FRANZ SEYSER
Připomínka úvodem
Nebude tak snadné v řadě posledních desetiletí nalézt období (v originále "einen Zeitpunkt finden" - pozn. překl.), v němž by bylo zpracováno v historickém oboru tolik materiálu, jak to lze zakusit v našich dnech. Nejbohatší podstatnou látku poskytují ovšem často obsažná sdělení starých archivů, kde se uchovalo ještě mnohé z proměnlivých dějů naší otčiny. Také krajské město České Budějovice (v originále "die Kreisstadt Budweis" - pozn. překl.), resp. jeho radnice (v originále "das dortige Rathsgebäude" - pozn. překl.) vlastní takový archiv, poskytující zárukou množství věrohodných dokumentů a také pamětních knih většinou domácích autorů, zaznamenávajících nejen události samotného města, nýbrž i jiných míst vnitř i vně této naší země (v originále "in- und außerhalb Böhmen" - pozn. překl.). Ne všechna tato sdělení jsou nejoprávněnější k tomu, aby jimi byly na jedné straně objasněny omyly, jež se do historie vloudily (v originále "die eingeschlichene Unrichtigkeiten" - pozn. překl.), na druhé straně aby vynesly na světlo události do té doby neznámé, takže jsem během zde vykonávané úřední služby jako přítel zemských dějin (v originále "als ein Freund der Geschichte von Böhmen" - pozn. překl.) vůbec, zejména však města Českých Budějovic, došel k přesvědčení, že mohu skromným podílem (v originále "mein Schärflein nach Kräften" - pozn. překl.) podle svých sil přispět ke splnění tužby nejen mnoha mých úřednických kolegů, nýbrž i mnoha občanů města, blíže poznat osudy a proměnlivé jeho poměry od počátku po současnost. Abych této tužbě vyšel vstříc, byl jsem zpočátku toho názoru, sestavit toliko události města chronologicky a podat je tiskem ve známost (v originále "durch den Druck bekannt zu geben" - pozn. překl.). Poté jsem však zásluhou pana Franze Illinga (je i samostatně zastoupen na webových stránkách Kohoutího kříže - pozn. překl.), zdejšího magistrátního úředníka a obzvláštního příznivce historie, který se ve chvílích volna (v originále "in seinen Erhohlungsstunden" - pozn. překl.) zabývá po mnoho let pořádáním starých listin a knih radničního archivu, došel k poznání, že se mnohé záležitosti v pamětních knihách uvedené, jeví v porovnání s archivními dokumenty jako nesprávné a mylné (v originále "fälschlich und irrig" - pozn. překl.) a díky jeho dobrotě jsem mohl užít jeho výpisků z listin, jež bohatě zkoncipoval pro úřední potřebu (v originále "zum Amtsgebrauche reichlich verfasst hatte" - pozn. překl.). Díky jeho přátelské podpoře byly tak fakta v pamětních knihách uvedena na pravou míru (v originále "richtig gestellt" - pozn. překl.) a já tak postaven do příznivé situace, tj. k možnosti stručně podat fakta v souladu s pravdou (v originále "der Wahrheit getreu" - pozn. překl.); neboť jsem povinen předat budoucímu historikovi města, jemuž by tato malá práce nebyla nevítána alespoň jako rukověť, přece jen dalekosáhlejší detail (v originále "ein weitläufigeres Detail" - pozn. překl.). A poněvadž účel tohoto vydání městských dějů spočívá v tom, aby bylo srozumitelno i čtenářům méně vzdělaným, snažil jsem se o líčení co nejjednodušší, uspokojující přitom zájem vzdělaných příznivců historie, zejména pak oné, týkající se města České Budějovice (v originále "besondere jener von Budweis" - pozn. překl.).
