OSKAR DÖRING
O čarodějnicích, smrti a ďáblu
V Lamu jednou umřel muž hubený zrovna jak souška v plotě (v originále "ein recht zaundürrer Mann" - pozn. překl.). Pochovali ho do země v úzké truhle, a poněvadž nebyl zrovna chudý, sloužili za něj hodně zádušních mší. Kostelník vždycky vystavil před oltář máry s černě zahalenou rakví a před ně ještě v týž čas pokaždé bílou kostru smrtky s kosou v ruce.
Brzy po pohřbení toho hubeného muže se jednoho odpoledne sem do kostela, ve kterém zrovna nebylo živé duše, vkradl jeden selský synek a s ním i jeden řeznický tovaryš. Došli k marám a uviděli tam stát tu smrtku. "Gell, Tod, ist leichter für dich, wenn ein Fettwanst stirbt; so einen hast du gleich umgesäbelt. Aber an dem mageren Hungerleider hast du dir die Sense voller Scharten geschlagen!" (tj. "Cožpak, kmotřičko, to se ti snadno vede, když umře třeba nějakej břicháč, to se ti to vosekává. Na takovým hubeňouru hladovým sis ale na kose nadělala jen plno zubů!" - pozn. překl.) povídá selský synek té nehybné kostře. A ten řeznický tovaryš se přidá: "Geh her, ich wetze dir deine Sense wieder, dass du wieder eine Schneid kriegst!" (tj. "Pojď sem, nabrousím ti tu Tvou kosu znova, abys s ní dostala zase nějakej říz!" - pozn. překl.) A tak i udělal: vytáhl ocilku zpod haleny a nabrousil kosu, že byla jako břitva. Den nato leželi ti dva rouhači v postelích dočista mrtvi bez hnutí! (v originále "maustot im Bett" - pozn. překl.)
Schöner Bayerischer Wald, 2011, č. 202, s. 29
Titul té textové ukázky je vlastně neúplným opisem hlavního názvu tisku (dalo by se říci, že jde spíše o nenápadnou antikvární vzácnost) o 16 stranách, z něhož ukázka pochází. V úplnosti název zní "Von Hexen, Tod, Teufel und anderen schreckhaften Dingen" s podtitulem "Geschichten von Oskar Döring." Autor tisk vydal jako svou knižní prvotinu (není uvedena ani v jeho podrobné slovníkové bibliografii) vlastním nákladem roku 1927 v Lamu za časů svého tamního učitelského působení a ilustrátora našel v kolegovi jménem Alois Maier (1898-1982). I další Döringovy knihy čerpají z jeho pobytů v Bavorském lese (žil později i ve Straubingu), ať už jde o titul "In der Furche der Väter" (s podtitulem "Bilder vom Weg des deutschen Bauern"), tj. "V otcovské brázdě - obrazy o cestě německého sedláka" z roku 1937, sbírku pověstí "Die große Brücke - Das Sagenbuch der bayerischen Ostmark (v pozdějším vydání zněl podtitul "Das Sagenbuch des Gaues Bayreuth") z roku 1939 (znovu 1943), "Die goldene Kette. Sagen der Ostmark" (1940 a 1941), "Soldatenmärchen" (1942), po válce pak v knihách pro mládež "Spatzennest" (1954), "Das Hollerhaus" (1955), "Die Rutschbahn" (1955) či "Der Tausendsassa" (1961), přímo zásadně pak v románě "Der Räuber Heigl" s podtitulem "Ein Tatsachenroman aus dem bayerischen Wald" (1957, 1970, 3. přepracované vydání 2001). Oskar (někdy psáno i Oscar) Döring se narodil v bavorském městě Landsberg am Lech 55 km na západ od Mnichova (na landsberském hradě byl od února do prosince 1924 po neúspěšném mnichovském puči z listopadu 1923 uvězněn Adolf Hitler a napsal tu svou zlopověstnou knihu "Mein Kampf") dne 31. března roku 1898 a zemřel roku 1975 v městě Fürstenfeldbruck 25 km západně od Mnichova. Ta dobře naostřená šumavská kosa z Lamu pod horou Ostrý (Osser) nikoho z nás lidí nemine.
- - - - -
* Landsberg am Lech (BY) / Lam (BY) / † † † Fürstenfeldbruck (BY)
