LAZAR KRAUS

Všem svým příbuzným, přátelům a známým...

Všem svým příbuzným, přátelům a známým podávám zprávu, že moje vroucně milovaná žena, naše sestra, švagrová a teta, paní

Sophie Krausová, roz. Fischlová,

skonala po dlouhé těžké nemoci dne 19. tm. ve věku 73 let. Ke zpopelnění drahé zesnulé dojde 23. dubna.

Praha, 22. dubna 1929.

Stavitel Lazar Kraus,

choť,
   jménem všeho příbuzenstva

Od kondolenčních návštěv
se prosí upustit.

Geni.com

Snad by to v originále ovšem německy psané parte nemělo takovou sílu, kdyby po něm už 8. května nenásledovalo parte čerstvého vdovce Lazara Krause, o deset let staršího než zesnulá, kterou svým úmrtím následoval ani ne po třech nedělích 7. května v Praze. Jeho rovněž německy psané parte podepsala nevlastní Lazarova sestra Marie Kafková, roz. Krausová, manželka Israela Kafky, upoutává nás místo zpopelnění Lazara Krause, jímž jsou tu označeny České Budějovice (Budweis). K jižním Čechám, resp. k Šumavě neváže však toliko metropole kraje, jak uvidíme. Narodil se 26. dubna roku 1846 v Habrech (Habern), dnes okr. Havlíčkův Brod, jako syn Fanni (Franzisky) Brodové (1819-1899), provd. (zřejmě později, než porodila 3 syny: Eduarda, Jakoba a Lazara) Krausové (proto je Marie jejich nevlastní sestrou). Podle pražské policejní přihlášky se 25. února 1877 oženil ve vídeňské městské čtvrti Leopoldstadt se Sofií, roz. Fischlovou (*28. října 1855 v Zálší, dnes místní části obce Sepekov na Táborsku), dcerou Bernharda (Bernada) Fischla (1813-1902) (který byl synem Leopolda /Lebla/ Fischla /†1867/ a Anny, roz. Dubské /†1856 v Myslkovicích u Soběslavi/) a jeho ženy Anny (1826-1891, skonala a byla pochována v Českých Budějovicích), dcery Markuse (Mendla) Fischla (†1850) a Kathariny, roz. Kanturek (Kantorek) (†1845 v Myslkovicích). Židovské rody jsou místy narození a úmrtí omezeny na místa, kde bylo "Izraelitúm" povoleno se usazovat. Lazar Kraus se stal stavitelem (licenci získal roku 1876) a poněvadž byl spřízněn se zámožnou rodinou Spiro (jmenovkyně jeho ženy a sestra Anny Fischlové byla matkou Ludwiga Spiro, tedy ženou Ignaze Spiro, zakladatele proslulé papírenské dynastie (i samostatně zastoupeného na webových stránkách Kohoutího kříže), Ludwigovou ženou byla pak Antonie /Toni/, roz. Fischlová /*1859 v Zálší, †1937 v Českém Krumlově/), postavil jim v Českém Krumlově honosnou vilu na Plešivci (má tam čp. 268 a sídlil v ní do roku 1990 ONV, poté Okresní úřad a od roku 2005 Okresní správa sociálního zabezpečení, což ovšem opakovanou přestavbou původní podobu budovy nevratně porušilo). Vila měla téměř palácový charakter, její fasáda byla zdobena výraznou bosáží, nad hlavním vstupem se nacházely balkonky s francouzskými okny, v zadní části objektu pak velké balkonové lodžie. Vše korunovaly sochy umístěné na vrcholu balustrádové atiky. Není vyloučeno, že se kromě krumlovské vily podílel i na stavbě obřadní síně na krumlovském židovském hřbitově. Poté pracoval Lazar Kraus v Praze v rámci firmy Kraus & Lupíšek. Na sklonku života žil v Českém Krumlově u místního stavitele Spáry. Pohřeb zajišťoval Lazarův synovec Viktor Kafka (*18. března 1880 v Praze jako syn zmíněného už Israela Kafky a rovněž už zmíněné Marie Kafkové, roz. Krausové, † někdy v roce 1942 v Polsku /Lublin?/ jako oběť nacistického holocaustu spolu se svou ženou Pavlou /Paulou/, roz. Blumkovou /Blumka/ /*1. května 1902 v Tučapech u Soběslavi/ /její otec Josef Blumka se narodil 14. prosince 1857 v Českých Budějovicích a 27. srpna 1895 se v Tučapech oženil s Annou, roz. Reichaltovou, která někdy v roce 1943 zahynula v Osvětimi, datum a místo úmrtí Josefa Blumky zůstává neznámé/), architekt českokrumlovské synagogy. Po kremaci Lazara Krause byl jeho popel uložen na židovském hřbitově v Českých Budějovicích. Obrovitá budova na českokrumlovském Plešivci ho připomíná sice velmi výrazně, ale i židovský popel dokáže vydat historické svědectví.

- - - - -
* Habry / Český Krumlov / † Praha / † † České Budějovice