MARTIN DOBRIZHOFFER
O výslovnosti slova "kříž
Peruánci říkají kříži ve své řeči quichoa: cruspa; indiáni quaraná: curuzu, (...) zamuciové a všichni, kdo hovoří jejich jazykem, zejména yragoni, kaipotadové, karaoiové, tunachiové, yminiové: curuziré (...). Jsou však národy (v originále "Völker" - pozn. překl.), které mají pro kříž svůj vlastní výraz (ein eigenes Wort). Právě Abiponi jej jmenují: likiur'anala; Mokobiové: latizeur anr at; Tobaové: lotisdalgaňada; Mataquayové či Ychibachiové: lekukilús; Mbayové konečně: nikenága. Tetování znamením v podobě kříže na tváři bylo u paraguayských etnik velice oblíbeno. Nemělo nijaký náboženský význam.
1980-2005 : 25 Jahre Patenschaft der Stadt Ellwangen für die Heimatvertriebenen aus dem Kreis Kaplitz, s. 263
"Originálem", z něhož tu v češtině jen krátce citujeme, je vlastně německý překlad díla s dlouhým názvem "Historia de Abiponibus, Equestri Bellicosaque Paraquariae Natione, locupletata Copiosis Barbararum Gentium, Urbium, Fluminum, Ferarum, Amphibiorum, Insectorum, Serpentium praecipuorum, Piscium, Avium, Arborum, Plantarum aliarumque eiusdem Provinciae Pro prietatum Observationibus", vyšlý ovšem 1783 ve Vídni kupodivu rok před latinským originálem. Ten do němčiny převedl Antal Keil z Pešti (dnešní Budapešť), původním autorem je však jezuita Martin Dobrizhoffer rodem ze šumavského Frymburka (Friedberg). Spatřil tam světlo světa 5. září 1718 a téhož dne, jak bývalo kdysi obyčejem, také pokřtěn. Dr. Max Kratochwill zjistil s konečnou platností tento údaj už v šedesátých letech minulého století, přesto se dále udržují mylná označení místa narození i v pramenech jinak úctyhodných. Rodiči dítěte byli frymburský krejčí Martin Dobrizhoffer a jeho žena Marie, kmotry učitel Martin Ordtner se svou manželkou Apollonií. Mladý Martin vstoupil roku 1736 do řad Tovaryšstva Ježíšova a po noviciátu v dnes slovenském Trenčíně odešel do Vídně studovat filosofii a fyziku. Učil poté latinskou gramatiku na gymnáziu v Linci a po teologických studiích ve Štýrském Hradci (Graz), 20. září 1748 opustil Dobrizhoffer z přístavu v portugalském Lisabonu Evropu na lodi, mířící k jihoamerickým břehům. Strávil tam jako misionář dvacet let a od roku 1769 působil pak jako kazatel ve Vídni, kde 17. července 1791 také zemřel a byl zřejmě pochován na hřbitově Sankt-Marx (nazvaného tak podle evangelisty Marka), kde brzy nato měly spočinout i ostatky Mozartovy. Dokonce i jeden z "jezerních básníků" anglického romantismu Robert Southey (1774-1843), kterému byl mylně připisován překlad Dobrizhofferova latinského díla do angličtiny (1822, ve skutečnosti jej pořídila Sara Coleridgeová), zmiňuje se o šlechetném jezuitovi, jehož původ situuje do Štýrského Hradce, v 16. sloce své básně "The Tale of Paraguay" slovy:
"He was a man of rarest qualities,
Who to this barbarous region has confined
A spirit with the learned and the wise
Worthy to také its place, and from mankind
Receive their homage, to the immortal mind
Paid in its just inheritance of fame.
But he to humbler thoughts his heart inclined;
From Gratz amid the Styrian hills he came,
And Dobrizhoffer was the good man's name."
Není známo, zda Dobrizhoffer po svém návratu z Ameriky navštívil ještě někdy rodný Frymburk, kde žil jeho bratr Michael i sestry Sophia (provdaná "Pergerin", tj. Pergerová či "Pergerka") a Apollonia (provdaná "Koubalin", tj. Koubalová či "Koubalka"). O indiánských jazycích, které spolu s myšlením jejich uživatelů dokázal tak ovládnout a popsat, sám napsal: "Množství a rozmanitosti jazyků, jimiž se jen v Paraguayi hovoří, by nikdo neuvěřil a mohu doslova říci, že jsou nespočetné." Právě na textové ukázce se však odvažujeme demonstrovat, že výslovnost nějakého slova nemohl autor latinského spisu cítit jinak než ve své vlastní živé mateřštině, kterou byla v jeho případě němčina. Co je to živý jazyk, můžeme si ostatně uvědomit zplna právě na jazyce Abiponů, jejichž historii, mluvnici i slovník Dobrizhoffer zachytil. Když prý zemřel nějaký Abipon, jehož jméno neslo nějaký konkrétní pojmový význam, musel se pro onen pojem najít slovo jiné. Cestovatelé už po několika letech proto tomuto indiánskému jazyku nebyli schopni rozumět. Měli bychom si dát velmi záležet na tom, abychom rozuměli řeči lidí alespoň zdaleka tak, jako to uměl frymburský rodák, jezuita Martin Dobrizhoffer.
- - - - -
* Frymburk / † † † Vídeň (A)
