RUDOLF CZERNIN
Pravda a lež
Zúčtování se socialismem
Socialismus, a to i ten "nejsvobodnější", znamená stálé nebezpečí pro existenci opravdu demokratického, právního a svobodného společenského uspořádání. Tendencí společnou všem projevům socialismu je totiž růst a soustředění moci státu, který se postupně stává jediným pánem, jediným vychovatelem nových generací, jediným dárcem štěstí nebo alespoň jeho příslibu každému jednotlivci ve svém dosahu.
Sudetendeutsche Zeitung 21.2.1992, s. 10
To je základní teze, kterou Rudolf hrabě Czernin rozpracovává a prokazuje ve své významné knize Pravda a lež. Syn posledního jindřichohradeckého Černína Eugena III. s titulem "pán domu hradeckého a chudenického", z rodu, který nechal doslova své srdce v šumavských Chudenicích, se narodil 18. února 1924 v Praze a zemřel na dolnorakouském zámku Schleinz v okrese Wiener Neustadt-Land dne 22. června roku 2004. Kniha, kterou vydal roku 1991 v západoberlínském nakladatelství Universitas Verlag s německým titulem Wahrheit und Lüge - Eine Abrechnung mit dem Sozialismus, vzbudila ohlas na německém knižním trhu a překlad její recenze ze Sudetendeutsche Zeitung jsem otiskl v Česko-bavorských výhledech už v č. 21 ročníku 1992. Krok za krokem autor vyvrací rádobyvědecké pozice marxistické nauky, pramáti všech sociálních demokracií i reálných socialismů. Přirozeně hraje právě komunismus v jeho úvahách zvláštní roli právě jako ona "čistá forma" či reálná podoba socialismu dovedeného do praxe. Přes razantní dějinný vývoj v celé překotnosti posledních let nebudou Czerninovy analýzy a vývody ještě dlouho překonány. Už Džilas sice tvrdil, že komunismus je vyhaslou silou, ale je namístě citovat i Revellova slova, že tato mrtvola by s sebou ráda strhla do hrobu i demokracii a demokraty. V kapitole, která by se snad měla veřejně přednášet na školách a univerzitách, jsou odhaleny nejen zločiny komunismu, ale i spoluvina západních mocností na nich i způsoby, jimiž má být zakryta. Je tu názorně popsána i metoda "vymývání mozků", s níž byla po roce 1945 vydávána historiografie vítězů málem za článek víry a každý pokus o nalezení pravdy vyhlašován málem za neonacismus. Ostatně právě socialistickým kořenům národního socialismu je v knize věnována zevrubná pozornost. Czernin se však nespokojuje kritikou a zúčtováním. V kratším druhém díle své práce načrtává jako protějšek všech hříček socialismu nový konzervatismus, obrácený k budoucnosti, opírající se o uznané mravní hodnoty a prokazující ochranu a úctu všemu věčnému dílu Stvořitelovu. Novější Czerninova kniha Das Ende der Tabus (Konec dějinných tabu) jde v odvážných tezích o relativitě německé viny tváří v tvář politice zemí Západu, tolik koketujících v právě uplynulém století s bolševismem, ještě mnohem dále.
- - - - -
* Praha / Jindřichův Hradec / Chudenice / † † † Schleinz (A
