OSKAR GÜNTHER

Traumland

Eine Brücke spann ich über die Welt,
Auf der meine Sehnsucht Schildwach hält.
Es ist ein seltsam gefügter Bau.
Aus Erdenschwere und Himmelsblau.
Sie spannt ihre weiten, geschwungenen Bogen
Hoch über der Menschheit rollenden Wogen
Und schwingt sich hinaus ins funkelnde Licht
So weit..., ich sehe ihr Ende nicht.
Ich ahne es nur. In seligen Stunden
Hab ich über sie Weg gefunden;
Doch kehr ' ich zurück, dann war wie ein Traum
Zerfließt, wie flüchtiger Wellenschaum,
Verhallt und verweht, zerflattert im Wind, -
O selig, die jenseits der Brücke sind!

Země snů

Jediným mostem tak svět překlenout,
touze ho svěřit bdělou ozvěnou.
Pevný a temný jako zemská tíž
i lehký jako modrá nebeříš
daleký oblouk klene stavba vznosná -
nad trýzeň světa vysoko až do sna
nese se vzhůru světlem od lidí
tak daleko... že konce nevidím.
Snad tuším jen v hodině požehnané,
že most se přece i mně cestou stane:
zatím jen čekat je mi osudem
a most se rozplývá - byl pouhým přeludem?
Rozvátým, roztříštěným kdesi ve vichrech...
Šťastni, kdo spatřili kdy protilehlý břeh!

Waldheimat, 1932, č. 3, s. 43

Narodil se 18. října 1894 v Prachaticích jako syn hudebního skladatele Leopolda Antona Günthera, který vyučoval zpěvu na tamním německém gymnáziu. Po studiích v rodném městě odešel Oskar Günther na univerzity do Prahy a do Vídně a působil od roku 1922 jako středoškolský profesor v Salcburku.. Už tehdy vstoupil na literární scénu svými básněmi a dramatickými díly, která byla uváděna rakouskými i německými scénami: připomeňme jen tituly Opfer (Oběť) a Spartakus. I dvě jeho pohádkové hry dosáhly značného ohlasu. Jednou z nich byl cituplný příběh vánoční, druhá hra pod názvem Blumenkönigin (vydal ji i vimperský Steinbrener se Storchovými ilustracemi) byla uvedena v salcburském Festspielhausu s doprovodem otcovy hudby prý s nadobyčejným úspěchem. Byl ceněn i jako autor novel coby ryzí lyrik se projevující ostatně také v nich. Oskar Günther zemřel v Salcburku 5. června 1931.

- - - - -
* Prachatice / † † † Salzburg (A)