ALOIS MARTIN DAVID

Zeměpisná šířka kláštera Vyšší Brod

Skutečnost, že v Čechách má jen málo míst astronomicky určenu svou zeměpisnou délku a šířku a že v důsledku tohoto nedostatku nelze udat zeměpisné body dostačující u Čech k poznání jejich pravé a jim vlastní velikosti, byla jinými, kdo to nahlédli, i mnou samým už několikráte kárána.
Milovníkům geografie tedy a ostatních s ní spřízněných vědeckých odvětví, avšak také těm, kdo mají v sobě vlastenecký cit vůči zemi svých otců, nemůže být nepříjemno doznat, že konečně nastal čas, kdy bude přání po astronomickém určení správných a dostatečných údajů k zeměpisu Čech učiněno zadost. Já sám nemohu nad tím skrýt svou radost a cením si štěstí moci užitím Hadleyova sextantu, který vlastním, nějak přispět k této stejně tak důležité jako prospěšné práci.
(...)
Aby má určení byla užitečná poznání velikosti Čech od jihu až k severu (v originále "von Mittag auszugehen bis gegen Mitternacht" - pozn. překl.), musil jsem na jihu vyhledat a zvolit jedno místo, ležící blízko hranici, svou pamětihodností a trváním hodné veřejné pozornosti a právě tím se vyznamenávající jako stanoviště pro zeměpis důležité. Poněvadž mne nadto u takového významného bodu, od něhož by se v budoucnu dalo vycházet při určení velikosti Čech od jihu k severu, a to s náležitou přesností, nemohlo uspokojit nějakých pár pozorování, nýbrž rozhodl jsem se jich provést větší množství a abych svého záměru dosáhl co nejsvědomitěji, myslil jsem i na to, najít ve zvoleném místě onu vhodnou příležitost, pro tato pozorování nezbytnou, totiž moci i za nevhodného počasí zde prodloužit svůj pobyt do té doby, dokud nedosáhnu dostatečného a pro můj záměr prospěšného počtu pozorovaných výšek Slunce.
Všechny tyto okolnosti a podmínky se sjednocují v klášteře Vyšší Brod (Hohenfurt), v přímé linii k jihu vzdáleném jen něco přes jednu německou míli (ta obnáší asi 5 a půl kilometru - pozn. překl.) od hranice s Horními Rakousy. Zvolil jsem tento klášter o to raději, že mi byl znám vážností, které se těší, svou dobrou pověstí a spolehlivými svědectvími, že se ujímá umění a věd, pokud jen to okolnosti dovolují. Jak pravdivá a podložená ta dobrá pověst je, seznal jsem hned, jakmile jsem seznámil v tomto vší chvály hodném klášteře se svým zámyslem pana doktora teologie Franze Xavera Falka, člena tohoto kláštera a někdejšího studijního prefekta generálního semináře.
Byla vyslovena nejen účastná ochota k co nejlepšímu přijetí mne i pana profesora církevních dějin na zdejší univerzitě Chrysostoma Pfrognera, v jehož společnosti jsem cestoval, nýbrž byly vykonány i všechny přípravy, které mohly být k dosažení mého záměru nápomocny.
Dorazili jsme do Vyššího Brodu dne 18. září 1793 dopoledne, byli jsme přijati s mnohou laskavou dobrotou a úctou, hned nám bylo poskytnuto pohodlné a vhodné ubytování, takže jsem mohl na místě sestavit své instrumenty a pozorovat polední výšku slunce, kterou jsem si chtěl za jasného poledne dát ujít tím méně, čím nedůvěřivější jsem byl vůči počasí.
Tato dvojnásobná polední výška horního okraje Slunce o hodnotě 86°36'30'', z níž musejí být odečteny 2 minuty pro kolimační chybu sextantu a 40 sekund pro odchylku umělého horizontu, dala mi pro ekvatoriální výšku kláštera Vyšší Brod číslo 41°21'56''.

Následují výpočty a pozorování další, jimiž nehodlá překlad originálu čtenáře unavovat už proto, že německý originál knihy s dlouhým titulem a věnováním

Geographische Breite
des
Stiftes Hohenfurt
aus der Absicht bestimmt,
um
die Breite der Gränzen Böhmens
mit Oberösterreich festzusetzen,
von
Alois David
Reg. Kanonikus des Stiftes Tepel, der Weltweisheit Doktor
an der Karlferdinandischen Universität, und Adjunkten
an der k. Sternwarts zu Prag.

