WENZEL KETZER
Z hyršovské farní kroniky
1891
V tomto roce, a to 27. srpna, byly akademickým malířem a pozlacovačem p. C. Stöcklem z Klatov (v originále "aus Klattau" - pozn. překl.) pozlaceny a renovovány tři oltáře, kazatelna, křtitelnice, křížová cesta a všechny obrazy. Obraz sv. Jana Nepomuckého, sv. archanděla Michaela, sv. Ondřeje a dvě zastavení křížové cesty byly jen nově udělány (v originále "wurden nur gemacht" - pozn. překl.) za 311 zlatých rakouské měny. Peníze byly pořízeny sbírkou (v originále "das Geld wurde gesammelt" - pozn. překl.). Klara Seidlová, výměnkářka z Fiedrichsthalu (dnes na mapách pod českým místním jménem Chalupy - pozn. překl.) čp. 29 darovala k tomu účelu 100 zlatých rakouské měny. Tabernákl (skříňka na oltáři - pozn. překl.) byl zlatě vyložen atlasem a vyzlacen (v originále "wurde ausgeschlagen mit Atlas goldgestückt" - pozn. překl.). Práci vykonaly ctihodné sestry v Horažďovicích (v originále "in Horaždowitz" - pozn. překl.) za 43 zlatých rakouské měny. Peníze byly pořízeny sbírkou.
Kronika farnosti Hyršov 1837-1937
V hyršovské farní kronice lze najít i dvě podobenky pisatele německého originálu předchozích řádků, jednu z nich pořízenou už v dalším působišti Ketzerově v Terčí Vsi (německy Theresiendorf, dnes Pohorská Ves). V kronice se uvádí, že byl pro nemoc dán na žádost celé obce ("musste auf Ansuchen des Ganze Gemeinde vonhier weg") pryč odtud 1. dubna 1894 na penzi (od 11. července 1892 byl i biskupským notářem), o čemž se ovšem nekrolog v Ordinariátním listě diecéze nijak nezmiňuje a působení v Terčí Vsi datuje 1. lednem 1896, dokdy i farní kronika v posloupnosti hyršovských duchovních ve svém závěru dovádí i jeho zdejší působení. V Terčí Vsi byl podle zprávy o jeho tamním úmrtí v rozporu s Hyršovem oblíben "nade vší míru" ("über alle Maßen"). Narodil se v Řetenici (Jettenitz), jak uvádí Ordinariátní list českobudějovické diecéze (častěji se uvádí "v Řetenicích" blízko Kašperských Hor (Bergreichenstein) 31. ledna roku 1837, vsi spadající ovšem ještě k farnosti Nicov (Nitzau). V tamní křestní matrice nacházíme ovšem věrohodnějšší údaje o Ketzerově narození v záznamu, který pořídil lokalista August Zettl. Podle něj se chlapec narodil v Řetenicích čp. 1 dne 29. ledna a Zettlem byl v nicovském kostele sv. Martina pokřtěn dva dny nato. Novorozencův otec Laurenz Ketzer (příjmení nemusí být do češtiny přetlumočeno jen výrazem "kacíř", nýbrž i významy "kocour" a "kačer") byl ve Wenzelově rodné vsi na tamním čp. 1, kde předtím hospodařili Laurenzovi rodiče Mathias Ketzer a Anna Maria, roz. Franzová z Červené (Rothsaifen) čp. 1, rolníkem i rychtářem, chlapcova matka Theresia byla pak dcerou chalupníka (i v matrice označen jako "Chalupner") ve Ždánově (Zosum) čp. 8 na tehdy žichovickém panství (Schichowitzer Herrschaft) Wenzla Watzlawika a Rosiny, roz. Harantové ze Žlíbku (Rindlau). Na kněze byl rychtářův syn vysvěcen v Českých Budějovicích 2. srpna 1863 a byl ustanoven 14. října téhož roku kooperátorem v Albrechticích (Albrechtsried, česky dříve Albrechtec), kde byl od 14. března 1868 administrátorem a od 3. srpna 1869 farářem. Od 22. listopadu 1880 byl ustanoven farářem v Hyršově s jeho výrazným kostelem Dobrého pastýře a také klášter Chudých školských sester de Notre Dame (viz o něm blíže webové stránky Kostely a kaple v západních Čechách) které ovšem v době Ketzerova působení měly už dlouho sídlo v Horažďovicích. V Terčí Vsi byl farářem téměř 10 let a zemřel tu na srdeční mrtvici v 68 letech věku 17. října roku 1905. Jako přítel a rádce zdejších lidí, jak ho označuje nekrolog listu "Budweiser Zeitung" se, veden jistě vzorem Dobrého pastýře, stal součástí šumavské paměti.
- - - - -
* Řetenice / Nicov / České Budějovice / Albrechtice / Hyršov / † † † Pohorská Ves
