čtení o vystěhovalcích ze Svaté Kateřiny v 19. století do USA, kde se Bayerlovi usadili v Birch Creek, stát Michigan, Altmannovi pokračovali do Blenkeru, stát Wisconsin. Tam se pak 30. listopadu roku 1933 narodil Johnu Altmannovi a jeho ženě Rose, roz. Flateauové syn Robert Altmann, jehož pradědečkem byl onen Josef Altmann, bratr Anny Marie, nevěsty z té prvé z obou svateb. Velká vlna vystěhovalectví ze Šumavy do Nového světa kolem roku 1880 zanesla jeho praprarodiče a prarodiče daleko od starého domova. Mladší sestra Josefa a Anny Marie Altmannových si 10. října 1855, tedy několik měsíců po svatbách svých sourozenců, vzala za muže Josefa Muencha z Červeného Dřeva (Rothenbaum) čp. 4. Jejich pátým dítětem byl Josef Muench mladší, který se 20. března 1863 oženil s Theresií, roz. Krausovou a už v americkém Milwaukee se jim 18. února 1889 narodil syn Aloysius Josef Muench, pozdější kardinál a prvý papežský nuncius v poválečném Německu (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže). To že se octli v Americe (dopluli sem ti "naši" 21. února roku 1883), ovšem neznamená, jak se ještě dovíme, že by vystěhovalce starý domov snad přestal přitahovat. Robert Altmann navštěvoval školu sv. Kiliana v rodném Blenkeru a pak seminář sv. Vavřince v Mount Calvary, rovněž stát Wisconsin. Pracoval zprvu jako pojišťovací agent v Hardware Mutuals Insurance Company ve Stevens Point, Wisconsin, absolvoval jako personální specialista službu v US Army a v roce 1959 se rozhodl pro studium bohosloví. Dne 19. listopadu 1962 byl v Římě. kde dokončil studia na tamní Pontifical North American College, vysvěcen na katolického kněze a převzal ve své diecézi La Crosse různé povinnosti, než byl konečně roku 1972 jmenován ředitelem katolického gymnázia Aquinas High School, které pak vedl až do roku 1990. Tam prý jednoho dne náhodou spatřil jednoho z učitelů, jak listuje v časopise s německým titulem "Glaube und Heimat" (má nyní podtitul "Monatsschrift der heimatvertriebenen Böhmerwäldler, Freunde des Böhmerwaldes und des Böhmerwaldmuseums Passau", tj. "měsíčník z domova vyhnaných Šumavanů, přátel Šumavy a Šumavského muzea v Pasově"). Vypůjčil si to číslo krajanského měsíčníku a našel tam i příspěvek o farnosti Svatá Kateřina, takže si napříště dával nová čísla od kolegy překládat, poněvadž sám už německy příliš neuměl. Snad právě proto nechávám při jeho jméně jako textovou ukázku výtah ze šumavské matriky, poněvadž prostřednictvím rodácké pověřenkyně pro farnost Svatá Kateřina paní Albine Schneiderové (roz. Multererové ze zaniklého Kriegerova mlýna /Kriegermühle/ u Svaté Kateřiny) a s podporou Maxe Utze, pověřeného správou "Nýrského muzea" (Neuerner Museum) v Neukirchen beim Heiligen Blut započal páter Rudolf s pokusy zjistit něco víc o svých šumavských předcích a podařilo se mu nakonec v plzeňském archivu dojít cíle. To právě každý zájemce může dnes třeba na archívních webových stránkách Porta Fontium vyčíst na jediné stránce oddací matriky označené pořadovým číslem 55. (snímek 51 digitalizované podoby svazku) jak text zápisu dvou svateb na den sv. Valentina, tak záznamu o svatbě prarodičů Aloysia Josefa Muencha. Od roku 1990 byl páter Altmann opakovaně hostem na domovských setkáních vyhnanců ze Svaté Kateřiny (tamní rodáci si říkají "Kathrinerer") v Rittsteigu, kde brzy navázal přátelská spojení a získal další informace ke svému rodopisnému bádání. To on dal svými materiály podklady nejen pro rodinnou kroniku už zmíněného Andyho Bayerla, který mu v jejím úvodu poděkoval slovy: "Thank you so much, Father Bob.", nýbrž mohl jimi doplnit i německy psanou historii svatokateřinské farnosti. Po studijním pobytu v Římě v roce 1990, kdy skončil své školní působení, byl farářem ve své americké diecézi a jejím archivářem. Od ledna 2004 žil ve svém wisconsinském rodišti a dále pracoval v diecézním archivu, který sám vybudoval. Zemřel po těžké nemoci 18. února roku 2014 a je pochován na hřbitově sv. Kiliana v rodném Blenkeru. Kilian, irský misionář, byl zavražděn na bavorské půdě, dvě jeho ramenní kosti získal však Otec vlasti Karel IV. jako relikvii pro chrám sv. Víta v Praze. Neboť Čechy jsou všude, viďte, otče Bobe?

- - - - -
* Blenker (USA) / Svatá Kateřřina, Chudenín / † La Crosse (USA) / † † Blenker (USA)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Druhý zleva při setkání s papežem Janem Pavlem II.
Nekrolog na stránkách krajanského měsíčníku
Hrob na hřbitově sv. Kiliana v Blenkeru

zobrazit všechny přílohy

TOPlist