-------------------------------------------------------

Prag
mit Schriften der k.k. Normalschul=Buchdruckerey, durch
Wenzel Piskaczek Faktor 1794.

Dem
Verehrer und Beförderer
der Wissenschaften
dem
hochwürdigsten Herrn Prälaten
Hermann Kurz
Abten
des Löbl. Cisterzienserstiftes Hohenfurt,
zum Denkmal
seiner Verehrung und Dankbarkeit
für die thätige Mitwirkung
gewidmet
von

dem Verfasser.

je na webové adrese Google Books ve svém celku dostupný a vyúsťuje v závěru stanovením zeměpisné šířky "nejzazší" hranice Čech (činí podle něho 41°21'56''), z něhož bude vycházet přesné určení jejich velikosti. To zvolené šumavské místo tedy je pouhým východiskem "zemsky vlasteneckého" záměru muže, jehož osobnost nás už proto musí nutně zaujmout. Narodil se podle latinsko-německého zápisu, učiněného v matrice farní obce Vidžín (Witschin) páterem Aloisem Wohnsidlerem, kterým byl novorozenec v kostele sv. Jakuba, chátrající dnes kulturní památce také pokřtěn, v tomto doslovném znění:

In Decembri.
Zeberhisch / 8 / Currentis Martino David rustico, ejusdemque legitimae uxori Catharinae, subditis canoniae Teplensis, circa horam septimam nocti nata mascula proles, nona ejusdem a me subscripto in ecclesia parochiali baptista, ac Joannes Martinus nominata. Levans Joannes Tirmer rustico. Teste Anna Margaretha Steidlin, Antonii Steidl rustici ex eodem pago legitima uxore.

P. Aloysius

a tedy jako Jan (to křestní jméno po kmotru, držícím jej při křtu na rukou /"levans"/, přestal pak používat) Martin David dne 8. prosince roku 1757 ve dnes zaniklé vsi Dřevohryzy (německy Zeberhisch či Zeberheisch, existuje už jen podle jména jako katastrální území a místní část města Toužimi) čp. 1 rolníku Martinu Davidovi a jeho ženě Katharině, poddaným tepelského kláštera. Tepelský opat Hermann Christoph hrabě Trautmannsdorf si prý (čerpám tu i nadále z textů vzácného příznivce Milana Hlinomaze) nadaného chlapce povšiml a ten byl ve 12 letech přijat do klášterního gymnázia. Po jeho absolvování roku 1776 studoval v Praze filosofii, matematiku a fyziku na filosofické fakultě, mj. u pátera Stanislava Vydry, postavy známé z Jiráskova F.L. Věka. Souběžně se věnoval i studiu bohosloví a roku 1780 vstoupil do řádu premonstrátů v Teplé a přijal řeholní jméno Alois (v různých pramenech se liší pořadí jmen Alois a Martin před jeho příjmením). Už v roce 1777 získal titul magistra filosofie, 1784 promoval z oboru matematiky a rok nato z teologie. Doktorátu teologie dosáhl v roce 1790. Od roku 1800 byl univerzitou ustanoven c.k. astronomem Království českého, pět let poté byl zvolen děkanem filosofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1833 musel ze zdravotních důvodů opustit Prahu a vrátil se do Teplé dožít. Skonal tu 22. února 1836 ve věku 79 let na "stařeckou slabost" a zaopatřen před skonem svátostmi umírajících byl tři dny po svém úmrtí pochován na klášterním oddělení hřbitova osady Klášter Teplá ("An Altersschwäche." a "Versehen mit den heil. Sakramenten, und beerdiget auf dem hiesigen pfarrlichen Gottesacker" stojí psáno v "Matricula mortuorum" tepelského klášterního obvodu). "Davidův již přemístěný, silně poškozený a téměř nečitelný náhrobní kámen je na těžce zdevastovaném hřbitově ještě k vidění a povědomost o místě jeho hrobu již přetrvává pouze u několika jednotlivců," píše Milan Hlinomaz ve Sborníku Muzea Karlovarského kraje z roku 2008. Buďme mezi těmi několika i my v plnosti vlasteneckého citu.

- - - - -
* Dřevohryzy, Toužim / Vyšší Brod / † † † Teplá