WENZEL DANIEL
K protipovodňovým opatřením v povodí horní Vltavy
Pokud se jakkoli zabýváme povodím horní Vltavy až k Budějovicům (Budweis), musí nám být zcela jasné, že toto město následkem své polohy při ústí řeky Malše (Maltsch) do Vltavy, obklíčeno navíc od východu i Mlýnskou stokou Malše (v originále "Mühlcanal der Maltsch" - pozn. překl.), je stále vystaveno nebezpečí záplav a i při omezených jednotlivých jejich případech, často i momentálně nastalých třeba za živelného přívalového deště, je zvýšenou hladinou z východu ústících sem potoků Dobrovodského (Gutwasser Bach) a Rudolfovského (Rudolfstädter Bach) vydána částečné inundaci (tj. periodickému zaplavování - pozn. překl.). Přistupuje tu také ta okolnost, že náhony, zřizované pro potřebu četných zdejších mlýnů, tato nebezpečí ovšem ještě zvyšují. Právě zamezit jim musí být úkolem nějakého budoucího projektu.
Dnešní svou přednáškou mám v úmyslu vzbudit taková opatření a stavební akce, které by zabránily těmto stále častěji i během roku se opakujícím záplavám, které by od těch nenadálých pohrom dokázaly účinně odpomoci uskutečněním odborně zpracovaných detailních projektů.
Der südliche Böhmerwald - Das Flussgebiet der Ober-Moldau und der Maltsch :Studie über die Hochwasser-Gefahren und Anträge über die Abminderung derselben durch Schutzbauten (1892), s. 7
Téměř barokně znějící titul provází knižní vydání přenášky, konané v Budějovicích dne 18. června 1892 Ing. Wenzelem Danielem (o pět let později k ní zdejší Deutscher Böhmerwaldbund vydal i dobrozdání, které vypracoval "Oeconomierath", tj. "hospodářský rada" Gustav Abel poté, co ho poslanec zemského sněmu a zakladatel zmíněného DBB Josef Taschek pověřil úkolem procestovat znovu povodí Vltavy a Malše a ověřit Danielovy někdejší závěry). Ta kniha vzbuzuje obdiv už svým technickým provedením. Vyšla v Praze v komisi c.k. dvorního knihkupectví Gustava Neugebauera a je provázena několika mapovými přílohami opravdu obdivuhodné úrovně. Jedna z nich znázorňuje v Danielově kartografické projekci ("rychlotiskem" Carla Maasche v Plzni) pravěké šumavské jezero při pramenech Vltavy před průlomem jejího toku při hoře Luč pod dnešním Frymburkem (v originále zní název mapy "Karte des Böhmerwaldsee's der Urzeit an den Quellen der Moldau vor dem Durchbruch der Thalsperre am Kienberg unterhalb dem jetzigen Friedberg") a vyznačuje se jako všechen ostatní materiál dokonalou místopisnou znalostí končin, které dnes mnohde své německé označení ztratily a české nikdy nenabyly (pokud je ovšem neměly už ve středověku). Podobnost s Lipenským jezerem je ovšem "čistě náhodná". Vždyť Wenzel Daniel byl opravdu celý z jiného století než to, které ve své půli u nás vykvetlo z nakradených "znárodněných" majetků "stavbami socialismu". Narodil se 24. března 1824 v Ústí nad Labem (Aussig) a vyrostl do doby, jejímž symbolem bylo využití páry a železniční doprava. Jako civilní inženýr se podílel na stavbě slavné horské dráhy v rakouském Semmeringu, poté na budování husté železniční sítě starého mocnářství v Čechách. Zabýval se poté ve spise "Das Flussgebiet der Tepl" (1891, vyšlo rovněž v Praze u Gustava Neugebauera) protipovodňovým zabezpečením Karlových Varů (Karlsbad) v povodí říčky Teplé. Bylo to ohrožení, které dalo o sobě vědět katastrofálními záplavami v Čechách roku 1890, kdy Vltava strhla i střed pražského Karlova mostu a sáhla si tak na samo srdce země. Možná i na to Danielovo: zemřel 13. října 1895 jedenasedmdesátiletý ve slezském Javorníku, městě, které proslavili v hudbě Ditters z Dittersdorfu, v literatuře Eichendorff i Zedlitz, svou technickou prací i pro "jižní Šumavu" pak vlastně on, který tu nalezl svůj poslední azyl.
- - - - -
* Ústí nad Labem / České Budějovice / † † † Javorník
