GABY KIEWEGOVÁ
Zemřel můj otec Anton Kieweg z Hrabic
Třetí předsedkyně sdružení Böhmerwaldheimatkreis Prachatitz Gabriele Kiewegová truchlí za svým otcem Antonem Kiewegem (usedlostem jménem "Hirter Anton"), který se narodil dne 8. října roku 1928 v Hrabicích (Rabitz) jako desáté ze dvanácti ratolestí početné rodiny. Jeho rodiči byli Johann Kieweg (*16. prosince 1886 v Hrabicích - pozn. překl.) a Marie, roz. Petrová (*31. května 1893 v Sudslavicích /Cuclavicích/, na archu sčítání lidu z roku 1900 se ovšem udává datum *5. června 1891! - pozn. překl.). Maminku ztratil Anton už v roce 1944 a zesnulá byla ještě pochována "doma" ve Vimperku (v originále "in Winterberg" - pozn. překl.). Roku 1946 musela rodina Kiewegova milovanou Šumavu (v originále "die geliebte Heimat" - pozn. překl.) opustit. Johann Kieweg byl se šesti svými dětmi v dobytčím vagoně jednoho z transportů tzv. "odsunu" dopraven do dolnobavorské obce Bayerbach (v zemském okrese Rottal-Inn - pozn. překl.), kde rodina bez matky nalezla druhý domov. Antonu Kiewegovi bylo tehdy 17 let a pomáhal u sedláka při žních, později se vyučil zedničině. Ve městě Rottal am Inn poznal svou budoucí ženu Friedu Reischlovou z dolnobavorské obce Breitenberg (v zemském okrese Pasov /Passau/ - pozn. překl.). Z jejich šťastného manželství vzešlo sedm dětí (jedním z nich byla v roce 1969 narozená dcera Gaby - pozn. překl.). Manželé Anton a Frieda Kiewegovi si zakoupili malý selský dvorec, který po dlouhá léta společně obhospodařovali. Frieda zemřela náhle roku 1992. Jako vdovec a penzista žil Anton Kieweg u své nejmladší dcery Gabriele, která o něho v posledních letech pečovala. Do svých 90 let byl duševně i tělesně obdivuhodně svěží (v originále "sehr fit" - pozn. překl.). Často cestovával do Hrabic za připomínkou starého domova a účastnil se v Pasově setkání šumavských krajanů, kde si užíval vzájemné pospolitosti. Navštěvoval také vimperský matčin hrob, o který pečoval. V roce 2019 byl naposledy účastníkem domovského setkání v rodných Hrabicích, které miloval a choval v srdci jako vzácnost, na níž se nedá nikdy zapomenout. Měl v sobě radost ze života a mezi známými byl pro svou povahu velice oblíben. Po celá léta byl také členem místní skupiny sdružení Deutscher Böhmerwaldbund ve Schmidhamu. V lednu roku 2022 těžce onemocněl a zemřel po jedné operaci ve věku 93 let. Svou rodinu velice miloval - postrádá ho 7 jeho dětí s rodinami - 6 zeťů a snach (v originále "6 Schwiegerinder - pozn. překl.), 16 vnuků a 13 pravnuků.
Der Böhmerwald Heimatbrief, 2022, č. 3, s. 6
Úvodní slova originálu předchozí textové ukázky hovoří o zpravodajce hrabické rubriky krajanského časopisu, která prezentuje své texty důvěrnější podobou svého křestního jména, tj. Gaby namísto Gabriele. Jeden z článků o ní a jejích rodopisných poznatcích v deníku Passauer Neue Presse z roku 2021 ji představuje jako dvaapadesátnici a jiný server pro vyhledávání někdejších spolužáků, v Německu velmi populární, prozrazuje, že absolvovala nejprve v letech 1976-1984 obecnou školu v dolnobavorském městě Griesbach im Rottal, následně pak v letech 1978-1986 "Hauptschule", tj. "měšťanku" v dolnobavorském městě Pocking (obě zmíněná města se nacházejí v zemském okrese Pasov (Passau). Vydáme-li se s ní po stopách předků, nacházíme hned na nejbližším digitálně přístupném archu sčítání lidu z roku 1921 pro stavení čp. 23 v Hrabicích jako národnostně českou podle mateřského jazyka označenou rodinu vdovy Josefy Kivegové (příjmením Kiveg jsou označeni všichni členové rodiny) s pěti syny, z nichž jeden, totiž v textové ukázce zmíněný Johann, je tu i se svou ženou Marií, se kterou se oženil v Bohumilicích 23. ledna 1912. Obě ty ženy v rodině byly původem opravdu Češky. Vdova Josefa (je jako ovdovělá, i když německy psaná Josefa Kieweg, uvedena už na archu sčítání lidu z roku 1910) je sice na německém záznamu vimperské oddací matriky o svatbě tesaře Josefa Kiewega (*1. března 1850 v Hrabicích čp. 19, tesařem byl ve stavební firmě Franze Ticka, otce jednoho z autorů, samostatně zastoupených na stránkách Kohoutího kříže), konané ve Vimperku 22. února 1881, uvedena rovněž (*28. ledna 1855 v Račově čp. 14, farnost Zdíkovec) bez národnostního rozlišení, ale skutečnost, že byla dcerou chalupníka Antona Horáka (i v matrice psáno příjmení s čárkou) z Modlenic čp. 8 a Marie, roz. Kanicové z Račova čp. 14, hovoří sama za sebe. Marie Petrová ze Sudslavic, farnost Bohumilice, pocházela rovněž z českého "okolí" Vimperka. Tak to tady prostě "chodilo", než obě války všechno změnily.
- - - - -
* Griesbach im Rottal (BY) / Hrabice
