CURTH HURRLE
Divácká anketa
1. Co se vám v repertoáru divadla nejvíce líbilo?
2. Dáváte přednost operetě nebo činohře a proč?
3. Jaká díla byste v našem divadle rádi viděli?
4. Jaká zvláštní přání vzhledem k městskému divadlu máte?
B. Hertlová, Dějiny divadla v Mostě od roku 1911 (2016)
Curth Hurrle se narodil 12. července roku 1903 v Baden-Badenu. V roce 1935, kdy nastoupil do vedení německé divadelní sezóny v Českých Budějovicích, byl od roku 1934 ředitelem německého divadla v Mostě (Brüx), které už dost dlouho ve viditelné podobě stejně jako celé tehdejší město neexistuje. Ty otázky divácké ankety byly psány a vytištěny pro Most, ale jistě platily i jeho působišti v jižních Čechách. V dubnu píše divadelní recenzent "Budweiser Zeitung" ve svém posudku jazykově německé inscenace Nedbalovy operety "Polská krev", o které předesílá, že jde o "klenot pravé operety" doslova (v originále ovšem německy): "Inscenace přesvědčivě hovoří o jemnocitu a energii ředitele Hurrleho, který k nám přivedl tak prvotřídní ansámbl". Henleinova Sudetoněmecká strana ovšem už tehdy útočila na podíl židovských herců v německých divadelních souborech (na zasedání SdP v Drážďanech roku 1936 bylo konstatováno, že 10 ze 14 je v "sudetoněmeckých" územích na půdě republiky vedeno Židy), ten Hurrleův v tomto případě přes "árijskost" jeho samého nevyjímaje. Ostatně i platící obecenstvo rozhodovalo o jejich udržení a drahá místa jsou až do roku 1938 podle ředitelova vyjádření stále ještě zakupována Židy. V Českých Budějovicích uvedl ze "židovského" (ohledně původu či partnerských vazeb autorských osobností) repertoáru třeba veselohru "Die schönste Ehe" Ladislase Fodora, operety "Donauliebchen" Edmunda Eyslera, "Der Filmstar" Fritze (Bedřicha) Seemanna, "Meine Schwester und ich" Ralpha Benatzkyho (měl ženu Židovku), "Hoheit tanzt Walzer" Leo Aschera, "Dorine und der Zufall" Jeana Gilberta (vl.jm. Max Winterfeld), "Zwei lachende Augen" Oscara Strause (vl.jm. Oscar Nathan Strauss), "Liselott" Eduarda Künnekeho (přese své "nichtarische Versippung" směl na Goebbelsův zákrok být i za nacizmu dále činný). Od roku 1936 působil už Hurrle v Teplicích-Šanově (Teplitz-Schönau) jako intendant až do roku 1940, vedle toho převzal dočasně i divadlo v Karlových Varech (Karlsbad). To už asi s jemnocitem nemělo nic společného. Svou kariéru začal v roce 1927 jako herec ve Würzburgu, po dvou sezónách bez angažmá byl přijat do divadla v durynském Rudolstadtu, než v létě 1932 zakotvil v bavorském Mnichově. Je třeba říci, že za svého už zmíněného působení v Československu angažoval do svého souboru herce a zpěváky, kteří museli z rasových či politických důvodů opustit Německo. V září roku 1938 založil však (a spolu s ním i Nikolaus Stingl z Chebu /Eger/ a Alfred Huttig z Ústí nad Labem /Aussig/) v intencích také už zmíněné SdP tzv. Sudetendeutsche Theaterkammer. Proslulé teplické divadlo, které kdysi za Hurrleho působení v první republice mělo prý v ansámblu z 26 angažovaných 13 Židů, opouštěl Hurrle po roce 1939 už zcela zglajchšaltované a převzal v letech 1940-1943 divadelní scénu ve slezské, dnes polské Nyse (tehdy ovšem Neisse), v sezóně 1943-1944 pak divadlo v Gleiwitz (dnes Gliwice) 50 kilometrů od Osvětimi (Auschwitz), odkud sem mohl zajíždět nacistický personál vyhlazovacího lágru. Přesto Hurrlemu po válce pomohlo právě svědectví jeho někdejších židovských přátel, aby mohl v letech 1947-1952 vést jako ředitel mnichovské divadlo Theater am Gärtnerplatz a stanout v čele Bühnenverein, což byl poválečný syndikát německých herců. Působil pak v rozhlase ve Stuttgartu, vedl od roku 1957 nové divadlo v bavorském Eichstättu a poté, co svou divadelní kariéru v roce 1970 ukončil, zemřel 30. listopadu 1987 v nedožitých 85 letech někde v Bavorsku ("en Bavière", jak se píše na francouzsky kupodivu psaných webových stránkách Le théâtre de Teplitz). O jeho českobudějovickém působení nepadne nikde ani slova.
- - - - -
* Baden-Baden (BW) / České Budějovice