Především jsem svou pozornost směřoval k událostem, které se od počátku zdejšího dění vztahují k pánům z Rožmberka jako jeho sousedům, k oněm pak, souvisejícím se Žižkou a husitskými nepokoji, dále k válce třicetileté a sedmileté, jakož i k poslední válce francouzské, z nichž obě prvně zmíněné měly u Českých Budějovic svůj počátek (v originále "von denen die beiden ersten, fast bei Budweis ihren Anfang haben" - pozn. překl.) a nabízejí bohatou dějinnou látku. Vůbec musím poznamenat, že poměry města v prvých jeho staletích mohou být vylíčeny toliko spoře, poněvadž kromě listin o církevních dotacích (v originále "außer den Kirchenstiftungsurkunden" - pozn. překl.) poskytují jen minimum dokumentů a co do knih jen jeden radní manuál (v originále "bloss ein Rathskonzeptenbuch" - pozn. překl.) a jeden docela pěkně zachovalý exemplář historie zemské (v originále "ein noch ganz gut erhaltenes Exemplar der Geschichte von Böhmen" - pozn. překl.), dosud nejstarší známé zemské kroniky Kosmovy a jeho dvou pokračovatelů (v originále "des bisher bekannten ältesten böhmischen Geschichtsschreibers Cosmas sammt seinen zwei Fortsetzern" - pozn. překl.) a z velmi starých českých skládání (v originále "von der sehr alten böhmischen Gedichten" - pozn. překl.) pouhý zlomek, týkající se války mezi králem Alexandrem a Peršany, jehož písmo by mělo odkazovat na 14., někde však na ještě dřívější století (nejrozsáhlejší veršovaná skladba staročeské literatury se nedochovala v plném rozsahu; je známo 9 rukopisných zlomků různého rozsahu a stáří, z nichž tři byly nalezeny právě tady v Českých Budějovicích; první objevil 1824 František Palacký v městském archivu /pergamenový dvoulist s 346 verši sloužil jako obal na úřední akta z 1558 a je znám jako tzv. .budějovicko-muzejní.: nachází se v Národním muzeu v Praze/; na konvolutu písemností z téhož roku odhalil 1840 Franz Xaver Illing další pergamenový dvoulist s 342 verši, oba dvoulisty byly napsány jedním písařem na začátku 15. století; druhý zlomek, tzv. budějovický, je součástí sbírek Státního okresního archivu České Budějovice a v roce 1981 byl prohlášen za archivní kulturní památku; třetí, rozsahem nejmenší zlomek Alexandreis zjistil 1962 Karel Pletzer na vnitřní straně latinského prvotisku ze středověké knihovny českobudějovického děkanství; zachovaly se jen zbytky pergamenových proužků a otisky písma na dřevěné desce; rozluštěný text se kryje s verši známými ze svatovítského rukopisu Alexandreis, pochází ze stejného rukopisu jako zlomek vídeňské Národní knihovny a oba vznikly rozstřižením jednoho dvoulistu použitého k vazbě knih - tato převzatá citace viz webová adresa Encyklopedie Českých Budějovic - pozn. překl.); z pověstí konečně jsem využil jen ty, které mají nějakou souvislost s událostmi v listinách zaznamenaných; ty, které v tom ohledu neobstojí, jsem zcela vynechal.
Kéž by tento skromný pokus odpovídal byť levným nárokům, dosáhl prospěchu a nějakého alespoň uznání, kéž by toto tak pěkně rozkvétající město bylo ušetřeno všelikého neštěstí: to je jediné přání, které nesu v srdci, a nejkrásnější odměna za úsilí mnou vynaložené (v originále "der schönste Lohn meiner gehabten Mühe" - pozn. překl.).
"Budweis. am 1. Mai 1841."
Franz Seyser.
Chronik der ... Kreisstadt Budweis seit ihrem Ursprunge bis zum Jahre 1840
V originále má ten text titul "Vorerinnerung". Vždycky si sám překladatel musí připomenout odpověď Karla Pletzera na svůj dotaz, proč se jako historik města nepustí namísto dílčích pokusů o celkové vylíčení osudů Českých Budějovic. Zněla doslova, že by "z nás nic nezbylo." Tomu "z nás (rozuměj etnických Čechů) nic nezbylo" jsme i přes onen zlomek české Alexandreis oba s úsměvem rozuměli. Karel Pletzer věnoval 125. výročí vydání "Kurz gefasste Chronik der königlich privilegirten und freien Berg- und Kreisstadt Budweis im Königreiche Böhmen seit ihrem Ursprunge bis zum Jahre 1840" (dílo zůstalo torzem, poněvadž bylo v rozporu s předmluvou dovedeno jen k roku 1619) delší příspěvek v časopise "Výběr z prací členů historického kroužku při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích", ročník 1967, č. 2, s. 1-9. Tam se dovídáme něco i o osudech autora iniciátora celého vydání a autora "předpřipomenutí", jež je jeho součástí. Více pak umožnily najít dostupné digitalizované archivní záznamy: Narodil se podle podle křestní matriky farnosti u sv. Mikuláše na pražské Malé Straně (pomohla i čitelněji psaná českobudějovická matrika oddací) 30. září 1810 jako syn univerzitního inspektora (Universitätsinspektor) v Praze Franze Seysera a jeho ženy Josephy, roz. Amlerové. Pokřtěn byl Franz Seraph Seyser. V Českých Budějovicích se 24. listopadu roku 1844 oženil (bydleli tu s Franzem Xaverem Illingem v jednom domě a Illing je jako jeden ze svědků podepsán i v oddací matrice). Nevěstou se stala Eleanor Waltherová (*12. ledna 1816 v Českých Budějovicích), dcera mistra soukenického (Pletzer píše neznámo proč kováře) Adalberta Walthera a jeho ženy Theresie, roz. Papelitzky. Seyserovi měli spolu podle Pletzera syna a tři dcery. Jako příležitostný tisk vydal Franz Seyser u Zdarssy stejně jako později městskou kroniku už roku 1839 báseň ke 100. výročí založení kostela v Dobré Vodě (Gutwasser) u Českých Budějovic. Později pokladní písař Seyser, jak píše Karel Pletzer, "duševně onemocněl a v roce 1853 musel být převezen do ústavu pro choromyslné v Praze a ještě v mužném věku zemřel." Zemřelí v pražském ústav pro choromyslné na Kateřinkách tehdy byli zaznamenáváni v úmrtní matrice kostela u sv. Apolináře. Tady nacházíme i Franze Seysera, zemřel 27. prosince 1854 a o dva dny později byl pochován na Olšanských hřbitovech.
- - - - -
* Praha / České Budějovice / † † † Praha
