WALTER PACHNER
Domovská jizba v Aigenu
Na začátku roku (rozuměj roku 1994 - pozn. překl.) jsem od starosty městyse Aigen im Mühlviertel Hanse Veita (v originále "vom Bgm. Hans Veit aus Aigen i.M." - pozn. překl.) dostal zprávu o tom, že my Dolnovltavičtí (v originále "wir Untermoldauer" - pozn. překl.) máme pro svou domovskou jizbu (v originále "für unsere Heimatstube" - pozn. překl.) k dispozici prostory v budově radnice po její dokončené přestavbě (v originále "Räume im Rathaus /nach erfolgten Ausbau/" - pozn. překl.). Rovněž v aigenském kulturním domě můžeme kdykoli vystavovat.
Jak to vypadá, bude domovská jizba otevřena a vysvěcena při našem srazu od 22. do 24. července. Její zřízení si vyžádá množství práce a peněz. Jeden každý z nás je povolán, aby pomohl (v originále "ist aufgerufen mitzuhelfen!" - pozn. překl.)!
(...)
Chtěl bych všem, kdo jsou na tuto naši výzvu, kterou by neměl nikdo zůstat nedotčen, ochotni reagovat svou podporou, vyslovit upřímné "Vergelt 's Gott!" (tj. "Zaplať Bůh!" - pozn. překl.)
Glaube und Heimat, 1994, č. 3, s. 73
P.S. Vynechána jsou jen telefonní čísla a data Pachnerova jako vyzyvatele k finanční spoluúčasti na zřízení domovské jizby.
Rodácké setkání 1994
Ve dnech 23. a 24. července 1994 proběhlo v naší patronátní obci Aigen im Mühlviertel za velké účasti naše farní setkání (v originále "unser Pfarrtreffen" - pozn. překl.).
V sobotu v deset hodin započal náš sraz slavnostní bohoslužbou, kterou sloužil farář Johannes v zastoupení našeho kmotra Adalberta Hauduma (tč. v léčení). - Kolem půl dvanácté odjela delegace do Grünwaldu, aby tam položila věnec k pamětnímu kameni farní obce a náš mluvčí s patronátním starostou Hansem Veitem vzpomněli našeho ztraceného domova a našich mrtvých. Písní o Vltavě (v originále "mit dem 'Wuldalied'", viz text Antona Wallnera na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) tyto minuty rodácké upomínky (v originále "diese Gedenkminuten" - pozn. překl.) skončily.
Odpoledne se krajané sešli v hotelu Bärnsteinhof, kde byli pozdraveni mluvčím a starostou Veitem. Radost z mnoha shledání, veselá nálada a zpěv provázely ty večerní hodiny.
V neděli v deset hodin jsme byli s obyvateli Grünwaldu, Sonnwaldu a Berghäuseln, tj. osad naší patronátní obce, účastni prvé venkovské slavnosti s bohoslužbou a svěcením praporu. Následovalo vztyčení praporu obecním radou Miesbauerem a naším mluvčím Walterem Pachnerem (tj. autorem německého originálu této textové ukázky - pozn. překl.). Radostné hodiny znovushledání a vzájemného poznávání docházely svého závěru. Na sluncem ozářené hladině přehradního jezera (rozuměj Lipenskou přehradní nádrž - pozn. překl.) jsme mohli s bolestí vzpomenout zaniklého domova.
Glaube und Heimat, 1994, č. 9/10, s. 87
Téměř pět let po 17. listopadu 1989 a následném politickém obratu, 10 let po Orwellově roce 1984 (toho roku operovali překladatelovu ženu na rakovinu prsu) a skoro půl století po vyhnání nebylo někdejším Dolnovltavickým kam se vracet. Walter Pachner se narodil 26. července 1926 v Dolní Vltavici čp. 64 (Motzn). Jeho rodiče Mathias Pachner, tesař rodem z Blatné (Platten) u Frymburka (Friedberg) a Maria, roz. Mugrauerová z Dolní Vltavice čp. 17, se brali ve dnes zatopeném dolnovltavickém kostele sv. Linharta dne 27. února roku 1922. Oddával je páter Engelbert Schwarzbauer, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Mathias Pachner (*21. ledna 1892 v Blatné u Frymburka čp. 22) byl synem tamního rolníka Franze Pachnera (jeho otec Andreas Pachner byl rolníkem v Milné (Mühlnöd, ve frymburské křestní matrice "Mülnet", matka Magdalena byla roz. Stifterová z Perneku) a Aloisie, roz. Feyrerové, dcery Mathiase Feyrera, rolníka v Blatné čp. 27 a Alosie, roz. Robitschko z Hruštic (Wadetstift) čp. 1. Maria Mugrauerová se narodila 8. ledna 1900 v Dolní Vltavici čp. 17 jako prvorozená dcera tamního rolníka Josefa Mugrauera (*17. března 1873 v Dolní Vltavici) a jeho ženy Emmy, roz. Wiplingerové (*15. ledna 1879 ve Frymburku) z Frymburku čp. 40. Walterova otce Mathiase Pachnera najdeme ve fotobance českokrumlovského Musea Seidel na snímku z roku 1920 ještě před svatbou a jako padesátiletého na snímku z válečného roku 1942. Jako by toho nebylo dost, figuruje na webových stránkách Erster Weltkrieg in Bayern/Böhmen i pár listů z jeho deníku, psaného v ruském zajetí v sibiřské Čitě mj. o Vánocích roku 1915, tedy za té první z obou světových válek. Jak je to všechno souvisí s osudem Dolní Vltavice a celé Šumavy! Walter Pachner (dočteme se o něm více na webových stranách Kohoutího kříže v pozdravu Hanse Lepschyho k přítelově zlaté svatbě v roce 2002) zemřel téměř třiadevadesátiletý dne 9. července 2019 v bádensko-württemberském městě Aalen. Pane, vezmi ho do své náruče, jak žádá verš na jeho parte:
Meine Kräfte sind zu Ende,
nimm mich, Herr, in deine Hände.
Vezmi, Pane, Šumavu do své milosrdné náruče!
- - - - -
* Dolní Vltavice / † † † Aalen (BW)
