ADALBERT VON MÜLLER
|
Der Arber Herrschend über 's Gewölk heb' ich die riesige Glieder, Drum auch bin ich mit Recht König des Waldes genannt. Ueber Bayerns Gebirg' und Böheims Ebenen schau ich Nordwärts das Fichtelgebirg, südwärts die karnische Alp. |
Hora Javor Jak vládce nad mračna zvedám obrovské údy, proto právem jsem též i králem Šumavy zván. Dál přes pohoří Bavor a české roviny zřím k severu ku Smrčinám, ku Karnským Alpám na jih. |
|
See Traue nicht meinem Gestad, es täuscht das wankende Schwimmgras; Jegleichem gram, was lebt, streuts die heimtückische Nix Oft vernehm' ich bey wetternder Nacht durch 's Heulen der Windsbraut Hülferufenden Laut - irrender Thiere Gebrüll. |
Jezero Mým břehům nedůvěřuj, klamou plovoucí trávy; stelou je živým jak ty, pro žal rusalky zrádné. Často za bouřlivé noci slýchám nevěstu větrů, jak o pomoc volá -- vyje to bloudící zvěř. |
|
Hirt Beil, und Pfanne und Stab - sieh da! mein sämmtlicher Hausrath; Geißmilch und schimmelndes Brod ist 's, was die Küche mir beut. Und doch bin so froh, doch lass ich nimmer die Hütte, Wo vor jeder Gefahr treu mich die Heerde beschirmt. |
Pastevec Sekera, rendlík a hůl -- hleď! vše, čeho mi třeba; Kozí mléko, plesnivý chléb, to k jídlu mně stačí. A přece jsem na světě rád, jen neopustím chýše, která i stádo mé před každou zkázou chrání. |
|
Die Rusel Hierher, ihr Wandrer des Nords! die ihr auf Hügeln von Flussland Steht, und herniederschaut über das reizlose Feld, Dann, gewahrt ihr entfernt eines einsam grünenden Wäldchens, Laut schreit: Wunder, wie schön! -- hierher wallfahrtet und schweigt |
Pohoří Rusel Sem. poutníci severu! kteří tu v krajině říční na kopcích stojíte, do polí hledíte níž. Potom, když spatříte v dáli lesíček osamělý, zvolejte hlasně: Zázrak! -- sem pouť konejte mlčky. |
Jen na vysvětlenou: "Böhmerwald", tj. "Český les"(také "Nordwald", severní les od jihu viděný) podle starých německých pramenů sahal opravdu až k pohoří Rusel (sám vrchol jménem Rusel /856 m/ mezi Deggendorfem a Regenem je i dnes doporučován pro nádherný výhled na Bavorský les) a je dobré uvést ho tedy jako textovou ukázku z díla dolnobavorského šlechtice, s Bernhardem Grueberem (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) spoluautora zásadní práce "Der bayrische Wald" (1846), kterou bavorský král Max II. (Maximilian II. Joseph von Bayern /1811-1864/, panovníkem 1848 až do své smrti) vyznamenal zlatou medailí. Verše "antického rozměru" (v češtině jim říkáme "časoměrné"), uvedené tu v německém originále a mém českém přetlumočení, vyšly už roku 1829 pod titulem "Vignetten aus dem bayrischen Walde" v prvém vůbec ročníku periodika "Gemeinnütziges Unterhaltungs-Blatt Passavia" jako možná i prvé literární zpracování tohoto krajinného tématu. Ten, kdo je psal, se narodil dne 12. ledna roku 1802 na zámku ve Furth im Wald a dostal při křtu jméno Adalbert Franz Xaver Ernst Johann Nepomuk von Müller. Jako syn kurfiřtského zemského sudího Johanna Nepomuka von Müllera vyrůstal v Pasově (Passau), kam rodiče přesídlili po zrušení zemského soudu v roce 1803. Navštěvoval tam gymnázium a studoval pak v Landshutu a v Mnichově práva. V době, kdy se následně věnoval správě rodinného majetku, publikoval ony čtyři "viněty", pro německou literaturu s tématem Bavorského lesa a Šumavy mající doslova zakladatelský význam. Od roku 1830 žil v Řezně (Regensburg), prodal značnou část nemovitostí a zřekl se šlechtického titulu. Teď už jen "Müller" proputoval Bavorský les, sbíral nápisy na umrlčích prknech, pověsti i lidové zvykosloví. Psal povídky a krajinné popisy. Po mnoho let byl šéfredaktorem listu Regensburger Zeitung a spolupracoval i s proslulým mnichovským týdeníkem Fliegende Blätter (vycházel v letech 1845-1944). Také pro lipský týdeník Illustrierte Zeitung (vycházel v Lipsku od roku 1843 jako zprvu licenční vydání Illustrated London News a první ilustrovaný časopis v Německu vůbec rovněž až do roku 1944). V roce 1856 ztratil ručením za blízké příbuzné velké části majetku. Stal se redaktorem listu Regensburger Morgenblatt a získal místo jako knihovník u sv. Jimrama (Sankt Emmeram) při řezenském klášteře v majetku rodu Thurn Taxis. Z Müllerových spisů lze zmínit vícekrát vydaný titul Donaustauf und Walhalla (1838), sbírku povídek, pohádek a pověstí Die Biene (tj. "Včela", 1839), dvojsvazkové dílo o řece Dunaji Die Donau vom Ursprung bis zu den Mündungen (1839-1841) a jeho pokračování Die Donau von der Einmündung des Ludwigskanal bis Wien (1856), dějiny Brodu nad Lesy pod názvem. Geschichte von Furth im Wald (1842), kalendář světců a mučedníků Allgemeines Martyrologium oder vollständiger Heiligenkalender der katholischen Kitche, enthaltend die kurzen Lebensskizzen aller in den Haupttheil des Römischen Martyrologiums aufgenommenen Heiligen und Seligen (1860) a posléze soubor jeho beletristických článků Ernst und Scherz (tj. "Vážně i žertem", 1869). Zemřel ve všeobecné vážnosti pro svůj "neposkvrněný a znamenitý charakter", jak se píše v životopisném lexiíkonu Allgemeine deutsche Biographie svazek 22 (1885), dne 13. října 1885 v Řezně.
- - - - -
* Furth im Wald (BY) / hora Javor / Řezno (BY)
