FRIEDRICH QUATEMBER
Náklady jednoho transportu rekrutů z Vyššího Brodu do Prahy v roce 1710
Klášterní registratura Vyšší Brod
Konfigurace
oněch výdajů (v originále "Configuration DerJenigen Unkosten" - pozn. překl.) na 24 zeměbranců (v originále "24 Mann Landt Recrout" - pozn. překl.) v měsíci prosinci uplynulého roku 1710 (v originále "im Monath December Verwichenen 1710 Jahres" - pozn. překl.) vyslaných ze zdejšího klášterního panství Vyšší Brod do Prahy (v originále "von alhießiger Klösterlicher Herrschaft Hochenfurth nacher Prag" - pozn. překl.), ze kterých ovšem bylo přijato toliko 16 a předáno státní posádce, slavnému pěchotnímu pluku Johanna hieronyma svobodného pána von und zum Jungen (v originále "dem löbl. gräfl. Zum Jungischen Regiment zur Fueß" - pozn. překl.), ostatní ale většinou přivedeni nazpět (v originále "maistens zurukh gebracht worden" - pozn. překl.).
Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1913, s. 235
Cituji tu z německého originálu jen úvodní pasáž textu, který je vlastně v dalším pokračování podrobnou účetní zprávou či výčtem nákladů, které si vyžádala přeprava šumavských venkovských rekrutů z klášterního panství Vyšší Brod v době jednoho z největších válečných konfliktů prvé půle osmnáctého století (blíže viz Wikipedia), do něhož se zapojily téměř všechny evropské mocnosti poté, co v roce 1700 vymřela španělská větev Habsburků, založená Karlem V. Habsburským (1500-1558), jehož nástupcem ve funkci císaře Svaté říše římské byl první Habsburk na českém trůně Ferdinand I. (to aby nebylo mýlky, jak jsme byli středem Evropy). Války o španělské dědictví vynesly do čela Habsburků Karla VI. Habsburského, jehož dcera Marie Terezie, která musela vést v letech 1740-1748 tzv. války o rakouské dědictví, jejíchž osudným výsledkem byla ztráta Slezska ve prospěch Prusů. To jen aby bylo patrno, co šumavských obětí si vyžádalo i 18. století ještě před napoleonskými taženími. Materiál z vyšebrodské klášterní registratury je psán v i pravopisně neustálené barokní němčině a má o to větší cenu, že byl publikován v proslulém historickém periodiku "Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen" (MVGDB), v němž zas tolik "šumavských" příspěvků nenajdeme. Tento zprostředkoval jeden ze dvou nositelů výrazného příjmení Quatember (jde o výraz označující posvěcující "postní", tj. "suché" dny, ustanovené v každém ze 4 ročních období /quattuor anni tempora/ a i do češtiny přijatý v podobě kvatembr), dvou rodáků ze vsi Kamenná (Sacherles), z nichž i druhý Gregor, řádovým jménem Matthäus je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže (o obou se tu dočteme i v článku Vladimíra Feldmanna). Také Friedrich se narodil 17. listopadu 1865 v Kamenné, pokřtěn den nato v Rychnově u Nových Hradů (Deutsch Reichenau bei Gratzen) jménem Thomas Quatember. Otcem mu byl stejně jako bratru Gregorovi, otci a jmenovci Gregora "mladšího" (později Matthäuse, jehož byl tedy Thomas, později Friedrich, strýcem) rolník na stavení čp. 26 v Kamenné (dosud tam tak označené stojí) Matthaus Quatember, syn Bernarda Quatembera, rolníka v Konraticích (Konradschlag) čp. 5, a Evy, roz. Rieneslové z Konratic čp. 25 (tam se z obou stavení nezachovalo žádné). Thomasova matka Eva byla dcerou Vinzenze Raaba, chalupníka v Kamenné čp. 10 a Marie, roz. Bendlové rovněž z Kamenné čp. 10 (i stavení takto označené ve vsi dosud stojí). Pětadvacetiletý Quatember složil ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře (Zisterzienserstift Hohenfurth) profes (tj. řeholní slib) 13. července roku 1890 a týden nato byl 20. července vysvěcen v Českých Budějovicích (Budweis) na kněze. Nato byl v letech 1891-1894 kaplanem v Rychnově u Nových Hradů, v letech 1894-1901 kaplanem v Malšíně (Malsching), v letech 1901-1911 ekonomem a granariem (granarius, doslova kupec obilí, je mnich, mající na starosti zásobování komunity) kláštera ve Vyšším Brodě, do 1. května 1913 pak sekretářem zemědělské záložny pro dominium Vyšší Brod, v letech 1913-1920 administrátorem farnosti Omlenice (Umlowitz), pak až do roku 1936 farářem v Horním Dvořišti (Oberhaid). Povolán do mateřského kláštera, zemřel tam 26. května 1940 ještě před vyhnáním mnichů po záboru instituce nacisty v roce 1941. Rekruti Kristovi se do Hitlerovy války proti světovému Židovstvu jaksi nehodili.
- - - - -
* Kamenná / Rychnov u Nových Hradů / Vyšší Brod /České Budějovice / Malšín / Omlenice / Horní Dvořiště / † † † Vyšší Brod
